Předseda komunistů a místopředseda sněmovny Vojtěch Filip vyzývá ministra kultury Daniel Hermana (KDU-ČSL) k rezignaci, Herman to považuje za snahu KSČM zviditelňovat se za každou cenu. Podle Filipa by měl Herman odstoupit pro "trvalé porušování ústavního slibu ministra".
Komunisté se stávají stále žádanějším "zbožím", a to už zdaleka nejen na krajích, ale také přímo na úrovni centrální vlády. Po šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi nevyloučil vládní spolupráci s komunisty ani předseda ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka. Podle něj je něco takového možné, pokud KSČM podpoří proevropské směřování vlády a nebude zpochybňovat členství v NATO.
V pražském kině Světozor se konal 12. ročník Večeru s českým dokumentem, na němž se představilo osm chystaných projektů zavedených tvůrců i brzkých debutantů. Premiéru si následně odbyl snímek Slepý Gulliver pedagoga z FAMU Martina Ryšavého.
Komunisté si odhlasovali, že nedoporučují nikomu z kandidátů KSČM ani své stranické firmě využívat služby lobbistky Jany Mrencové. Strana totiž s lobbistkou i po propuknutí kauzy ohledně jejího vydávání se za falešnou mluvčí Jihomoravského kraje dál spolupracovala. Mrencová byla letos nepravomocně odsouzena za korupci. Členové KSČM také přiznali, že Mrencová je při práci hrubá a sprostá.
Lobbistka Jana Mrencová uzavřela smlouvy s KSČM. Na začátku letošního roku si komunisté objednali u Mrencové mediální služby za 100 tisíc korun. Mrencová měla komunistům pomoci "odstraňovat komunikativní bloky" nebo zařizovat mediální monitoring. Zprávy do médií zřejmě rozesílala pod pseudonymem Eva Komínková. Pod jiným jménem, Lucie Proutníková, pracovala zřejmě Mrencová také pro jihomoravského hejtmana Michala Haška.
Neexistující mluvčí nehledá jen kancelář hejtmana Michala Haška, ale i komunisté. Novinářům od nich chodí e-maily podepsané Evou Komínkovou, neví o ní ale tiskové oddělení KSČM ani poslanci, za které zprávy "Komínková" rozesílá. Podle svědectví bývalé Haškovy mluvčí bylo přitom jméno Eva Komínková jedno z krycích označení třiašedesátileté lobbistky Jany Mrencové. Ta dostávala z jihomoravského hejtmanství 400 tisíc ročně – aniž je vlastně jasné zač.
Sněmovna v úterý v prvním kole jednání podpořila návrh poslanců KSČM na zrušení zákona, který zakazuje českým firmám dodávat zařízení pro jadernou elektrárnu v íránském Búšehru. Jde už třetí návrh tohoto zákona, který předložila KSČM, když se dvěma předchozími návrhy v minulých obdobích neuspěla. Totožný návrh však do Sněmovny předložila letos v červnu i vláda, zatím na něj ale nepřišla řada. Návrh KSČM leží ve Sněmovně už dva roky, od června 2014. Poslanci by ho mohli schvalovat na podzim.
Předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš vykázal za loňský rok příjmy mimo politiku zhruba 137,9 milionu korun. Skoro 68,6 milionu korun si připsal čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Schwarzenberg si pořídil automobil značky Jaguar za více než 2,2 milionu a splácel hypotéku zhruba 10,4 milionu korun. Vyplývá to z jejich majetkových oznámení, které byly zpřístupněny ve sněmovním registru.
Předseda vlády Bohuslav Sobotka ani vicepremiér Andrej Babiš nechtějí předstupovat před Sněmovnu se žádostí o důvěru vládě. Babiš pouze žádá zpřesnění koaliční dohody, kterou podle něj ministr Chovanec porušil podpisem plánované reformy policie. Vládní koalici nehrozí krize ani kvůli rozpočtu na příští rok. Babiš to sice dříve naznačoval, nyní však tvrdí, že si jen dělal legraci.
Nový místopředseda KSČM Josef Skála, protikandidát Vojtěcha Filipa z posledního stranického sjezdu, si před čtyřiceti lety sepsal pozoruhodný životopis. „Snažil jsem se pomáhat sovětským vojákům i ve zdánlivě bezvýznamných věcech jejich každodenního života u nás," popsal například sovětskou okupaci z 21. srpna 1968. Podle zápisů komunistické tajné policie Skála ochotně souhlasil, že bude zaměstnán v rozvědce. To on sám nyní popírá. Životopis je veřejně dostupný ve svazku, který na Skálu vedla Státní bezpečnost v první polovině 70. let.
