Nová výstava v Národním muzeu v Krakově ukazuje brutalitu nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim prostřednictvím výtvarných děl, která namalovali nebo nakreslili místní vězni. Výstava Z očí do očí: Umění v Osvětimi začala u příležitosti 70. výročí otevření osvětimského muzea, které návštěvníky vzdělává o životě ve vyhlazovacím táboře. Loni ho navštívilo přes dva miliony lidí.
Český farmaceut Stanislav Havlíček se po půl roce vrátil z Jižního Súdánu. Pomáhal tu léčit uštknutí hadů i střelné rány. "A to nejde jen o politické přestřelky. Často je to důsledek sporů o dobytek," popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz. V této africké zemi působil v nemocnici neziskové organizace Lékaři bez hranic. Podle něj patří mezi největší problémy tamních lidí podvýživa a občanská válka. Kvůli té už uprchly statisíce obyvatel Jižního Súdánu do okolních států. Země je nezávislá teprve od roku 2011. Referendu o samostatnosti předcházela několik desítek let trvající válka mezi severem a jihem Súdánu.
Před 25 lety se zformovala skupina válečných novinářů a dobrovolníků, kteří se rozhodli pomáhat v místech krizí. Ze skupinky nadšenců vyrostla organizace s osmnácti sty zaměstnanci pracujících ve 32 zemích s rozpočtem 1,7 miliard korun. Za dobu existence působila organizace v 54 zemích a pomohla více než 18 milionům lidí. Dnes se nicméně zaměřuje více na práci v Česku, kde stovky tisíc lidí upadlo do těžkého zadlužení.
Vše začalo v roce 1992, kdy zahraničním reportérům kolem Jaromíra Štětiny přestalo stačit dovážet do republiky informace a chtěli na postižená místa také vyvážet humanitární pomoc. Reagovali na válku v Náhorní Karabachu, krátce po něm následovaly země bývalé Jugoslávie. Člověk v tísni byl původně malou partou nadšenců, dnes se jedná o předního evropského hráče na poli humanitární a rozvojové pomoci. Působí i v Česku, v terénu se stará o sociálně slabé rodiny, pomáhá také vést studenty k mediální gramotnosti a občanské uvědomělosti. "Ve válce se snažíme pomáhat na obou stranách konfliktu. Všude jsou obyčejní lidé, kteří jsou jeho oběťmi, říká finanční ředitel Člověka v tísni Jan Kamenický.
Útok sebevražedného atentátníka v Damašku má na svědomí nejméně 20 obětí na životech. Podle agentury Reuters o tom informovalo syrské ministerstvo zahraničí. Úřady v Damašku brzy ráno sledovaly tři auta se sebevražednými atentátníky. Dvě z nich se jim na silnici, která vede k letišti, podařilo zlikvidovat. Třetí atentátník však vjel do centra města a odpálil nálož, když byl obklíčen. Exploze na náměstí Tahrír způsobila nejen ztráty na životech, ale také značné hmotné škody.
Nejdřív bojovali na barikádách kyjevského Majdanu, teď umírají v zákopech Donbasu. Ukrajinská média je označují za radikály, ruská propaganda za neonacisty. Proukrajinští dobrovolní bojovníci z Pravého bloku a jiných uskupení si však říkají jednoduše: partyzáni. Slovenský reportér Tomáš Forró s nimi strávil tři týdny na frontových liniích, od severní hranice s Ruskem až po Černé moře ve východoukrajinském přístavním městě Mariupol. Přečtěte si první část jeho reportáže.
Pondělní teroristický útok na mešitu v Londýně pouze připomněl napjatou atmosféru, ve které čelí Evropa cíleným akcím tzv. Islámského státu i dalších radikálních džihádistů. Dosavadní šéf českých speciálních sil Karel Řehka (42) s nimi bojoval přímo v Afghánistánu. Útoky v Evropě bere vážně, varuje ale před zkratkovitými reakcemi. "Nenahrávejme teroristům šířením paniky. Porazit se můžeme jen sami," tvrdí Řehka, který v létě odchází na velitelství mnohonárodnostní divize NATO "severovýchod" v Polsku.
Karakoš (arabsky Al-Hamdaniya) bývalo město velikosti Opavy na severu Iráku. Z mapy ale zmizelo prakticky přes noc. Jeho 60 tisícům křesťanských obyvatel před třemi lety reálně hrozil masakr, když jen na dohled od jejich domů stáli džihádisté z takzvaného Islámského státu připraveni je všechny pobít. Každý tak z města uprchl jen s tím, co měl zrovna při sobě. Dnes je Karakoš sice osvobozený, nicméně vypálený a zaminovaný. A tudíž stále zcela bez života. Podívejte se v galerii, jak rozlehlé město duchů, připomínající v jistém ohledu ukrajinský Pripjať, vypadá.
Nezamykat dveře před lidmi, kteří prchají před Islámským státem. Není to šílený postoj, ale západní postoj.
Nejméně 80 členů rodin islamistických bojovníků, včetně 33 dětí, v pátek zahynulo při novém náletu koalice vedené Spojenými státy na syrské město Majádín, které ovládá teroristická organizace Islámský stát (IS). Podle agentury AFP to oznámila exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Organizace citovala zdravotnické a civilní zdroje z Majádínu, podle nichž byla při leteckém útoku časně ráno zasažena obecní budova, kde se ukrývali příbuzní bojovníků Islámského státu. SOHR již dříve informovala, že během středy a čtvrtka při koaličních náletech na Majádín přišlo o život 50 civilistů, kteří rovněž patřili do rodin islamistických bojovníků.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku zaznamenal skoro čtyři tisíce žalob, které vznesli Ukrajinci kvůli událostem na východě země. Stížnosti se týkají i civilistů padlých do zajetí, napsala v úterý agentura Interfax. Alina Pavljuková z ukrajinského Helsinského výboru pro lidská práva řekla, že lidé v zajetí jsou z právního hlediska pouze oběťmi trestných činů, a nemají tedy nárok na kompenzace. "Lidem, kteří se vrátí ze zajetí, stát neposkytuje žádné garance. Na rozdíl od vojáků, jimž stát dává třeba sociální záruky, civilisté, kteří se vrátí ze zajetí, zůstanou bez ničeho," dodala Pavljuková. Konflikt na východě Ukrajiny vypukl v roce 2014 a vyžádal si už více než deset tisíc obětí.
Lenka Szántó je česká scenáristka a novinářka, manželka stálého zpravodaje České televize na Blízkém východě Jakuba Szántó. Před čtyřmi lety s ním a dvěma malými syny odjela do jeho nového působiště, Tel Avivu. Naučila se hebrejsky, nebát se raket a útoků Palestinců a pracovat pro Českou televizi z tisíce kilometrů vzdáleného bytu. "Já jak jsem blonďatá, tak nevypadám zrovna jako něčí nepřítel, ani jako Palestinka, ani jako Židovka, spíše jsem tady za nějakou turistku a na ty tu příliš neútočí," líčí Lenka s klidem v hlase. Na návrat do Prahy se nicméně velmi těší, ani ne tak kvůli většímu bezpečí, ale spíše větší možnosti seberealizace.
Organizace spojených národů ve středu oznámila, že ze západního Mosulu, kde se stupňují boje mezi iráckými silami a ozbrojenci teroristické organizace Islámský stát (IS), by mohlo utéct až 200 000 civilistů. Informovala o tom agentura Reuters. Koordinátorka humanitární pomoci OSN v Iráku Lise Grandová také uvedla, že od počátku ofenzivy irácké vládní armády, jež byla s podporou Spojených států zahájena v polovině loňského října, z města odešlo přes 700 000 civilistů. Východní část města je v rukou vládních jednotek od letošního ledna. Irácký armádní mluvčí Jahjá Rasúl v úterý oznámil, že bojovníci IS v Mosulu ovládají už jen asi deset procent oblastí na západním břehu řeky Tigris.
Severoirácké město Bašika, jehož název se dá přeložit jako Dům milenců, je po dvou letech vlády Islámského státu zase zpět v kurdských rukou. Přesto je stále téměř bez života. Kdysi pulzující multietnické město opustila ve strachu před masakry džihádistů velká část obyvatel a jen zvolna se vracejí zpátky. Na vině jsou kromě zavřených obchodů a restaurací i stále zaminované budovy, okolí města i tunely islamistů v okolních horách i pod městem.
Vedení irácké armády ve čtvrtek podniklo další krok v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Otevřelo novou frontu u Mosulu, který je poslední baštou IS v Iráku. Podle agentury Reuters budou vojáci nyní útočit i ze severozápadu, čímž pomohou jednotkám postupujícím z jihu. Irácká armáda je podporována mezinárodní koalicí v čele se Spojenými státy. Už v lednu se jí povedlo dobýt východní část města a nyní se snaží osvobodit i tu západní. Boje se momentálně odehrávají v hustě obydleném historickém centru Mosulu, kde leží i mešita An-Núrí.
Mosul. Kdysi milionové irácké město, nyní tvrdé bojiště o baštu teroristické organizace Islámský stát. Její bojovníci čelí značné přesile a jsou prakticky obklíčeni v historické západní části města. Přesto se islamisté nevzdávají. A to i proto, že stále drží klíčovou mešitu, ve které kdysi jejich vůdce Abu Bakr al-Bagdádí vyhlásil chalífát tzv. Islámského státu. Východní část Mosulu oddělená řekou Tigris je už ale od začátku roku osvobozená koaličními silami. Jak to v ní vypadá? Vrací se do míst jen pár stovek metrů od frontové linie život? Podívejte se spolu s fotoreportérem Aktuálně.cz, který byl na místě. Cestu podpořila Evropská unie v rámci projektu Media4Development.
Kapitán Pavel Stehlík (32) je válečný veterán z Afghánistánu. Z misí si odvezl mnohé traumatické zážitky, doma si myslel, že už bude jenom dobře. Jenže měsíc po návratu dle svých slov zjistil, "že jde být ještě hlouběji než na dně". Lékaři mu zjistili rakovinu kostí a nádor na krční páteři. I přes špatné prognózy se ze všeho dostal. Z další porce traumat a emocí se dokázal vypsat. Kniha Do temnoty se stala bestsellerem. Vystudoval Fakultu humanitních studií UK, obor orální historie. Nyní pracuje pro Vojenský historický ústav a přichází se zpověďmi svých kolegů z mise, studií nazvanou Já, voják v Afghánistánu. "Jsme tu pro vás, je to naše povinnost," říká v rozhovoru k poslání vojáka.
Můj manžel je po nemoci, spí a neslyší, já nemůžu usnout, když to bouchá, když jsou ty rány příliš silné, tak mu říkám: “Peťo, zlato, vstávej, musíme se jít schovat do sklepa,” říká o situaci na bojové frontě na východě Ukrajiny obyvatelka Avdejevky Olga a dodává, že ve válce už jednou přišli o všechno a museli se přestěhovat do Avdejevky. Podle jejich slov kolem nich často už i tam sviští kulky. U domu jim údajně bouchl granát. Žijí prý ze zásob, které si vytvoří vlastní prací.
Už v předvolební kampani slíbil americký prezident Donald Trump, že nedopustí, aby Severní Korea získala schopnost zaútočit jadernými raketami proti USA. Podle analytiků už to ale Pchjongjang brzy dokáže. Po posledních raketových testech Severní Koreje vyslal Trump do regionu americké válečné námořnictvo. A znovu pohrozil vojenským úderem. Pchjongjang odpovídá, že by to znamenalo jaderný konflikt. Klíč k řešení tamní krize drží Čína, která má na Pchjongjang silné páky. Nejasné ale zůstává, zda je chce využít.
Ještě v předvolební prezidentské kampani vyhlásil Donald Trump mainstreamovým médiím v USA válku. Podle něj jen "lžou" a jsou "nepřítelem amerického lidu". Útoky na "prodejné" novináře pomohly Trumpovy nakonec do Bílého domu. Velká média v USA teď prezidentovi vracejí úder. Díky Trumpovi mají totiž víc diváků i čtenářů. A neplatí to jen o satirickém pořadu Saturday Night Live s hercem Alecem Baldwinem v roli prezidenta. Trump "zachránil" i americkou zpravodajskou televizi CNN a "pomáhá" paradoxně i těm, kteří mu můžou způsobit reálné problémy - investigativním médiím.
