Zakladatel projektu Sinoskop Vít Vojta soudí, že debatu o Číně u nás dosud určovaly "dva proudy": na jedné straně "pročínští" Zeman a Tvrdík, na druhé straně "protičínský" projekt Sinopsis (jehož mám tu čest být zakladatelem).
Pan Vojta zjevně nebere v potaz, že kritizovat komunistický režim v ČLR není totéž jako být "protičínský". Před rokem 1989 jsem s gustem kritizoval komunistický režim československý, aniž bych si připadal nějak zvlášť "protičesky". Podobně je Zemana a Tvrdíka sotva možno považovat za "pročínské". Oba pánové prokazují tak hluboké nepochopení současné Číny, že je můžeme maximálně s jistou nadsázkou označit za "propekingské".
Pravda uprostřed (anebo možná vlevo dole)
Hlavní logickou chybou Vojtovy úvahy je ale bohorovné srovnání konjunkturálních politických prohlášení Miloše Zemana a Jaroslava Tvrdíka s pečlivě zdrojovanými analýzami projektu Sinopsis. To je zhruba na stejné úrovni jako porovnávat Zemanovy představy o zdravém životním stylu a diabetologické studie. Český prezident má za to, že pít a kouřit je v pořádku; diabetologové tvrdí, že to škodí. Pravda bude tedy někde uprostřed.
Takový logický zkrat není vlastní pouze panu Vojtovi. Projekt Chinfluence, další z řady iniciativ, které vznikly po spuštění našeho projektu Sinopsis v roce 2016, dokonce připisuje ve svém mediálním monitoringu (citovaném v jednom z prvních příspěvků Vojtova Sinoskopu) jednotlivým účastníkům debaty o Číně skóre pro- nebo proti-čínskosti.
Na výsledné infografice (str. 8) tu vedle sebe figurují (a v některých případech naopak nápadně absentují) politici, novináři, moderátoři, sinologové i různí náhodní kolemjdoucí, kteří se navzájem "vyvažují" svým kladným (pro) nebo záporným (proti) skóre.
Není celkem divu, že z této bizarní metodologie nakonec vyšel jako zcela neutrální "účastník diskuse o Číně" s dokonalým skóre "0" zmizelý Zemanův poradce, předseda nechvalně proslulé společnosti CEFC a dnes již i hrdina českých sociálních sítí Jie Ťien-ming (ne, to není vtip). Asi proto se od záhadného zmizení dokonale neutrálního předsedy Jie tak nějak nedaří naši českou debatu náležitě depolarizovat.
Vyvážený a znevážený
Vít Vojta přisuzuje roli nestranného a nepolarizovaného komentátora nikoliv Jie Ťien-mingovi, ale sám sobě. Sebereflexi, kterou zveřejnil na svém blogu v rámci Aktuálně.cz (redakce jej po propuknutí skandálu zrušila), stojí zato ocitovat doslova: … jsem zvyklý na život bez grantů a dotací. Ze své podstaty jsem tak chápal svět médií a informačních projektů pohledem obchodního práva, kde se dodržují elementární pravidla slušnosti a kde jednotlivé rovnoprávné subjekty bojují o své zákazníky/čtenáře především kvalitou obsahu. Zase se ale ukázalo, že stejně jako v reálném životě pokřivují různé typy dotací svobodný trh i lidské charaktery, v tomto světě tomu není jinak.
Smutné, že. Svobodný trh a lidské charaktery pokřivuje ledasco, nejen dotace. Tento týden odhalily články na Aktuálně.cz, že Sinoskop si vykazuje jako výsledek své práce PR agentura C&B, která tak plnila zadání od společnosti Home Credit.
V čele agentury C&B stojí Tomáš Jirsa, spolupracovník Radima Ochvata. Ten kdysi býval mluvčím prezidenta Klause, dnes vede komunikaci PPF. Jirsa byl až do tohoto týdne komentátorem portálu Info.cz a jednatelem společnosti, která jej provozovala. Kromě toho zakládal Jirsa také Centrum pro občanské svobody s Václavem Klausem jr.
O propojení Sinoskopu (a Info.cz) přes Jirsu na Home Cedit si štěbetají vrabci na střeše již pár měsíců. Překvapivá je nicméně míra mikro-managementu, s jakou se agentura C&B panu Vojtovi věnovala. Podle zjištění Aktuálně.cz mu připravovala nejen mediální výstupy, ale dokonce i jednotlivé příspěvky na sociálních sítích. Vyvážený obsah je zjevně třeba přenechat píáristům.
Nenápadné kouzlo kooptace
Na celé kauze je pozoruhodné, že firma Home Credit měla prostřednictvím agentury C&B manipulovat veřejnou diskusi nikoliv přímo ve svém vlastním korporátním zájmu, ale v zájmu budování pozitivního obrazu ČLR.
To by ovšem mělo příslušet spíše orgánům agitpropu KS Číny než české (nebo holandské) soukromé společnosti. Skoro to vypadá, jako by Home Credit přestal být s to rozlišovat mezi zájmem svým a zájmem komunistické Číny.
Z čistě teoretického hlediska to poskytuje zajímavý studijní materiál pro současné akademické diskuse o efektivnosti taktiky Jednotné fronty. To je původně leninský princip kooptace nestranických sil na podporu politiky Strany, často bez jejich plného vědomí (odtud pojem "užiteční idioti", připisovaný V. I. Leninovi).
Čínští soudruzi rozvedli tuto taktiku k takové dokonalosti, že ji předseda (prezident) Si Ťin-pching (a před ním předseda Mao) označil za jednu ze "tří magických zbraní" komunistické strany. Někteří pozorovatelé nicméně zůstávají skeptičtí, nakolik je tato taktika v praxi skutečně efektivní.
Pokud by ovšem soukromá společnost v daleké České republice sama od sebe vykonávala činnost jinak spadající do gesce Oddělení propagandy KS Číny, svědčilo by to o mimořádné úspěšnosti Jednotné fronty v mezinárodním měřítku. Vskutku magická zbraň, mohli bychom říci s předsedou Si.
Autor, sinolog a orientalista, je ředitelem projektu Sinopsis.