Návrh Jihočeského kraje na zdanění finančních náhrad za nevydané církvení restituce považuje premiér Bohuslav Sobotka za snahu získat body v předvolebním boji. Návrh kraje, který vede sociální demokrat Jiří Zimola, podle něj nemusí uspět u Ústavního soudu. "Mrzí mě, když mě vlastní předseda obviňuje z předvolební rétoriky, místo aby mě pochválil za dodržování stranických slibů," reaguje Zimola.
KSČM pod svým staronovým předsedou Vojtěchem Filipem chce nadále prosazovat vystoupení Česka ze Severoatlantického paktu, zrušení NATO, nápravu církevních restitucí nebo odluku církve od státu. Současnou společnost podle komunistů charakterizuje diktát oligarchů a kapitalistických monopolů.
Předseda KSČM Vojtěch Filip získal mandát k dalším čtyřem letům vedení strany. Přes kritiku, která na sjezdu zazněla, dostal 203 hlasů delegátů pražského sjezdu z 353 platných. Jeho vyzyvatele, bývalého místopředsedu KSČM Josef Skálu, volilo 150 delegátů. Filip stojí v čele komunistů už 11 let a na sjezdu čelil kritice kvůli snaze o nekonfliktní politiku.
Vnitrostraničtí kritici vedení KSČM, které bude večer na sjezdu obhajovat po čtyřech letech mandát, vytýkají předním tvářím strany, že komunisté nejsou vidět, nereagují včas na výzvy a stali se součástí establishmentu. Nespokojení voliči podle nich raději hledají nově vznikající hnutí. "Zpohodlnění, zpanštění a sebeuspokojení," popsala svůj pohled na nejsilnější opoziční stranu poslankyně a zastánkyně radikálního křídla KSČM Marta Semelová.
Počet členů KSČM klesl v loňském roce na 42 994. Ročně strana přichází v posledních letech o více než 3000 členů. Komunisté jsou přesto v Česku stále stranou s nejsilnější členskou základnou. Druhou nejpočetnější základnu mají taktéž tradiční lidovci - v roce 2014 jich bylo 27 878.
Vojtěcha Filipa čeká po jedenácti letech "pohody" tvrdý boj o obhajobu předsednického křesla KSČM. Filip dosud neměl na stranických volebních sjezdech obávané soupeře. Nyní ale bude soupeřit s bývalým místopředsedou ÚV KSČM Josefem Skálou. Druhý kandidát, pražský zastupitel Ivan Hrůza, v kandidátském projevu dnes oznámil, že nebude tříštit hlasy, proto podpoří druhého protikandidáta.
Vojtěch Filip vede KSČM jedenáct let a na sobotním sjezdu chce funkci obhájit na další čtyři roky. Poprvé ale nemá vítězství jisté, šanci má podle hlasů ze strany i jeho vyzyvatel, pražský komunista Josef Skála. Filip je přesto optimistický - voliči se podle něj v posledních volbách spálili, když volili nová hnutí, a budou se poohlížet po stabilní alternativě. Máme potenciál až 30 procent, říká Filip v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Podle většiny politiků by měla Česká televize zůstat veřejnoprávní. Reagovali tak na nápad prezidenta Miloše Zemana, aby se ČT změnila na státní televizi. Premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že veřejnoprávní média nesmí podléhat vládě ani podnikatelským skupinám. Zeman jedinou nesoukromou televizi v Česku kritizuje za zkreslování informací opakovaně. V názoru na financování ČT ze státního rozpočtu se shoduje s ministrem financí a majitelem Agrofertu Andrejem Babišem (ANO). Podle oponentů by tak Babiš měl vliv i na médium, které nevlastní.
Centrum pro výzkum veřejného mínění zveřejnilo výsledky březnového průzkumu. Podle něj lidé z představitelů politických stran nejvíce věří ministrovi financí Andreji Babišovi, který získal 47 procent kladných hlasů. Na druhém místě skončil premiér Bohuslav Sobotka s 41 procentními body. I přes to, že Babišovi a Sobotkovi věří nejvíce lidí, jejich důvěryhodnost o pár procent oproti lednovým průzkumům klesla. Na třetím místě v průzkumu skončil Milan Chovanec, pomyslnou bramborovou medaili si odnesl Lubomír Zaorálek. Negativně lidé vnímají Miroslava Kalouska (15 procent) nebo Tomia Okamuru, kterému ale od ledna narostla důvěra na 33 procent.
Ve Sněmovně se týden před příjezdem čínského prezidenta Si Ťin-pchinga konal seminář na téma Zkušenosti pro řízení a rozvoj státu. Jeho účastníci se dozvěděli například to, že Čína efektivně brání světový mír nebo že pod vedením komunistické strany země vzkvétá a úspěšně buduje novou společnost. Proti semináři pod záštitou předsedy Sněmovny Jana Hamáčka a čínské velvyslankyně Ma Kche-čching neúspěšně protestovala bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS).
