výzkum

Chci dělat vědu víc cool, říká výzkumnice, která zkoumá mamuty a absolvovala expedice v Arktidě

V patnácti letech zhlédla Patrícia Pečnerová seriál Evoluce a touha zkoumat světovou biodiverzitu ji pohltila natolik, že se dala na studium ekologické a evoluční biologie. V diplomové práci se zabývala výzkumem veverek. Před čtyřmi lety se za doktorským studiem přestěhovala do Stockholmu, kde působí v Muzeu přírodní historie a zkoumá mamuty. Díky tomu se jako jediná Slovenka zúčastnila arktických výzkumných expedic na sever Grónska a severovýchodní Wrangelův ostrov. Před expedicí absolvovala pobyt ve švédských horách a učila se střílet. "Pokud vědec rozumí svému výzkumu, měl by být schopen vysvětlit jej jednoduchými slovy, které každý pochopí," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Novou metodou odhalí mrtvici i méně zkušený lékař, říká oceněný doktor z Brna

Neurolog Ondřej Volný z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně dostal za své poznatky v polovině listopadu v Záhřebu ocenění Danubius Young Scientist Award určené pro vynikající mladé vědce. Přišel na to, že nová metoda zobrazení mozku pomůže rychleji odhalit mrtvici. "Díky této metodě zobrazení získáváme lepší představu o toku krve a o uložení uzávěru mozkové tepny," říká v rozhovoru. Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtí na světě, ročně postihne 17 milionů lidí a třetina z nich zemře. Lékaři znají efektivní léčbu, ale pacient se jí musí dočkat včas, jinak mu hrozí úmrtí nebo trvalé následky.

Mladý neurolog z Brna přišel na to, jak rychle odhalit mrtvici. Pozná ji i nezkušený lékař, říká

Ondřej Volný, mladý neurolog z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně získal koncem minulého týdne v Záhřebu prestižní ocenění Danubius Young Scientist Award, určené pro vynikající mladé vědce ze zemí širšího podunajského regionu. Cenu dostal za excelentní výsledky v oblasti výzkumu mozkové mrtvice a zobrazení mozku.

Řasy na věčné časy. Kromě jídla z nich lze vyrobit nábytek, surfové prkno a palivo do letadla

Produkce řas v posledních deseti letech nebývale vzrostla. Kromě jídla či biopaliva se dá využívat také při výrobě užitných designových věcí, jako je nábytek nebo i surfové prkno. V Hamburku již čtyři roky stojí první dům s fasádou, kterou pokrývají řasy. Výzkum na území někdejšího Československa začal již v 50. letech. Česká sladkovodní řasa se dokonce dostala i do vesmíru.

O osudu české družice se rozhodlo před miliardou let, říká vývojář

23. června 2017 začalo velké vesmírné dobrodružství české nanodružice VZLUSAT-1. Tehdy odstartovala na palubě indické rakety z kosmodromu v Bengálském zálivu a spolu s dalšími 29 nanosatelity ze čtrnácti zemí byla dopravena na oběžnou dráhu Země. Družici vyvinul tým kolem Vladimíra Dániela ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu.

Jak žít déle? Rok studia prodlouží život o 11 měsíců, každé kilo nadváhy dva měsíce ubere

Za kratší život může špatný životní styl i genové mutace. Za každé kilo nadváhy ztrácí člověk dva měsíce života, za každodenní kouření krabičky cigaret až sedm let. Prodloužit si jej naopak lze vzděláním. Každý rok studia údajně přidává jedenáct měsíců života.

Chceme, aby lidstvo přežilo PET lahev, ne aby to bylo naopak, říká architektka Kateřina Nováková

Kateřina Nováková je pedagožkou a vědeckou pracovnicí na Fakultě architektury, kde působí v Experimentálním ateliéru. Od roku 2014 se věnuje vývoji plastové cihly. V roce 2016 založila s kolegou neziskovou společnost PETMAT, která zkoumá, jak co nejlépe recyklovat PET lahve, a také podporuje společenskou uvědomělost při nakládání s plasty. Z PET lahví staví zdi, sochy, používá je jako kulisu pro umělecká představení a propaguje jejich přeměnu v náplň do 3D tiskáren. Začátkem listopadu vystoupí na konferenci TEDxPrague, která se bude zabývat překotně rychlým technologickým vývojem a otázkou, zda nám tento vývoj opravdu zajistí "krásný nový svět".

Před šedesáti lety Sověti vypustili Sputnik-1. Podívejte se, jak se pátrá po mimozemském životě dnes

Před 60 lety do vesmíru vzlétla první sovětská družice Sputnik-1 a začalo dobývání vesmíru. Hledání vzdálených exoplanet, kde by se mohl nacházet život, pokračuje. Podívejte se na hlavní výzkumné projekty v naší sluneční soustavě.

Podívejte se, jak nobelisté zachytili gravitační vlny. Pootevřeli tak dveře do vzdáleného vesmíru

Držitelé letošní Nobelovy ceny za fyziku, Američané Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne, jako první v historii zachytili gravitační vlny z vesmíru, jejichž existenci již o sto let dříve předpověděl Einstein. Co jsou gravitační vlny a jak vznikají? Jak je můžeme zachytit? Jak fungují obří detektory v USA? Co nám gravitační vlny prozrazují o vzdáleném vesmíru? A proč je jejich zachycení považováno za revoluci v astrofyzice? Nahlédněte do naší grafiky.

Věřit pověrám může být někdy výhodné, i když je to nesmysl, zjistili vědci

Vědecký tým rozdal skupině lidí golfové hole - a části z nich řekl, že dostali ty, které přinášejí štěstí ve hře. Majitelé těchto "šťastných holí" pak hráli skutečně lépe než ostatní, přestože všechny hole v testu byly samozřejmě úplně stejné. Proč vlastně ještě věříme na černé kočky, pátek 13. a další pověry? Vědců se na to ptal italský deník Corriere dela Serra.

Děti přebírají frustraci rodičů. Rozdělení společnosti začíná už na střední škole, říká Prokop

Děti přebírají frustraci rodičů. Rozdělení společnosti začíná už na střední škole, říká Prokop

Parlamentní listy jsou preferované lidmi, kteří volí protestní strany. Česká média ale nejsou tak polarizovaná jako ta ve Spojených státech, říká datový analytik Josef Šlerka. Blízko k Deníku mají pak například lidovci a i ANO, protože stejně jako voliči Andreje Babiše nemá Deník jasnou ideologii, dodává sociolog Daniel Prokop.

Globální katastrofa, globální oteplování, zkáza

"S lidstvem to nevypadá dobře. Ostatně kdy ano?" říká jeden z nejvlivnějších vědců světa Václav Smil

Kanadský vědec s českými kořeny Václav Smil (74) je emeritním profesorem University of Manitoba. V roce 2010 ho prestižní časopis Foreign Policy zařadil mezi stovku nejvlivnějších lidí světa. Bill Gates ho označuje za jednoho z nejinspirativnějších intelektuálů současnosti. Ve svých knihách se zabývá energetikou, životním prostředím, technologickým pokrokem, vývojem populace či světovou ekonomikou. V září vyšel jeho první titul v češtině - Globální katastrofy a trendy. Pochopení uváděných faktorů a souvislostí by podle něj mohlo zvrátit negativní trendy a minimalizovat rizika katastrof. "Nejsem ani optimista ani pesimista, nýbrž realista," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Česká republika je nejnezdravější zemí světa, tvrdí britský výzkum. Nejzdravější je Afghánistán

Češi jsou podle britského výzkumu nejnezdravějším národem na světě. Podle konzumace alkoholu, cigaret a podílu obézních lidí v populaci se umístili na světové špičce. Předběhli i Rusko, Slovinsko, Slovensko či Polsko. Jako naopak nejzdravější země světa vyšly z analýzy Afghánistán, Guinea, Nigérie, Nepál či Demokratická republika Kongo.

Psy to táhne na sever, zjistili čeští vědci. Může je ovlivňovat magnetické pole Země

Čeští a němečtí vědci zkoumali lateralitu psů, tedy jakou stranu či párový pohybový nebo smyslový orgán preferují, zda jsou levostranní či pravostranní. Došli k zajímavému zjištění. Někdy se psi ve výběru misky nerozhodovali podle levé či pravé strany, nýbrž podle toho zda je či není na severu. Může za to jejich citlivost na magnetické pole Země? Výsledky výzkumu českých a německých vědců uveřejnil koncem září prestižní vědecký časopis Plos One.

Foto: "Na nic nesahejte, jeden atašé tu musel nechat kalhoty." Tak vypadá nejstarší reaktor v Česku

Před šedesáti lety, 24. září 1957, pět minut před půlnocí byla v Řeži u Prahy spuštěna řízená řetězová štěpná reakce uranu. Trvala 15 minut. Československo se stalo devátou zemí na světě, kde se to podařilo. Reaktor funguje dodnes.

S kůrovcem i kyselým deštěm si příroda poradí sama. Lepší je nezasahovat, radí hydrobiolog Kopáček

Kůrovcová kalamita či kyselé deště nemusí přírodě nutně uškodit a nezasahování člověka může být ku prospěchu, ukázal výzkum hydrobiologa z Biologického ústavu Akademie věd ČR Jiřího Kopáčka. Kopáček již od 90. let zkoumá vliv kyselých dešťů na šumavský ekosystém. Poté, co Šumavu zpustošil kůrovec a odumřelé stromy zůstaly bez povšimnutí v lese, došlo k obohacení půdy, zlepšení kyselosti šumavských jezer a růstu vodních řas. Ve čtvrtek za svůj výzkum Kopáček dostal cenu předsedkyně Grantové agentury ČR.

Je kočka tekutina? Mají staří lidé větší uši? Projděte si laureáty humorné Nobelovy ceny

Jaké má kočka skupenství? Ovlivňuje kontakt s krokodýlem náchylnost člověka k hazardním hrám? Mají staří lidé skutečně velké uši? Co se děje v mozku, když někdo nesnáší sýr? To jsou některé z otázek, na něž hledali odpovědi vědci, kteří získali letošní humorné Nobelovy ceny. Již po sedmadvacáté je udělila komise složená z nositelů skutečné Nobelovy ceny. Autoři neobvyklých či triviálních studií byli oceněni na půdě Harvardovy univerzity.

Spaní se psem v posteli lidskému zdraví neškodí. Lidský partner je však nejlepší

Ačkoliv spaní se psem nemá velký vliv na kvalitu odpočinku, lidský partner v posteli je stejně nejlepší. Tak zní závěr studie americké Kliniky Mayo. Ta nedávno zkoumala efektivitu spánku, když jsou poblíž lidí jejich domácí mazlíčci.

Sezení je novodobý zabiják, ukázala studie. Židle a gauč mají na svědomí předčasná úmrtí

"Sezení je skutečně nové kouření," uvedla jedna z výzkumnic Monika Saffordová. Studie osmi tisíc účastníků trvala celkem čtyři roky. A z analyzovaných dat vyplynulo, že ti, kteří většinu dne stráví vsedě, vykazují větší pravděpodobnost předčasného úmrtí. 340 účastníků se konce studie ani nedožilo.

Proč je zívání nakažlivé? Vědci přišli na nový důvod, může jim pomoci léčit Touretteův syndrom

Skupina výzkumníku z Univerzity v Nottinghamu se pustila do studie nakažlivosti zívání. Přišli na to, že zřejmě nesouvisí s empatií, ale motorickými funkcemi mozku. Zjištění by jim mohla pomoci v hlubším studiu Touretteova syndromu.