Václav Štětka | Názory
15. 6. 2019 16:10

Trable s důvěrou. Několik poznámek k výzkumu Digital News Report

Ve středu 12. června byla zveřejněna výroční zpráva oxfordského Reuters Institute, mapující nejnovější trendy v oblasti konzumace zpravodajství ve 38 zemích světa - Digital News Report 2019. Kromě intenzity a způsobů konzumace zpráv šířených jak v digitálních médiích, tak v prostředí mimo internet, se výzkum zabýval například vnímáním dezinformací, vztahem mezi populismem a užíváním jednotlivých typů médií (větší roli hraje televize než internet), nebo fenoménem takzvaného vyhýbání se zprávám (news avoidance), který má v rámci zkoumaných zemí narůstající tendenci.
Václav Štětka.
Václav Štětka. | Foto: Václav Štětka

V českých redakcích ale mnohem více než globální trendy - plnící následně titulky řady světových médií - vzbudila pozornost data z domácí mediální krajiny, především pak údaje o deklarované důvěře českým zpravodajským značkám. Pohled na žebříček vyvolal v některých mediálních domech nadšení, v jiných naopak paniku. Mafra vydala v reakci na DNR oslavnou tiskovou zprávu, hlásající, že v Česku "je ze všech tištěných deníků nejdůvěryhodnější Mladá fronta DNES a z webových portálů je jedničkou iDNES.cz". Naopak zástupci některých značek, které v grafu nefigurovaly, byli vyděšení či přinejmenším zmatení, že jejich médiu důvěřují lidé ještě méně než Blesku, okupujícím (se značným odstupem) poslední místo.

Oba typy reakcí vycházely z nesprávné interpretace výzkumu. Zatímco čtenost resp. sledovanost byly měřeny pro široké spektrum zpravodajských značek (dohromady více než šedesát), otázka na důvěru byla položena pouze ve vztahu k dvanácti vybraným médiím, a to napříč jednotlivými segmenty. Důvod této redukce byl prostý - dotazník není nafukovací (každá položka navyšuje rozpočet) a důvěra jednotlivým značkám nebyla hlavním tématem výzkumu. Soubor médií zařazených do této baterie měl průřezový charakter a byly do něj zařazeny (podle kritérií stanovených Reuters Institute) značky s největším zásahem v jednotlivých, zpravodajsky nejvíce relevantních kategoriích (TV, denní tisk, online servery), doplněné o zástupce "alternativních" zdrojů (proto Parlamentní listy) a zástupce nových značek vzešlých z digitálního prostředí (proto Deník N). Rozhlasový segment reprezentoval pouze Český rozhlas, vzhledem k tomu, že jeho komerční konkurenti nevěnují zpravodajské produkci zdaleka tak velký prostor. Smyslem této části průzkumu tak bylo získat orientační představu o rozdílech v důvěře mezi různými typy médií (a současně možnost porovnávat její vývoj v čase), nikoli vytvářet cosi jako hitparádu nejdůvěryhodnějších médií v ČR. Interpretace Mafry, podle které její zástupci žebříček de facto ovládli, je tak velmi zavádějící, protože řada relevantních značek v daných segmentech nemohla být z kapacitních důvodů do hodnocení důvěry zařazena (stojí za připomenutí, že v loňském roce dostaly Hospodářské noviny - letos ve výzkumu absentující - výrazně vyšší průměrnou známku než MF DNES). Odmyslíme-li si Deník N, který v době sběru dat existoval jen tři měsíce a který má mnohonásobně menší čtenářskou obec, Mladá fronta DNES tak ve své kategorii "porazila" pouze Blesk, což už by v tiskové zprávě zajisté tak dobře nevypadalo.

