Italové uzavřeli smlouvu o nájmu areálu v roce 2003. Za to, že vydělají na pronájmu obchodních prostor na nádraží, se zavázali do deseti let budovu kompletně zrekonstruovat. Závazek ale nesplnili ani do letošního roku. Správa železniční dopravní cesty přesto zaplatí italské firmě prokazatelné náklady na opravy budovy. Podle právníků to vyplývá z nového občanského zákoníku.
České dráhy představily nový jízdní řád. Slibují, že se do jihočeské metropole svezete devětkrát denně za méně než dvě hodiny.
U České Třebové srazil v pondělí časně ráno vlak člověka, který svým zraněním podlehl. Řekl to mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal. Provoz na frekventované trati byl zhruba čtyři hodiny veden po jedné koleji, omezení se dotklo desítek vlaků včetně mezinárodních spojů. Nehoda se stala po 04:00 v úseku mezi Českou Třebovou a Dlouhou Třebovou. Podle informací Českých drah byl provoz obnoven v 7:58.
České dráhy byly do roku 2011 jedinou společností nabízející služby na trati z Prahy do Ostravy. Poté, co na tento trh vstoupily v roce 2011 a 2012 konkurenční firmy RegioJet a Leo Express, státní dráhy podle Evropské komise "značně snížily ceny účtované cestujícím na této trase".
Jízdenka mezi Brnem a Prahou bude stát 175 korun pro držitele bezplatných kreditových jízdenek ve třídě Standard, což odpovídá druhé třídě Českých drah. Ostatní zaplatí 219 korun. Firma podnikatele Radima Jančury požádala o kapacitu na tři páry vlaků, které chce provozovat bez dotací. Dosud v daných časech jezdí vlaky Českých drah, které v provozu chtějí pokračovat.
Společnost Grandi Stazioni chce po Správě železniční dopravní cesty kompenzaci za ukončení nájmu hlavního nádraží. Italská firma měla do roku 2013 budovu kompletně opravit, nestihla to ale ani v prodlouženém termínu.
Rostoucí počet cestujících evidují České dráhy od roku 2010. Počet cestujících postupně vzrostl ze 163 milionů na nynějších 170 milionů ročně.
Japonsko chce světu důrazně připomenout, kde se rodí ty nejrychlejší vlaky. Během letní olympiády v roce 2020 představí nový vysokorychlostní vlak maglev, který zvládne absolvovat trasu Tokio–Nagaja rychleji než letadlo. Do provozu by měl být uveden o sedm let později. Technologii magnetické levitace se Japonsko chystá prodat také Spojeným státům.
RegioJet vypraví mezi Prahou a Brnem tři páry vlaků každý den. Dva z nich budou pokračovat do Bratislavy, jeden do Starého Města u Uherského Hradiště. V bitvě o volné místo na trati porazil RegioJet České dráhy, které ale zůstanou výrazně dominantním dopravcem na této trase. S odvoláním na zdroje ze Správy železniční dopravní cesty to uvedl server iDnes.cz.
Ve sporu českých a polských drah o to, kdo zavinil chybu v jízdním řádu týkající se odjezdu nočního expresu z Krakova do Prahy, vytáhl tuzemský dopravce nový trumf: informace z portálů dalších evropských dopravců. I v Německu či Švýcarsku mají cestující špatné informace a nesprávný čas odjezdu vlaku Silesia z krakovského nádraží. Je tam napsáno 22:00, ovšem ve skutečnosti lůžkový expres odjíždí o šestnáct minut dříve. I proto několik pasažérů vlak zmeškalo. Dráhy tak posilují své tvrzení o tom, že informace dostaly z Polska pozdě a navíc až poté, co si je samy vyžádaly. Poláci přitom vzkázali, že informace poslali už koncem srpna, přitom chyba byla v jízdním řádu ještě minulý týden.
Postupně má dojít k přepínání stejnosměrného proudu na střídavý. Investice, která podle odhadů přijde na 40 miliard korun, se má vyplatit díky nižším nákladům na provoz a údržbu. V Česku je elektrizovaných zhruba 3000 kilometrů tratí, z toho víc než 1700 stejnosměrným proudem.
České dráhy pověsily v pondělí na své webové stránky detaily nového jízdního řádu pro rok 2017. Změny začnou platit za šest týdnů, od 11. prosince. Státem ovládaný železniční dopravce současně oznámil zdražení jízdného. U nejčastěji využívaných cest, které nepřesahují 120 kilometrů, se zdražuje o jednu korunu. A u větších vzdáleností pak zvýšení ceny nepřesáhne čtyři koruny. Hlavními novinkami ve vnitrostátním jízdním řádu pro rok 2017 je zrychlení a rozšíření dopravy mezi Prahou, Táborem a Českými Budějovicemi, kam mohly České dráhy i přes protesty konkurenčních dopravců nasadit díky přímé objednávce ministerstva dopravy nové expresy.
Polské dráhy se brání tvrzení českých kolegů, že by jim předávali pozdě přesné informace o odjezdu vlaků z Polska do Česka. České dráhy argumentovaly nedostatkem informací z Polska v příběhu, který v úterý popsal online deník Aktuálně.cz: pasažérovi ujel doslova před nosem noční expres z Krakova do Prahy. České dráhy totiž měly chybu v jízdním řádu, kterou mu ještě vytiskly na jízdenku. Vlak měl podle dokladu odjíždět ve 22:00, ovšem ve skutečnosti jel už ve 21:44. Polská strana však tvrdí, že o dřívějším odjezdu informovala České dráhy už v srpnu.
Spojení do Krumlova a Nové Pece bude od 11. prosince jezdit v sobotu, v neděli a o svátcích. Linku do slovenského Trenčína prodlouží Arriva do Nitry.
Jiří Bílek chtěl jet po celodenní konferenci nočním vlakem z Krakova do Prahy. Přestože byl na nádraží v polském městě dvacet minut před odjezdem mezinárodního expresu, nestihl ho. Na jízdence i v jízdním řádu měl totiž napsáno, že vlak pojede ve 22:00, ovšem ve skutečnosti odjížděl podle polské cedule ve 21:44. Když na chybu spolu s polskou pokladní upozornil České dráhy, dostal z klientského centra odpověď: na jízdence má napsáno, že je třeba odjezd vlaku ověřit, protože se stává, že vlaky z Polska odjíždějí dříve. Chyba tak v českém jízdním řádu zůstala dál více než týden, dopravce ji opravil až po upozornění redakce online deníku Aktuálně.cz. ČD navíc z nepřesnosti viní Poláky.
České dráhy naštvaly stálého klienta. Neměly pro něj místo, přestože si den dopředu zaplatil dražší 1. třídu a přikoupil i místenku. Manažer tak musel rychle sednout do auta. Teď chce vrátit peníze. Dopravce se omlouvá a komplikace vysvětluje poruchou na trati. Vlak nestíhal přijet do Prahy včas, aby se otočil a jel zpět na Brno. Proto ČD vypravily narychlo jinou soupravu, kde scházela 1. třída nebo restaurační vůz. Zákazník chápe nečekanou událost na železnici, nerozumí ale tomu, proč mu ČD nedaly včas vědět, že mají problém. "Proč tedy od nás chtějí spoustu osobních údajů včetně e-mailu nebo telefonu, když nejsou schopny informovat?" diví se Karel Matějka.
České dráhy vozí stále více lidí na trati z Prahy do Brna. Nové pasažéry jim pomáhá přivádět rozkopaná dálnice D1 i to, že železnice nasazuje na úsek komfortnější soupravy. Autobusový dopravce RegioJet si však na úbytek zákazníků, kterého se kvůli opravám dálnice obával, nestěžuje.
V prostorné místnosti sedí u šesti stolů s počítači týmy IT expertů. V hektické atmosféře čelí stupňujícím se útokům hackerů. Hrozí, že piráti úplně ovládnou systémy sloužící k řízení železniční dopravy. Chtějí totiž vykolejit vlak s vyhořelým jaderným palivem a způsobit katastrofu. Cvičení s tímto scénářem se ve středu konalo v Brně, pořádalo jej Národní centrum kybernetické bezpečnosti spolu s Masarykovou univerzitou. A že takto masivní útok nemusí být jen sci-fi, dokazují údaje expertů: Hackerské útoky jsou častější a sofistikovanější. NBÚ, který má bezpečnost Česka na starosti, čelí desítkám nahlášených útoků denně.
Italská společnost Grandi Stazioni musela v noci na pondělí po třinácti letech skončit jako nájemník a správce pražského hlavního nádraží. Nestihla podle smlouvy opravit celé nádraží včetně historické Fantovy budovy a státní organizace Správa železniční dopravní cesty firmě odmítla prodloužit smlouvu. Italové se nyní chtějí soudit, žádají zpět přes miliardu investovaných korun. Stát se nebrání peníze proplatit, vše si ale chce napřed spočítat. A nádraží si opraví sám, nikoho už potřebovat nebude. Peníze na to budou, jen z nájmů od obchodníků plyne ročně přes sto milionů, říká v e-mailovém rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz Tomáš Drmola, náměstek správy kolejí zodpovědný za majetek.
Zástupci italské společnosti Grandi Stazioni nepřišli na nedělní předání budovy pražského hlavního nádraží, kde jim o půlnoci na pondělí končila nájemní smlouva. A nedorazili ani v pondělí ráno k jednacímu stolu za ministrem dopravy Danem Ťokem. Chtějí v budově dál podnikat, ovšem stát jim odmítl prodloužit smlouvu proto, že nedokázali za třináct let opravit vše, co slíbili. Teď budou po státu chtít více než miliardu korun, kterou proinvestovali, plus další ušlé zisky. Stát se chce podle Ťoka dohodnout a skutečné náklady zaplatit. Podle smlouvy by však nemusel údajně platit vůbec nic, říká ministr v krátkém rozhovoru pro Aktuálně.cz.
