Americký prezident Donald Trump v pondělí uvedl, že je z ruského prezidenta Vladimira Putina zklamán, ale že s ním ještě neskončil. Kromě toho oznámil dodání dalších zbraní bránící se Ukrajině a pohrozil cly ve výši sta procent na zboží z Ruska a od jeho obchodních partnerů. Kreml v úterý reagoval slovy, že Trumpovy návrhy jsou vážné a bude třeba je analyzovat.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil zásilku nových zbraní pro Ukrajinu v přepočtu za víc než 200 miliard korun. Ve snaze ukončit válku, kterou na východě Evropy vede už čtvrtým rokem Rusko, dal jejímu vůdci Vladimiru Putinovi 50denní lhůtu k jednání o míru, jinak hrozí zavedením vysokých cel. Jejich síla je sice podle odborníků sporná, ale i tak jde o zásadní změnu Trumpova přístupu.
Ruský prezident Vladimir Putin během července a srpna zesílí vojenské operace na východní Ukrajině. Kremelský vůdce měl tuto informaci na začátku měsíce sdělit svému americkému protějšku při jejich telefonickém rozhovoru. Trump se poté před novináři ani nesnažil skrývat své rozhořčení a Putina zasypal kritikou.
Ruští novináři, Andrej Soldatov a Irina Boroganová, se pokusili vypořádat se svými vzdělanými kolegy, kteří se rozhodli sloužit prezidentovi Vladimiru Putinovi. Skrz jejich příběhy popisují v knize Naši drazí přátelé v Moskvě cestu od svobodnějšího Ruska k zemi, v níž vůdce drží v zajetí názor většiny.
Rusko by se podle Peskova nemělo vracet do dob, kdy "negativita vůči vlastní zemi byla součástí redakční politiky některých publikací". Uvedl to v rozhovoru pro ruský časopis Expert, kde komentoval vývoj žurnalistiky v největší zemi světa. Pochvaloval si také, jak díky cenzuře za poslední tři roky od začátku války na Ukrajině vzrostlo vlastenectví.
Trump signalizuje, že se už nemíní nechat "krmit spoustou keců" od Vladimira Putina. Šéf Bílého domu oznámil, že v pondělí plánuje "důležitý projev" ohledně Ruska. "Myslím, že v pondělí budu mít k Rusku důležité prohlášení," řekl Trump v telefonickém rozhovoru pro americký televizní kanál NBC News.
Tažení proti autům neruského původu začalo krátce poté, co zemi před třemi lety opustila většina automobilek. Nejprve se omezení týkala jen služebních vozů úředníků, ale postupně se kombinovaný systém zákazů a finančních sankcí rozšířil tak, že z něj prakticky není úniku.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se v nejvyšších patrech ruské politiky a byznysu objevila řada podezřelých úmrtí. Ministři, poslanci i vrcholoví manažeři strategických firem umírají za podivných okolností. Někteří vypadli z okna, jiní se měli zastřelit.
Ztráta milionu vojáků na Ukrajině neznamená pro Kreml téměř nic. Každý měsíc nabírá víc lidí, než kolik jich pohřbí nebo pošle do nemocnice. Může se mu ale stát, že se karta obrátí.
Oleksij Haran je profesorem komparativní politologie na Kyjevsko-mohyljanské akademii. Je také poradcem nadace Demokratické iniciativy, výzkumného analytického centra sledujícího veřejné mínění, které jako první na Ukrajině zavedlo tzv. exit polly. Jejich průzkum mezi voliči odcházejícími od uren v roce 2004 byl jedním z faktorů, který způsobil Oranžovou revoluci, protože odhalil volební podvody.
Donald Trump vyšel Vladimiru Putinovi vstříc v mnohém. Navržený mírový plán by v podstatě zakonzervoval ruské zisky, uznal by i obsazení Krymu, upozorňuje Matyáš Zrno. „Šlo to vysoce nad rámec čehokoliv, v co mohl realisticky doufat. Putin ale všechno odmítal, protože hraje stylem všechno, nebo nic."
Po úterním zasedání vlády americký prezident Donald Trump nepřímo potvrdil zmatek uvnitř své administrativy. Na dotaz, kdo rozhodl o přerušení pomoci Ukrajině, reagoval přímo před novináři a zraky kamer popuzeně a zmateně.
Dronový útok na Kyjev z konce minulého týdne byl něco, na co je člověk zvyklý spíš z Donbasu. "Exploze byly slyšet po celém městě," říká šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno. V nočním tichu jsou navíc zvuky z výbuchů slyšet z větší dálky.
Americký prezident Donald Trump není spokojený s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, protože zabíjí mnoho lidí a Spojeným státům navíc "servíruje spoustu keců", i když se neustále tváří velmi mile. Trump to řekl novinářům na zasedání svého kabinetu.
"Rusko chce nasadit 10 tisíc vojáků v Podněstří a dosadit v Moldavsku prokremelskou vládu," uvedl před několika týdny moldavský premiér. O tom, proč je dění v Moldavsku pro Česko důležité, zda zemi Moskva ovládne nebo jak zřejmě dopadnou podzimní volby, popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz moldavský analytik a expert na ruský vliv Valeriu Pasa.
Roman Starovojt spáchal sebevraždu poté, co jej ruský prezident Vladimir Putin v pondělí odvolal z funkce ministra dopravy. Uvedl to nejprve nejmenovaný zdroj listu Izvestija, který citovala další ruská média. Starovojt byl nalezen mrtvý ve svém autě v Odincovu u Moskvy, potvrdil později Vyšetřovací výbor Ruska (ruská obdoba federální kriminální ústředny), který se kloní k variantě sebevraždy.
"Velmi brzy nastane doba, kdy na první linii už nebudou muset být vojáci, pokud budeme mít dostatečně silnou protivzdušnou obranu a plnou kontrolu nad oblohou proti ruským dronům," říká nejznámější ukrajinský vojenský analytik Michajlo Samus, který sám strávil v ukrajinské armádě 12 let.
Model liberální globalizace se přežil, střídá jej spravedlivější multipolární svět. Ve svém vystoupení přenášeném prostřednictvím videa to během summitu skupiny BRICS řekl ruský prezident Vladimir Putin. Summit začal v brazilském Riu de Janeiro a potrvá dva dny.
Víkendový sjezd ruských komunistů, kteří představují druhou nejsilnější stranu v zemi, označil za chybu slavný projev sovětského vůdce Nikity Chruščova odhalující zločiny jeho předchůdce v čele Sovětského svazu Josifa Stalina. Informovala o tom ruská média.
Marija Brestonová se během ruských vzdušných útoků, které cílí na Kyjev od začátku ruské invaze v roce 2022, vždy ukrývala v relativním bezpečí chodby svého domova. Nedávné zintenzivnění úderů ji však přimělo změnit přístup a uchylovat se na noc na jógovou podložku ve stanici metra.
