výzkum

Čichová mapa Brna: Nejhorší je zeď u nádraží, nejvoňavější nedaleká oříškárna, zjistil průzkum

Pětice studentů Masarykovy univerzity začala v lednu s pomocí veřejnosti sbírat záznamy do internetové Čichové mapy Brna. Na webových adresách brnovoni.cz a brnosmrdi.cz mohou lidé už přes půl roku přidávat do mapy body v místech, kde to podle nich v Brně voní nebo smrdí. Záznamů jsou stovky, hlasů tisíce. Seznam nejsmrdutějších míst, tzv. pachparádu už řeší radnice. Studenti uvažují také o čichové turistice. "Mapa nám prozradila, že lidé si mnohem více pamatují páchnoucí místa než ta voňavá. A třeba na pivovaru se nedokázali shodnout, zda smrdí, či voní," říká vedoucí projektu Martin Vérteši.

Čeští vědci dokázali sestavit pole molekulárních motorů reagujících na světlo

Čeští vědci hýbají molekulami. Rozvinuli objev okem neviditelných molekulárních motorů

Takto vypadá speciální chemická látka, kterou vědci z týmu profesora Josefa Michla a Jiřího Kalety z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd používají jako podklad, na kterém se molekuly samy dokážou požadovaným způsobem rozmístit. Je děrovaná podobně jako cihly, takže se tam molekulární motory mohou krásně dostat. Pokud na molekulární motor nijak nepůsobíme, nic se neděje. Jakmile na destičku posvítíme, molekuly se roztočí. Pootočí se zhruba o 180 stupňů. Pak následuje další ozáření a celý proces se opakuje. Za sestavení molekulárního motoru reagujícího na světlo dostal loni Nobelovu cenu nizozemský chemik Ben Feringa. Díky práci českých vědců se účinky jeho objevu násobí.

Studie zkoumala nevěru u mladých. Kromě hledání je častým důvodem nuda i lákadlo "zakázaného ovoce"

Americká studie výzkumníku z Univerzity v Tennessee přišla s pozoruhodnými výsledky, co stojí za nevěrou mladých lidí. Ze vzorku zhruba stovky lidí vyplynulo, že podvádění jejich partnera často souviselo s hledáním sebe sama. Někteří přiznali, že nevěra je lákala jako něco zakázaného, šlo o nudu nebo zahnání pocitu méněcennosti.

Unikátní výzkum vědců z Brna: Jak ovlivňuje Parkinsonovu a Alzheimerovu chorobu rodný jazyk?

Vědci z brněnského Středoevropského technologického institutu (CEITEC MU) zkoumají, jak závažné nemoci mozku, Parkinsonova a Alzheimerova choroba, souvisí s rodným jazykem pacientů. Tým profesorky Ireny Rektorové se domnívá, že projevy nemocí mohou být podmíněné kulturně. Pokud unikátní výzkum, na který dostali osmimilionový grant, jejich hypotézu potvrdí, mohla by se v budoucnu tato onemocnění mozku léčit odlišně u pacientů hovořících jiným jazykem. Na projektu spolupracují také vědci z Maďarska a Arizony. Ti pro porovnání zkoumají maďarsky a anglicky hovořící dobrovolníky.

Krkavci jsou chytřejší, než se předpokládalo. Dokážou i plánovat budoucnost, tvrdí vědci

Opeřenci krkavcovité čeledi umí řešit rébusy pomocí nástrojů i vyměňovat žetony za jídlo, zjistila studie výzkumníků z Lundské univerzity ve Švédsku. Pro svůj experiment si vybrali celkem pět krkavců. Vědci z jiných univerzit jsou však v konstatování toho, že tito opeřenci vykazují stejnou inteligenci jako například šimpanzi, opatrní. Testovaní jedinci mohou podle nich být Alberty Einsteiny svého druhu.

Všichni chtějí do Paříže. Vratislav přitom nabízí odkaz českých vědců i lovení trpaslíků

Britský deník The Telegraph zařadil polskou Vratislav mezi jedno z 21 evropských měst, které by cestovatelé rozhodně neměli minout. Pochlubit se může nejen dlouholetou historií, ale také množstvím zajímavých koutů, bohatým kulturním programem či trpasličími obyvateli. Studentské město, kde to žije, změnilo pohled na Polsko také české studentce, která se do Vratislavi vydala na stáž.

Chtěla bych prodloužit lidský život, říká osmnáctiletá vědkyně. Teď pomáhá v boji proti rakovině

Chtěla bych prodloužit lidský život, říká osmnáctiletá vědkyně. Teď pomáhá v boji proti rakovině

Úspěchu ve vědě může dosáhnout každý, stačí tomu věnovat čas. Do školy v podstatě dojíždím jenom na testy, je to pro mě spíš povinnost, zábava je pak v laboratoři, říká osmnáctiletá vítězka mezinárodní vědecké soutěže Karina Movsesjanová. Zabývá se výzkumem, který může vést k nové cestě, jak léčit nádory.

Otcové dcer jsou méně sexističtí a více fandí ženám, tvrdí harvardská studie

Otcové dcer jsou ochotnější přijmout do firmy ženy, v případech žen rozhodují příznivěji a mají tendenci být sociálně uvědomělejší. Dva výzkumníci z americké harvardské univerzity na základě více než tisícovky dotazníků od seniorních firemních partnerů přišli na to, že muži, kteří mají dcery, jsou při rozhodování méně sexističtí.

Boudal: Pořádný předvolební průzkum? Nejde o graf s čísly, zjistíme, zda lidé volí se skřípěním zubů

Boudal: Pořádný předvolební průzkum? Nejde o graf s čísly, zjistíme, zda lidé volí se skřípěním zubů

ANO jako jedna z nejbohatších stran si tyhle výzkumy dělá, teď tu bude možnost vidět pro všechny, i pro malé strany, proč se ti lidé rozhodují pro mě, program má dnes spíše menší vliv, bude z toho průzkumu vidět, jestli ty největší strany volí lidé s pozitivní emocí, nebo jestli je volí se skřípěním zubů jako menší zlo, říká sociolog Jiří Boudal o volebním průzkumu, na který společně s kolegy vybrali na Hithit.cz více než čtyři sta tisíc korun.

V Brně postaví podzemní biobanku ovládanou roboty. Vědci tam budou zkoumat vliv smogu na zdraví

Masarykova univerzita v Brně vybuduje moderní biobanku za čtvrt miliardy korun. Laboratoře umožní provést rozsáhlý výzkum o vlivu škodlivin v životním prostředí na zdraví lidí. Tým vědců plánuje nasbírat vzorky od 10 tisíců nově narozených dětí, které by se jej po následujících 20 let účastnily. Vědci u nich budou sledovat způsob života nebo nakolik se cizorodé látky ukládají v jejich těle. Univerzita podzemní biobanku, kde se budou získané vzorky skladovat, postaví do tří let v prostorách bohunického kampusu. Počítá se s nejmodernějším vybavením včetně robotického ovládání a speciální mrazící techniky.

Největší investice v historii ČVUT. V kybernetickém centru vědci vytvoří svět 4.0

Nový Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky je největší investicí v historii univerzity. Zaměří se na práci s nejmodernějšími technologiemi. Spolupracuje s firmami, jako je Siemens či Škoda Auto, ale chce zapojit i malé a střední firmy. Otevření se zúčastnili i prezident Miloš Zeman a premiér Bohuslav Sobotka.

Foto: Roboti, prezident i premiér otevřeli nové výzkumné pracoviště ČVUT

Nové budovy na místě technické menzy v pražských Dejvicích budou využívat vědci Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (ČIIRC). Rekonstrukce stála 1,4 miliardy korun ze státního rozpočtu. Je tu místo pro 1650 osob.

Dyslektik se základní školou. To je norský multimiliardář, jenž chce svůj majetek vrátit lidem

Norský miliardář Kjell Inge Rökke chce vrátit většinu majetku společnosti. Začal tím, že financoval studentům stipendia. Nyní dává peníze na stavbu a provozování lodi, která má zkoumat a čistit oceány. "Moře a oceány mi toho daly hrozně moc a já jim to dlužím," vysvětluje dolarový multimiliardář deníku Afteposten, proč zvolil právě tento projekt. Rökke se totiž coby dyslektik se základním vzděláním stal jako mladík rybářem. Vypracoval se na vlastníka obrovského holdingu.

Festival Academia film Olomouc ovládl snímek Jezero Vostok: Hory šílenství

Vítězným filmem letošního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia film Olomouc se stal ruský snímek Jezero Vostok: Hory šílenství o extrémním vědeckém výzkumu v pravěkém jezeře.

Telefonování, stáří, senior - ilustrační foto

Čeští důchodci jsou s kvalitou života spokojení. Každý čtvrtý se ale bojí migrantů, ukázal výzkum

Drtivá většina českých důchodců je spokojená s kvalitou svého života, ukázal rozsáhlý výzkum odborníků z Ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Pouhá čtyři procenta seniorů svou situaci označila jako špatnou. Výsledky studie využije ministerstvo práce a sociálních věcí při připravování návrhu na zlepšení kvality života seniorů. Studie také ukázala, že velké množství seniorů - zhruba čtvrtina - má strach z migrantů. A to i přes to, že s nimi nemají žádné osobní zkušenosti.

Trump: Útok na syrské letiště je v životně důležitém bezpečnostním zájmu USA

S útokem USA na syrskou základnu nesouhlasí 40 procent Čechů, souhlas vyjádřilo 35 procent občanů

S raketovým útokem na syrskou leteckou základnu, který minulý týden podnikly Spojené státy v reakci na zásah syrských civilistů chemickými zbraněmi, souhlasí 35 procent lidí v Česku, 40 procent nesouhlasí. Ukázal to průzkum agentury Median pro Českou televizi (ČT). Ostatní dotázaní buď událost nezaznamenali, nebo ji nedovedou posoudit. Většina lidí také míní, že ruské angažmá v Sýrii tamní situaci nepomohlo. Americký prezident Donald Trump nařídil minulý týden odpálení raket na syrskou leteckou základnu Šajrát v reakci na chemický útok, při kterém v Sýrii zahynulo nejméně 87 lidí. Z útoku na syrské civilisty západní státy obvinily režim syrského prezidenta Bašára Asada.

Práce snů? Dva měsíce válení se v posteli za 400 tisíc korun. Vědci hledají dva dobrovolníky

Za v přepočtu 433 tisíc korun nabízí Institut pro vesmírnou medicínu a psychologii ve francouzském Toulouse neobvyklou brigádu. V rámci experimentu hledají zdravé muže od dvaceti let, kteří budou ochotni strávit dva měsíce vleže. Cílem výzkumníků je zjistit, jaký vliv má dlouhodobý pobyt ve stavu beztíže.

Konec hledání spřízněné duše. Vědci vyvinuli chytrou čelenku, pozná lidi na stejné vlně

Problémy s mezilidskou komunikací možná už brzy vyřeší vynález amerických výzkumníků. Čelenka, která měří mozkovou aktivitu, totiž udává, nakolik jsou mozky mluvčího a posluchače naladěny na stejnou vlnu. Experiment byl zveřejněn ve vědeckém časopise Scientific Reports.

Vědkyně objevila bílkovinu, která umí zastavit rakovinu. Tvrdý svět a boj o granty, popisuje výzkum

Vědci po celém světě se snaží přijít na to, co v těle způsobuje rakovinu, a najít na zákeřnou chorobu lék. Zuzana Kečkéšová se ale rozhodla zjistit, proč nemoc vůbec vznikne, a případně jí v tom zabránit. Během svého osmiletého bádání na špičkovém americkém Massachusettském technologickém institutu (MIT) se jí to podařilo − nalezla bílkovinu, která vzniku nádorů brání. Vědkyně působící v českém Ústavu organické chemie teď významný objev vydala v jednom z vůbec nejprestižnějších vědeckých časopisů na světě, v Nature.

Vědci bourají mýty o rakovině. Zdravý životní styl nestačí, způsobuje ji nahodilá chyba

Podle studie výzkumníků ze Spojených států uveřejněné v prestižním časopise Science můžou za některé typy rakoviny z 95 procent chyby v replikaci genetického kódu. Životní prostředí a zdravý styl však stále hrají velkou roli v tom, zda rakovinové bujení u člověka vypukne či nikoliv.