Zklamání, i tak lze shrnout výsledek čerstvého telefonátu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. Trump dle svých slov doufal, že přímá komunikace přinese rychlé ukončení války na Ukrajině. Místo toho narazil na neústupnost Kremlu. A co víc, jeho taktika dočasného pozastavení vojenské pomoci Kyjevu - která měla být signálem vstřícnosti vůči Moskvě - nevedla k žádnému obratu v postoji Ruska.
Rusko v noci na pátek podniklo dosud největší letecký útok drony a raketami na Ukrajinu, zasáhlo obytné čtvrti a zranilo desítky lidí. Útok přišel krátce poté, co americký prezident Donald Trump po telefonátu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem přiznal, že v jednáních o příměří nenastal žádný posun.
Rusko během celonočního dronového útoku vypustilo na Ukrajinu celkem 539 dronů a 11 raket. Útoky na hlavní město Kyjev zranily nejméně 23 lidí, poškodily železniční infrastrukturu a zapálily budovy a auta v celém městě. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na sociální síti X uvedl, že hlavní město Ukrajiny zažilo jednu z nejhorších nocí od začátku války.
Zničené město Mariupol se mění pod správou ruských okupačních úřadů. Vedle obnovy budov probíhá i systematická "obnova" mozků – už od dětství.
Sedm lidí napojených na ruské státní médium Sputnik Ázerbájdžán bylo tento týden zadrženo během razie v kanceláři redakce v Baku. Podle ázerbájdžánského ministerstva vnitra čelí obvinění ze spiknutí, praní špinavých peněz a nezákonného podnikání. Videa zadržených Rusů až příliš nápadně připomínají videa, která točí Rusové při zatýkání nejen ázerbajdžánských migrantů.
Severní Korea uspořádala slavnostní pietní akci, na níž diktátor Kim Čong-un uctil památku svých vojáků padlých na Ukrajině. Přestože Pchjongjang i Moskva již v dubnu oficiálně potvrdily nasazení severokorejských jednotek v Rusku, šlo o první případ, kdy severokorejská média ukázala záběry návratu rakví a emotivního obřadu.
Více než tři roky od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu prohlásil Leonid Pasečnik, Moskvou dosazený gubernátor Luhanské oblasti, že je oblast zcela pod ruskou kontrolou. Pokud se tato slova potvrdí, znamenalo by to, že Luhanská oblast se stala vůbec prvním ukrajinským regionem, který od února 2022 padl kompletně do rukou ruské armády.
Jejich dům dostal zásah a shořel, jejich auto je prostřílené a museli opustit milovaná zvířata ze své usedlosti a v sedmdesáti začít nový život na opačném konci Ukrajiny - to je osud Jury a Inesi. On je etnický Rus, ona rusky hovořící Ukrajinka, přesto oba z celého srdce podporují Ukrajinu. Žili na Donbase, ale nový domov našli v Zakarpatí, ve vesnici kousek od Užhorodu.
Ruské sociologické centrum Levada zveřejnilo výsledky průzkumu, který zjišťoval, koho Rusové považují za nevýznamnější osobnost všech dob a všech národů. Anketu ovládl diktátor Josif Vissarionovič Stalin před současným prezidentem Vladimirem Vladimirovičem Putinen a "otcem" Sovětského svazu Vladimirem Iljičem Leninem.
Dva vysoce postavení představitelé kremelského režimu minulý týden veřejně varovali před stavem ruské ekonomiky. “Jde o vzácný signál, že v Rusku není vše v pořádku,” píše server Kyiv Independent. Prezident Vladimir Putin naproti tomu tvrdí, že je ekonomická situace stabilní.
Zatímco svět sleduje frontovou linii na Ukrajině, v ruském městě Votkinsk - více než tisíc kilometrů od bojů - roste závod, který sehrává zásadní roli v ruské vojenské mašinérii. Právě zde se vyrábí balistické rakety Iskander-M, které opakovaně zasahují ukrajinská města, i mezikontinentální rakety schopné dopravit jaderné hlavice přes Atlantik.
Navzdory nedávno uzavřenému „strategickému partnerství“ zůstává Rusko k íránským prosbám o vojenskou pomoc po izraelských a amerických úderech chladné. Z Teheránu přitom zaznívá frustrace. Moskva totiž setrvává u prázdných prohlášení – a to i ve chvíli, kdy je Írán vystaven největšímu ohrožení za poslední dekádu.
Zpravodajské informace NATO naznačují, že ruský prezident Vladimir Putin věří ve schopnost ruských ozbrojených sil dosáhnout průlomu, a proto zintenzivní útoky bez ohledu na ztráty. Vysoce postavený představitel Severoatlantické aliance novinářům řekl, že Ukrajinu čeká "náročné léto".
Americký prezident Donald Trump v úterý uvedl, že mu volal jeho ruský protějšek Vladimir Putin s nabídkou pomoci při řešení konfliktu mezi Íránem a Izraelem. Informovala o tom stanice Fox News.
Ukrajinský vlak č. 52, který propojuje Oděsu a Záporoží, byl ve špatnou dobu na špatném místě - projížděl Dniprem právě ve chvíli, kdy v úterý probíhal masivní ruský raketový úder. Ten si v úhrnu vyžádal devět mrtvých a 84 zraněných. V Dnipru a okolí byly podle úřadů zasaženy internát, škola, nemocnice, gymnázium i administrativní budovy.
Vladimir Putin vede agresi proti Ukrajině dál, protože nebezpečí jeho prohry je stejně velké jako vítězství. Myslí si to Lawrence Freedman, emeritní profesor válečných studií na King's College London. Ruský prezident podle něj ukončí válku tehdy, až pozná, že je nemožné zvítězit.
Vojáci bojují a umírají na frontě, aby zachránili svoji zemi. Ukrajina se za jejich zády ale pomalu vyprazdňuje a lidé míří na západ do Evropy. Hlavně z ní mizí pro obnovu země velmi důležitá část populace, mladé Ukrajinky.
Zatímco německý kancléř Friedrich Merz se řadí v evropské politice ve vztahu k Rusku mezi jestřáby, politici jeho vládních stran jednali tajně s Rusy v Baku. Informovala o tom televize ARD a týdeník Zeit.
Rusko nepostupuje na Ukrajině takovou rychlostí, jak by si přálo. Nedávno navíc dosáhlo milníku jednoho milionu ztrát, tedy mrtvých a zraněných vojáků. Vojenští analytici se na současnou situaci zaměřili a podle nich mají silnou pozici Spojené státy. Otázkou zůstává, jak ji využijí.
Část ruské společnosti nemůže vydýchat operaci Pavučina, při které ukrajinské drony zničily cenné strategické bombardéry. Tlačí na prezidenta Vladimira Putina, aby sousední zemi vyhlásil válku. Pro mnoho lidí ze Západu se to může v tuto chvíli zdát matoucí, ale do života Rusů by to zasáhlo razantně.