Průzkum, týkající se vybraných českých médií.
Průzkum, týkající se vybraných českých médií. | Foto: Aktuálně.cz

Kromě omezení vyplývajících z limitovaného vzorku médií je třeba při interpretaci výše zmiňovaných hodnot vzít v úvahu i formu sběru dat. Výzkum Reuters Institute je založený na dotazníkovém šetření, které probíhá po internetu, takže jeho výsledky jsou reprezentativní pouze pro online populaci (v ČR 88% obyvatel starších 18 let), a to ještě pro populaci uživatelů, kteří vykazují alespoň minimální zájem o zprávy - v dotazníku uvedli, že četli či sledovali alespoň jednu zprávu za poslední měsíc. V dotazníku s těmito parametry jsou tak typicky podreprezentováni lidé starší, s nižšími příjmy či nižším vzděláním. K tomu je nutné připočíst ještě obvyklou výběrovou chybu; ta se při velikosti vzorku 2000 respondentů pohybuje kolem 2%, ovšem narůstá s klesajícím počtem konzumentů jednotlivých médií, což znamená, že hodnoty důvěryhodnosti jsou spolehlivější u větších značek, než u těch menších typu Deník N. Je tak zřejmé, že výsledky Digital News Report je třeba brát - tak jako všechny ostatní průzkumy tohoto typu - s jistou rezervou, a především nenechat se unést porovnáváním pořadí, zejména jsou-li rozdíly v deklarované důvěře mezi jednotlivými značkami velmi malé.

Obecně pak platí, že síla a užitečnost výzkumu Digital News Report tkví především v jeho unikátním mezinárodním záběru (podobně rozsáhlý projekt zaměřený na konzumaci médií ve světě neexistuje), kombinovaném s jeho longitudinálním charakterem, umožňujícím získávání informací o dlouhodobých trendech. V této souvislosti je namístě podotknout, že ČR již několik let po sobě zůstává na chvostu tabulky důvěry ve zpravodajství obecně - pouze 33% respondentů odpovědělo souhlasně na otázku, zda "většině zpráv lze důvěřovat", a tento poměr byl jen nepatrně vyšší (39%) v případě zpráv, které respondenti sami konzumují. Přestože jde od loňska o nepatrný posun (+2%), tyto hodnoty řadí ČR momentálně na 30. příčku z 38 sledovaných zemí. Tato nelichotivá čísla jednak připomínají, že důvěra v média je jednak mnohovrstevnatý fenomén, který vykazuje různé hodnoty v závislosti na charakteru dotazování, jednak by měla poněkud tlumit nadšení zaznívající z některých redakcí nad tím, že jejich médium se umístilo v popředí žebříčku; převažující nedůvěra ke zpravodajství jako celku nepochybně úzce souvisí s nízkou prestiží novinářské profese v Česku (v roce 2016 byl dle CVVM novinář na 21. místě z 26 povolání), což v důsledku znesnadňuje iniciativy na obranu médií proti stále sílícím pokusům o omezování jejich svobody a autonomie ze strany politických i jiných aktérů. Je dobré mít na paměti, že nezávislost demokratických institucí a důvěra veřejnosti jsou spojené nádoby; vytrácí-li se dlouhodobě důvěra, může se časem ztratit i nezávislost, aniž by to většinu veřejnosti nějak zvlášť znepokojovalo.

 

Právě se děje

před 58 minutami

Sněmovna schválila možnost vzniku komisí pro stavy sucha

O opatřeních v době sucha by mohly v budoucnu rozhodovat komise obdobně, jako je tomu při povodních. Mohly by například zakázat povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění. Vládní novelu vodního zákona, která to má umožnit, dnes schválila Sněmovna. Nyní ji dostane k projednání Senát.

Komise mají podle novely vyhlašovat stavy sucha, následně vážnější stav nedostatku vody a pak krizový stav. Komise by měly být na úrovni krajů a státu. Předsedou krajské komise bude hejtman daného regionu.

Sněmovna přijala návrh zemědělského výboru, aby k jednání krajské komise museli hejtmani přizvat dotčené uživatele vody významné pro dané území uvedené v plánu pro sucho a mohli přizvat zejména zástupce dotčených obcí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy