Japonský start-up ALE pracuje na vývoji neobvyklého ohňostroje – umělých meteorů, které chce vypouštět z vlastního satelitu na oběžné dráze. Různobarevné meteory přitom mají svítit jasněji než ty skutečné. První test je naplánován už na rok 2018, o dva roky později by světelná show mohla být součástí zahajovacího ceremoniálu olympijských her v Tokiu.
Během přistávacího manévru se experimentální modul Schiaparelli roztříštil o povrch Marsu. Uvedla to Evropská kosmická agentura (ESA). Modul se zřítil ze dvou až čtyř kilometrů a náraz jej zničil. Dva dny nebylo jasné, co se s modulem vlastně stalo, nyní jeho osud objasnily až snímky z americké sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Modulu selhaly brzdicí rakety, které hořely namísto 30 vteřin pouze tři.
Majitel internetového obchodu Amazon Jeff Bezos jako osmnáctiletý mladík snil o tom, že vybuduje kosmické hotely, zábavní parky a velká sídliště pro tři miliony lidí na oběžné dráze, aby se postupně z naší rodné planety stal chráněný přírodní park. Zdálo se to bláhové. Teď mu je o 34 let více, vlastní miliardy dolarů a investuje do vývoje kosmických raket.
Hvězdy na pražské obloze uvidíte zřídka. V planetáriu můžete každý den (kromě pátků); teď lépe než kdy předtím. Mají nový projektor.
Ruská vesmírná agentura Roskosmos oznámila, že vyřešila technický problém, který minulý měsíc vedl k odložení startu vesmírné lodi s lidskou posádkou k Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Ruská loď, která má dopravit na ISS novou tříčlennou posádku, odstartuje 19. října. K odložení přiměl Rusko test lodi na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu, při němž vyšly najevo blíže neupřesněné problémy. Roskosmos nyní uvedl, že problémy během testování způsobil kabel k přistávacímu systému. Testy byly kompletně zopakovány. Sojuz má k ISS dopravit ruské kosmonauty Sergeje Ryžikova a Andreje Borisenka a amerického astronauta Shanea Kimbrougha, kteří mají nahradit tři ze šesti členů stávající posádky.
Nové výkonné motory podle Muskovy vize umožní meziplanetárnímu plavidlu cestu urazit místo dosavadních šesti až devíti měsíců za něco málo přes tři měsíce. S plně funkčním dopravním systémem by se cena "letenky" prý mohla dostat přibližně na 200 tisíc dolarů. Ke snížení nákladů podle Muska přispějí nové, lehčí materiály, znovu použitelné technologie a výkonnější motory.
Čína v neděli uvedla do provozu největší teleskop na světě, který bude sloužit k výzkumu vesmíru, včetně pátrání po případných mimozemských civilizacích. Kolos o průměru 500 metrů byl vybudován v průběhu pěti let a vyžádal si náklady asi 180 milionů dolarů.
Kusy vesmírné stanice, které můžou podle některých odhadů vážit až 100 kilogramů, dopadnou v druhé polovině příštího roku na Zemi. Čínské úřady odmítají tvrzení o tom, že nad stanicí ztratily kontrolu, a tvrdí, že zbytky lodě nezpůsobí žádnou škodu. Nedovedou přitom ale přesně určit, kdy na Zemi dopadnou. Podle odborníků nelze kvůli tomu určit ani místo. Vesmírná stanice přestala komunikovat už v březnu letošního roku.
Na světové výstavě kosmonautiky Cosmos Discovery se mohou diváci dotknout měsíčních kamenů, usednout do řídící kabiny raketoplánu nebo vstoupit na palubu vesmírné stanice. Čeká vás skvělá zábava i mnoho nových poznatků pro celou rodinu. Některé exponáty poprvé opustily půdu Spojených států a vydaly se na expozici Cosmos Discovery do Incheba Expo v Bratislavě.
Čína dnes vypustila do kosmu svou druhou experimentální laboratoř Tchien-kung 2. Podle analytiků jde o další známku čím dál tím větší vyspělosti vesmírného programu, který pokračuje s podporou čínské armády. Informovala o tom agentura AP. Tchien-kung 2 vynesla do vesmíru raketa Dlouhý pochod 7, která odstartovala dnes krátce po 22:00 místního času (16:00 SELČ) ze střediska Ťiou-čchüan na okraji pouště Gobi v severní Číně. Jde o další fázi příprav na umístění vlastní stálé vesmírné stanice s kosmonauty na oběžnou dráhu kolem Země. Ta by podle plánů Pekingu měla fungovat kolem roku 2022.
V pátek večer nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá sklizňový, a bude doplněn neobvyklým úkazem. Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu, takže na zhruba čtyřicet minut budeme svědky polostínového zatmění. Měsíc bude vypadat, jako by jej někdo shora začadil černým kouřem. Astronomové již netrpělivě vyhlíží nejdelší úplné zatmění Měsíce tohoto století, které bude v roce 2018.
Sonda Osiris-Rex stráví ve vesmíru sedm let. Během mise má nasbírat vzorky z asteroidu Bennu. Ten by mohl koncem 22. století ohrozit planetu Zemi.
Saturn patří k nejkrásnějším planetám naší soustavy. Po Jupiteru druhá největší, šestá, co do vzdálenosti od Slunce. Pozorovali ji již starověcí astronomové, roku 1612 objevil Galileo Galilei její prstence. Jenže do dnešních dnů se nepodařilo odhalit, jak tyto prstence vznikly ani jak jsou staré. Nyní jsou již vědci na stopě. "Teprve teď se dostáváme k těm podstatným informacím, v našem zkoumání jsme se již dostali téměř pod povrch jednotlivých tělísek," říká astronom Marcel Bělík, ředitel hvězdárny v Úpici.
Vědci od počátku mírnili očekávání, že by radioteleskop RATAN-600 zachytil důkaz o mimozemské civilizaci. Ruská Akademie věd nyní tvrdí, že se tak opravdu nestalo.
Signál zachycený v Rusku je mimořádnou událostí, připomínající podobnou záhadu z roku 1977. Astronomové ale tradičně mírní očekávání, že by mohlo jít o nějaký průlom. "Je dost velká pravděpodobnost, že může jít o nějakou vojenskou komunikaci mezi Zemí a satelity," tvrdí americký vědec Nick Suntzeff z univerzity College Station v Texasu nedaleko Houstonu.
Solární observatoř STEREO-B byla součástí mise zkoumající Slunce. Spolu se svou sesterskou lodí STEREO-A kolem něj obíhala od roku 2006 a posílala na Zemi cenné snímky této hvězdy. Před 22 měsíci se odmlčela a ztratila z dosahu. Díky mezinárodní síti antén NASA (DSN) a vytrvalé práci vědců se opět našla. Nyní je třeba opět nabít její baterie a uvést ji do provozu, aby mohla v misi pokračovat.
Tma v noci již není samozřejmostí. A tato skutečnost přináší spoustu rizik nejen pro člověka, ale také pro živočichy a rostliny, o nemožnosti pozorovat hvězdnou oblohu ani nemluvě. Proti světelnému znečištění se rozhodli bojovat středoškolačky z Ondřejova. Jejich projekt Zachraňme tmu zvítězil v anketě o nejlepší dobrovolnický počin Gratias Tibi.
Blíží se svátek svatého Vavřince (10. srpna) a s ním i každoroční srpnový meteorický roj Perseid, "slz svatého Vavřince". Ideální podmínky však nastanou až na Zuzanu a na Kláru. Kromě meteorické podívané se půjde pokochat krásným seskupením dorůstajícího Měsíce s Marsem a Saturnem a jasnou hvězdou Antares. Při troše štěstí půjde zahlédnout i Mléčnou dráhu, Jupiter či hvězdokupy Plejády a Hyády.
Do výbavy vozu se dostane přístroj schopný vyrábět kyslík z marsovské atmosféry, dále radar schopný zkoumat prostředí pod povrchem a rovněž laser pro ostřelování kamenů.
Téměř čtyři a půl tisíce panelů použili Číňané na stavbu odrazové desky největšího rádiového teleskopu na světě. Doufají, že s jeho pomocí zachytí signály ze vzdálených objektů vesmíru, nebo naleznou mimozemský život. Přístroj, který stál v přepočtu 180 milionů dolarů, měří v průměru půl kilometru. Jeho plocha se rovná 30 fotbalovým hřištím a vysekali kvůli němu vrcholek hory v chudé jihozápadní provincii Kuej-čou.
