reklama
 
 
  • Václav Štětka

Trable s důvěrou. Několik poznámek k výzkumu Digital News Report

15. 6. 2019 16:10
Ve středu 12. června byla zveřejněna výroční zpráva oxfordského Reuters Institute, mapující nejnovější trendy v oblasti konzumace zpravodajství ve 38 zemích světa - Digital News Report 2019. Kromě intenzity a způsobů konzumace zpráv šířených jak v digitálních médiích, tak v prostředí mimo internet, se výzkum zabýval například vnímáním dezinformací, vztahem mezi populismem a užíváním jednotlivých typů médií (větší roli hraje televize než internet), nebo fenoménem takzvaného vyhýbání se zprávám (news avoidance), který má v rámci zkoumaných zemí narůstající tendenci.

V českých redakcích ale mnohem více než globální trendy - plnící následně titulky řady světových médií - vzbudila pozornost data z domácí mediální krajiny, především pak údaje o deklarované důvěře českým zpravodajským značkám. Pohled na žebříček vyvolal v některých mediálních domech nadšení, v jiných naopak paniku. Mafra vydala v reakci na DNR oslavnou tiskovou zprávu, hlásající, že v Česku "je ze všech tištěných deníků nejdůvěryhodnější Mladá fronta DNES a z webových portálů je jedničkou iDNES.cz". Naopak zástupci některých značek, které v grafu nefigurovaly, byli vyděšení či přinejmenším zmatení, že jejich médiu důvěřují lidé ještě méně než Blesku, okupujícím (se značným odstupem) poslední místo.

Oba typy reakcí vycházely z nesprávné interpretace výzkumu. Zatímco čtenost resp. sledovanost byly měřeny pro široké spektrum zpravodajských značek (dohromady více než šedesát), otázka na důvěru byla položena pouze ve vztahu k dvanácti vybraným médiím, a to napříč jednotlivými segmenty. Důvod této redukce byl prostý - dotazník není nafukovací (každá položka navyšuje rozpočet) a důvěra jednotlivým značkám nebyla hlavním tématem výzkumu. Soubor médií zařazených do této baterie měl průřezový charakter a byly do něj zařazeny (podle kritérií stanovených Reuters Institute) značky s největším zásahem v jednotlivých, zpravodajsky nejvíce relevantních kategoriích (TV, denní tisk, online servery), doplněné o zástupce "alternativních" zdrojů (proto Parlamentní listy) a zástupce nových značek vzešlých z digitálního prostředí (proto Deník N). Rozhlasový segment reprezentoval pouze Český rozhlas, vzhledem k tomu, že jeho komerční konkurenti nevěnují zpravodajské produkci zdaleka tak velký prostor. Smyslem této části průzkumu tak bylo získat orientační představu o rozdílech v důvěře mezi různými typy médií (a současně možnost porovnávat její vývoj v čase), nikoli vytvářet cosi jako hitparádu nejdůvěryhodnějších médií v ČR. Interpretace Mafry, podle které její zástupci žebříček de facto ovládli, je tak velmi zavádějící, protože řada relevantních značek v daných segmentech nemohla být z kapacitních důvodů do hodnocení důvěry zařazena (stojí za připomenutí, že v loňském roce dostaly Hospodářské noviny - letos ve výzkumu absentující - výrazně vyšší průměrnou známku než MF DNES). Odmyslíme-li si Deník N, který v době sběru dat existoval jen tři měsíce a který má mnohonásobně menší čtenářskou obec, Mladá fronta DNES tak ve své kategorii "porazila" pouze Blesk, což už by v tiskové zprávě zajisté tak dobře nevypadalo.

Kromě omezení vyplývajících z limitovaného vzorku médií je třeba při interpretaci výše zmiňovaných hodnot vzít v úvahu i formu sběru dat. Výzkum Reuters Institute je založený na dotazníkovém šetření, které probíhá po internetu, takže jeho výsledky jsou reprezentativní pouze pro online populaci (v ČR 88% obyvatel starších 18 let), a to ještě pro populaci uživatelů, kteří vykazují alespoň minimální zájem o zprávy - v dotazníku uvedli, že četli či sledovali alespoň jednu zprávu za poslední měsíc. V dotazníku s těmito parametry jsou tak typicky podreprezentováni lidé starší, s nižšími příjmy či nižším vzděláním. K tomu je nutné připočíst ještě obvyklou výběrovou chybu; ta se při velikosti vzorku 2000 respondentů pohybuje kolem 2%, ovšem narůstá s klesajícím počtem konzumentů jednotlivých médií, což znamená, že hodnoty důvěryhodnosti jsou spolehlivější u větších značek, než u těch menších typu Deník N. Je tak zřejmé, že výsledky Digital News Report je třeba brát - tak jako všechny ostatní průzkumy tohoto typu - s jistou rezervou, a především nenechat se unést porovnáváním pořadí, zejména jsou-li rozdíly v deklarované důvěře mezi jednotlivými značkami velmi malé.

Obecně pak platí, že síla a užitečnost výzkumu Digital News Report tkví především v jeho unikátním mezinárodním záběru (podobně rozsáhlý projekt zaměřený na konzumaci médií ve světě neexistuje), kombinovaném s jeho longitudinálním charakterem, umožňujícím získávání informací o dlouhodobých trendech. V této souvislosti je namístě podotknout, že ČR již několik let po sobě zůstává na chvostu tabulky důvěry ve zpravodajství obecně - pouze 33% respondentů odpovědělo souhlasně na otázku, zda "většině zpráv lze důvěřovat", a tento poměr byl jen nepatrně vyšší (39%) v případě zpráv, které respondenti sami konzumují. Přestože jde od loňska o nepatrný posun (+2%), tyto hodnoty řadí ČR momentálně na 30. příčku z 38 sledovaných zemí. Tato nelichotivá čísla jednak připomínají, že důvěra v média je jednak mnohovrstevnatý fenomén, který vykazuje různé hodnoty v závislosti na charakteru dotazování, jednak by měla poněkud tlumit nadšení zaznívající z některých redakcí nad tím, že jejich médium se umístilo v popředí žebříčku; převažující nedůvěra ke zpravodajství jako celku nepochybně úzce souvisí s nízkou prestiží novinářské profese v Česku (v roce 2016 byl dle CVVM novinář na 21. místě z 26 povolání), což v důsledku znesnadňuje iniciativy na obranu médií proti stále sílícím pokusům o omezování jejich svobody a autonomie ze strany politických i jiných aktérů. Je dobré mít na paměti, že nezávislost demokratických institucí a důvěra veřejnosti jsou spojené nádoby; vytrácí-li se dlouhodobě důvěra, může se časem ztratit i nezávislost, aniž by to většinu veřejnosti nějak zvlášť znepokojovalo.

autor: Václav Štětka | 15. 6. 2019 16:10

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama