Poslanecká sněmovna schválila přes velký odpor opozice vládní návrh zákona o elektronické evidenci tržeb, který zavádí pro všechny podnikatele povinnost evidovat elektronicky veškeré tržby. Zatímco autor zákona, předseda ANO a ministr financí Andrej Babiš, označuje tento zákon za důležitou součást boje proti daňovým únikům, opozice tvrdí, že zákon přinese likvidaci řady živnostníků.
Pražský městský soud rozhodl o okamžitém propuštění Libanonce Alího Fajáda z vazby. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán nepovolil jeho vydání do USA. "Ministr spravedlnosti rozhodl, že se v případě Alího Fajáda a Chálida Marabího nepovoluje jejich vydání. Městskému soudu tak nezbylo než je propustit," řekla Aktuálně.cz mluvčí Městského sodu v Praze Markéta Puci. Ministr obrany Martin Stropnický připustil, že podmínkou, na kterou Praha v případu propuštěné pětice Čechů v Libanonu přistoupila, bylo, že zadržený Fajád se nedostane do rukou Američanům. Velvyslanectví Spojených států rozhodnutí české vlády velmi ostře kritizovalo.
Vdova po Miloslavu Ransdorfovi a jeho dcera usilují o prošetření jeho smrti. Myslí si, že nebyla náhodná a může souviset s takzvanou švýcarskou kauzou. Podle informací Práva by mělo být prověřování okolností Ransdorfovy smrti v rukou policie. Ta už o tom ve středu mluvila s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem. Ransdorf zemřel minulý pátek, jeho manželka ho našla doma v bezvědomí, převoz do nemocnice už nepomohl.
Poslankyně ODS Miroslava Němcová vystoupila dnes ráno ve Sněmovně s návrhem, aby poslanci přijali usnesení, ve kterém vyzvou prezidenta Miloše Zemana k omluvě za slova, která v úterý pronesl na adresu premiéra Bohuslava Sobotky. Poslanci nakonec něco takového odmítli. Samotný prezident odpoledne označil některé politiky kvůli jejich reakci "tak trochu za šašky".
Miroslav Randsdorf uvedl, že chtěl ve švýcarské bance pouze informace o dědictví. Odmítá, že by se dopustil finančního podvodu, přesto ale pozastavuje své členství ve frakci Evropská sjednocená levice.
Europoslanec za KSČM Miloslav Ransdorf se poprvé veřejně vyjádřil ke svému zadržení ve švýcarské bance. Vyloučil, že by naletěl podvodníkovi, jak naznačil mimo jiné prezident Miloš Zeman. Tvrdí, že "někomu šlápl na kuří oko." Připustil, že udělal chybu, když si neuvědomil, jak mocný je ve Švýcarsku bankovní sektor. Ransdorf vedení strany předložil dokumenty, které podle předsedy strany Filipa dokazují, že se nedopustil trestného činu.
V úterý by měl europoslanec Miloslav Ransdorf (KSČM) vysvětlovat členům stranického vedení okolnosti svého zadržení ve švýcarské bance. Ransdorf už mluvil s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem. "Dohodli se na tom, že přijde celou věc vysvětlit na kolegium," uvedla vedoucí Ransdorfovy kanceláře Suchá. Vedení komunistické strany ještě v neděli "s politováním" konstatovalo, že europoslanec s ním "přes veškerou snahu" nekomunikuje. "Oficiálně jsme mu vzkázali, že bychom s ním potřebovali na to téma mluvit... Čekáme jen, jestli dorazí," řekl místopředseda KSČM Jiří Dolejš.
Za necelé dva týdny se bude vedení Poslanecké sněmovny zabývat tím, kam poslanci příští rok zamíří v rámci zahraničních cest. Řada výborů reaguje na aktuální uprchlickou situaci, a chtějí tak navštívit balkánské státy, ale i Turecko nebo Alžírsko. Nechybí ovšem ani exotičtější destinace jako Kuba, Vietnam nebo Senegal. Původně chtěli poslanci jet i do Íránu, z cesty ale nakonec sešlo kvůli už uskutečněné návštěvě íránského ministra financí v Praze.
Poslance Evropského parlamentu Miloslava Ransdorfa (KSČM) švýcarská policie propustila až v sobotu dopoledne. Nyní je na cestě do České republiky, uvedla vedoucí jeho kanceláře. Po návratu se prý k celé záležitosti vyjádří na facebooku. Podle slovenského ministra vnitra Roberta Kaliňáka se čtveřice lidí zadržených ve Švýcarsku se pokusila o převod vysoké částky peněz na základě dokumentů, které neodpovídaly skutečnosti.
Český europoslanec Miloslav Ransdorf byl společně se třemi Slováky zadržen, když se v bance v Curychu snažil vybrat 350 milionů eur (v přepočtu 9,45 miliardy korun). Následně byl Ransdorf propuštěn spolu se dvěma Slováky, neboť nesplňovali důvody pro zadržení ve Švýcarsku. Skupina byla zatčena za majetkové trestné činy.
Po téměř dvou letech prošel parlamentem zákon o centrálním registru smluv. Od toho si neziskové organizace slibují omezení korupce. Poslanci v úterním hlasování odmítli senátní verzi, která počítala například s vypuštěním neplatnosti smlouvy v případě neuveřejnění. Registr by měl začít platit od půlky roku 2017, smlouvy by podle něj měly zveřejňovat obce, kraje i centrální úřady nebo státní podniky, výjimku budou mít pouze nejmenší obce.
Poslanecká sněmovna ve středu v prvním čtení i přes nesouhlas opozice schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Schodek má proti letošnímu schválenému schodku klesnout o 30 miliard korun na 70 miliard. Sobotka s Babišem nepředpokládají, že by během dalšího projednávání došlo k zásadním změnám. Pravice neúspěšně navrhovala vrácení rozpočtu vládě k přepracování s cílem snížit výdaje rozpočtu i jeho schodek.
Ze zástupců sněmovních politických stran lidé dlouhodobě nejvíc věří Andreji Babišovi a Bohuslavu Sobotkovi. Přibližně padesátiprocentní důvěru mají oba politici už dva roky, od května ale několik procent ztratili. Na opačné straně žebříčku jsou Miroslav Kalousek nebo Radmila Kleslová. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, do kterého se zapojilo 994 lidí.
Hradní kancléř Vratislav Mynář nedostal od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) prověrku na stupeň přísně tajné. O tom, že se rozhodl mu ji neudělit, se hovořilo už týden, nyní to potvrdil sám Mynář s tím, že s největší pravděpodobností podá proti rozhodnutí takzvaný rozklad, o kterém by rozhodoval šéf NBÚ. Zeman už dříve řekl, že Mynáře zatím neodvolá, v pátek dodal, že kancléř bude mít na Hradě vždy důstojné místo.
Čtyřhodinová debata předcházela schválení asociační dohody s Ukrajinou o přidružení k Evropské unii. Poslanci KSČM schválení dokumentu, který ve Sněmovně ležel rok, odmítali. Kritizovali současný ukrajinský režim, který je podle nich polofašistický. To odmítl jak ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, tak pravicová opozice, podle níž komunisté jen poklonkují ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Zákonodárce napříč politickým spektrem rozhněvala slova německého ministra vnitra Thomase de Maiziéra, podle něhož by Evropská unie měla omezit vyplácení peněz ze strukturálních fondů zemím, které odmítají kompromis při rozdělování běženců. Ministr vnitra Chovanec v reakci na Twitteru uvedl, že největším problémem řešení migrace je nekonzistentní politika Německa. S návrhem na to, aby problémové země dostávaly méně peněz z EU, údajně přišel předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Komise to ale popřela.
Ministerstvo financí pozastavilo přípravy zavedení elektronické evidence tržeb. Sněmovnou dosud neprošel příslušný zákon, podle premiéra Sobotky tak není možné vypisovat soutěže. Normu, kterou mají poslanci znovu řešit příští týden, kritizuje pravicová opozice. Podle vlády ale zákon omezí šedou ekonomiku a přinese zhruba deset až dvanáct miliard ročně. Sobotka rovněž v nedělním televizním vystoupení zkritizoval dohodu ruského Gazpromu a jeho západních partnerů o rozšíření plynovodu Nord Stream. Plán podle něho destabilizuje Ukrajinu.
Členové třetí nejsilnější sněmovní strany volají po výměně vedení. Jako o možném novém předsedovi se často hovoří o politologovi Josefu Skálovi nebo o ústeckém hejtmanovi Oldřichu Bubeníčkovi.
Bělobrádek se v Bavorsku setkal se zástupci sudetských Němců a položil věnec. KSČM a ODS žádají vysvětlení, TOP 09 i premiér ho chválí.
Povinné kvóty a přerozdělování uprchlíků bez ohledu na jejich vůli není dlouhodobě udržitelným řešením současné migrační krize, říká premiér Sobotka.
