vesmír

Pět let, 2,8 miliardy kilometrů. K Jupiteru dorazila sonda Juno, NASA přišla na miliardu

Rozptýlit záhady kolem největší planety sluneční soustavy pomůže sonda Juno, která se po pěti letech konečně blíží k oběžné dráze Jupiteru. Po dobu 20 měsíců z ní bude zkoumat jeho gravitaci, atmosféru a další důležité znaky. Na Zemi bude informace a snímky zasílat do února 2018. Celá mise, která započala v roce 2011, stojí NASA přes miliardu amerických dolarů. Pozornost vědců se proto v pondělí v noci bude soustředit na půl hodiny dlouhý manévr, při kterém se sonda Juno bude napojovat na Jupiterovu oběžnou dráhu.

Čína - dostavba největšího teleskopu na světě

Číňané dostavěli největší teleskop světa. Bude poslouchat šum vesmíru a hledat mimozemšťany

Poslouchat vesmírný šum a hledat stopy po mimozemském životě bude od září největší teleskop na světě, který v neděli po pěti letech dostavěli v Číně. Je velký zhruba jako 30 fotbalových hřišť, stál 180 milionů amerických dolarů a Peking si od něj slibuje, že v příštích 20 letech povede celosvětový výzkum mimozemských civilizací.

Petr Horálek - nejlepší observatoř na světě v poušti Atacama

Tak se pozoruje vesmír v poušti Atacama. Obří dalekohledy dohlédnou až do nitra Galaxie

Podívejte se na jedinečné snímky českého astronoma Petra Horálka z Evropské jižní observatoře, nacházející se v chilské poušti Atacama. Observatoř se skládá ze tří stanovišť, vzdálených od sebe až 600 kilometrů a nacházející se ve výšce 2000-5000 m.n.m. - La Silla, Paranal a Chajnantor.

Tři astronauti z ISS se bezpečně vrátili na Zemi, kabina s nimi přistála v Kazachstánu

Trojice astronautů z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila na Zemi. Návratová kabina ruské rakety Sojuz bezpečně dosedla v kazašské stepi v plánovaných 11:12 SELČ, ukázaly televizní záběry amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Rus Jurij Malenčenko, Američan Timothy Kopra a Brit Timothy Peake strávili na ISS půl roku. Cesta zpět na Zemi jim trvala asi tři hodiny. NA ISS tak nyní zůstávají Američan Jeff Williams a Rusové Oleg Skripočka a Alexej Ovčinin. Posila ze Země se k nim přidá až 6. července. Tým na ISS tentokrát doplní i žena, astronautka NASA Kathleen Rubinsová.

NASA nebude za asteroidy létat. Speciálními raketami je přitáhne k Zemi

Roboti vyslaní na asteroidy, které se pohybují kolem Země, pomocí dostupných zdrojů a technologií, jako je 3D tisk, přetvoří tato vesmírná tělesa na funkční kosmické lodě. Ty se pak samy navigují na nejbližší těžební stanice. Systém vymyslela americká společnost Made in Space, která získala finanční podporu NASA. Slibují si, že tento způsob bude mnohem efektivnější a ekonomicky výhodnější, než kdyby na každý asteroid musela být dopravena těžební technika.

Astronauti poprvé vkročili do nafukovacího modulu. Na ISS zůstane napojen ještě dva roky

Dvojice kosmonautů z USA a Ruska v pondělí na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) poprvé vstoupila do experimentálního nafukovacího modulu BEAM, který byl napuštěn koncem května. Modul je testován jako možný předchůdce budoucích základen s lidskými posádkami na Měsíci nebo na Marsu. Jako první do něj vstoupili Američan Jeff Williams a Rus Oleg Skripočka. Podle informací amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) odebrali vzorky vzduchu, instalovali zařízení pro lepší vzduchovou cirkulaci a umístili dovnitř několik čidel. V příštích dnech modul navštíví ještě několikrát, celý experiment bude trvat dva roky.

Let na Měsíc je pro Rusy nereálný. Manažeři odklánějí peníze, ty na kosmoplán Buran spadly do kanálu

"Člověk na Měsíci je pro Rusy stále jakousi černou noční můrou, takže byl jedním z hlavních článků jejich nového kosmického programu. Nadále v něm zůstává, přestože původní cílové datum, udávané jako někdy kolem roku 2030, nebude možné dodržet," říká Pavel Toufar v obsáhlém rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Expert na dopravě bere víc než ministr, dostává 180 000 měsíčně za poradenství o vesmíru

Ondřej Rohlík, expert ministerstva dopravy pro kosmické aktivity, bere měsíčně víc peněz než sám ministr, napsal server HlídacíPes.org. Podle něj má v průměru 180 000 korun měsíčně, zatímco Dan Ťok bere asi 125 000. S Rohlíkem coby externím poradcem uzavřelo ministerstvo smlouvu na pět měsíců za 900 000 korun, Ťok ji kritizoval. Rohlík přitom inkasoval na ministerstvu miliony již dříve, upozorňoval na to i Nejvyšší kontrolní úřad. Podle mluvčího ministerstva dopravy však v ČR není dostatek expertů pro kosmické aktivity, proto znovu spolupracuje právě s Rohlíkem.

Mars se rozzáří na obloze, uvidíme na něm sníh i bouře. Takhle blízko Zemi nebyl 11 let

Zatímco jindy bývá Mars od Země vzdálený i 400 milionů kilometrů, nyní se přibližuje na pouhých 75 milionů. V neděli 22. května se ocitne přesně naproti Slunci a bude celou noc pozorovatelný i pouhým okem, jak září klidným načervenalým světlem. O osm dní později se přiblíží Zemi nejvíce. Amatérským dalekohledem půjde spatřit "zasněžený" pól, profesionálním na hvězdárně i prachová bouře.

Keplerův teleskop objevil 1284 nových planet, několik z nich by mohlo být obyvatelných

Podle NASA se jedná o největší hromadné doložení existence planet k dnešnímu dni. K ověření jejich podoby vědci použili novou statistickou metodu analýzy. Keplerova sonda potenciální kandidáty na planety mimo naši sluneční soustavu identifikuje už od roku 2009. Sleduje mírné tlumení svitu hvězd, když okolo nich tělesa procházejí.

Tunely pod povrchem Měsíce mohou pojmout i milionové město. NASA pro ně má využití

Jedna ze sond Grail, kterou k Měsíci vyslal americký úřad NASA, objevila pod povrchem Měsíce více než tucet podzemních jeskyň, které by mohly být využívané jako útočiště pro astronauty při cestování do vesmíru. Analýzy ukázaly, že jsou stabilní a poskytují ochranu před kosmickým zářením a padajícími mikrometeory. Stejné útvary se nacházejí i na Zemi a také na Marsu. Vznikaly prouděním lávy pod povrchem a v budoucnu by mohly sloužit například také jako skladiště zásob.

Češi se dočkají vzácné nebeské podívané. Merkur bude přecházet před Sluncem

V pondělí 9. května 2016 odpoledne se odehraje nad územím České republiky v téměř celém průběhu poměrně vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Úkaz nastává průměrně třináctkrát za století a v Česku byl naposledy pozorovatelný v květnu roku 2003. Jde tedy o mimořádný přírodní jev. K pozorování je však třeba přistupovat obezřetně s ohledem na bezpečnost, neboť nechráněný pohled na Slunce s Merkurem může vážně poškodit zrak. Z toho důvodu zvou širokou veřejnost na pozorování raritního jevu desítky vhodně vybavených hvězdáren na celém území Česka.

Putin dohlédl na první start rakety z nového kosmodromu. Jde spíš o staveniště

Putin dohlédl na první start rakety z nového kosmodromu. Jde spíš o staveniště

Odložený start první rakety z nového ruského kosmodromu Vostočnyj byl úspěšný. Převedení celého provozu z kazašského Bajkonuru ale ještě potrvá. Vesmírné centrum v Amurské oblasti totiž zdaleka není dokončené.

Musk chce poslat Dragon na Mars už v roce 2018. Ztřeštěnost? Přinejmenším zábava, říká

"Bude to znít jako ztřeštěnost, ale přinejmenším to bude zábava," řekl Musk novinářům. S podrobnějším plánem seznámí veřejnost později. Loď Red Dragon má letět bez lidské posádky, protože vnitřní prostor modulu není větší než kabina většího osobního automobilu.

Lajdáctví, zlobil se Putin a udělil důtky. Start rakety z ruského kosmodromu vyšel až napodruhé

Rusko "pokřtilo" svůj první kosmodrom Vostočnyj. Podívejte se na fotografie startu rakety Sojuz 2.1.

Britský astronaut se stal nejrychlejším mimozemským běžcem maratonu. Běžel na ISS, připoutaný k pásu

První Evropan zaběhl londýnský maraton s časem tři hodiny 35 minut, a to na stovky kilometrů vzdálené vesmírné stanici. Stal se tak nejrychlejším mimozemským maratonským běžcem a byl zapsán do Guinessovy knihy rekordů. Zatímco on běžel ve vesmíru v trenkách a tílku, jeho dva kolegové z vesmírné agentury běželi v Londýně v replikách astronautského obleku. Jonny Scott se tak stal nejrychlejším maratoncem ve skafandru.

Snímky astronauta Terryho Virtse z kosmu

Astronaut Peake doprovodil z vesmíru běžce v Londýně, na pásu uběhl maraton za tři a půl hodiny

Britský astronaut Tim Peake se přímo z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) zúčastnil nedělního londýnského maratonu. Tradičních 42 kilometrů uběhl na pásu, ke kterému byl kvůli gravitaci připoután ve zvláštním postroji. Podle neoficiálního času zdolal trať za tři hodiny, 35 minut a 21 vteřin. Dole na Zemi obhájil prvenství v maratonu Keňan Eliud Kipchoge v druhém nejlepším čase všech dob dvě hodiny, tři minuty a pět vteřin. Čtyřiačtyřicetiletý Peake, bývalý pilot RAF, běžel maraton v Londýně v roce 1999. Členové posádky ISS běhají na pásu povinně každý den dvě a půl hodiny, aby neztratili svalovou hmotu. Na ISS už maraton úspěšně zaběhla v roce 2007 Američanka Sunita Williamsová.

Foto: Vizuální ohlédnutí se za kosmickou misí Číny

Čína buduje vlastní vesmírnou stanici, kolem Země má kroužit v roce 2018

Podle agentury Nová Čína půjde o "základní modul" budoucí stanice, který ponese jméno Tchien-che, což je čínský název pro Mléčnou dráhu. Později budou na oběžnou dráhu vyneseny další dva moduly, které se k Tchien-che připojí. Trvale obydlenou orbitální stanici chce Peking uvést do provozu přibližně v roce 2022.

Neznámá trpasličí galaxie se zjevila astrofyzikům jako kapky deště na okně

"Můžeme nacházet věci, které nevidíme, tak jako když nacházíme kapky deště na okně. Víte, že ty věci existují, protože vidíte jejich zobrazení na pozadí jiných objektů," uvedl Yashar Hezaveh, který se podílel na objevu trpasličí galaxie, vzdálené od Země čtyři miliardy světelných let.

Nalezený meteorit je poklad. Ukrývá v sobě informace o vzniku sluneční soustavy, říká český vědec

Češi dokázali díky svým moderním kamerám v bolidové síti a výpočtům předpovědět pád meteoritu a přesně určili pádovou oblast jeho úlomků. "Žádný pozemský materiál tak starý není, protože prošel nějakým přetavením do nové horniny. Oproti tomu tento meteorit je nepřeměněný, je tak, jak to ve sluneční soustavě vypadalo před 4,5 miliardy let," pochvaluje si v rozhovoru pro Aktuálně.cz nález meteoritu Stubenberg dr. Pavel Spurný, vedoucí Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.