Zanechme tedy pro tentokrát stranou přírodní zajímavosti, architekturu a umělecké památky. A podívejme se na česká NEJ z jiného úhlu.
Obdrželi jsme dva zajímavé dopisy, ve kterých mezi NEJ navrhujete zařadit dvě jména. Ing. Jiří Křístek upozorňuje na brněnský objev Dr. Petržely. A Jiří Bakala ze Zlínské nemocnice T. Bati zase připomíná známého dramatika Toma Stopparda a jeho zlínský původ.
Od dob faraonů až do 40. let
"Navrhuji zařadit jeden z nejvýznamnějších vynálezů, kterým tehdejší Československo přispělo k celosvětovému pokroku po 2. světové válce, " píše náš čtenář, ing. Jiří Křístek. "Většině lidí u nás to asi moc neřekne, ale strojařští inženýři po celém světě to vědí dobře"
Brněnský vědec dr. ing. Lev Petržela v roce 1946 objevil postup, který usnadnil slévárenskou výrobu a znamenal počátek chemizace slévárenství. Ta pak vytvořila předpoklady pro zásadní rozvoj výroby dopravních prostředků, turbin a těžkého strojírenství.
V čem objev spočíval? K vytvrzování slévárenských jader a forem pojených vodním sklem bylo používáno pouhého profouknutí oxidem uhličitým.
"Tento vynález zahájil období chemizace slévárenské výroby, které v podstatě trvá dodnes. Až do té doby se odlévací formy vyráběly v podstatě stejně jako za dob faraonů - z písku pojeného jílem a vysušením. Vynález chemického tvrzení mnohonásobně zvýšil produktivitu, zvýšil kvalitu a snížil energetickou náročnost slévárenské výroby, takže jej v 50. letech zavedly tisíce sléváren po celém světě a využívá se stále," říká ing. Křístek.
Vybrali jste už 300 českých NEJ
Připomeňte si pravidla hledání českých NEJ a skrze interaktivní mapu se podívejte na aktuální stav exkluzivit v každém kraji.
Žádný jiný český vynález se po válce nedočkal takového celosvětového rozšíření. Jen pro československou ekonomiku znamenal miliardové úspory. Dr. Petržela dostal za svůj objev státní cenu, avšak pro své kritické postoje byl po roce 1968 z výzkumného ústavu vyhozen a krátce poté zemřel.
V literatuře ovšem české prvenství opět zaniklo, protože se v 50. letech technické vynálezy příliš nepopularizovaly. Navíc byl vynález uveden do praxe po Československu také v Německu a teprve později v dalších vyspělých zemích. Proto se v anglické odborné literatuře jako místo původu vynálezu uvádí obvykle Německo.
Známý dramatik zlínským rodákem
"Když v roce 1999 světově proslulý anglický dramatik sir Tom Stoppard přebíral Oskara za scénář k filmu Zamilovaný Shakespeare, málokdo z přítomných v sále věděl, že se tento člověk narodil ve slavné éře Baťova Zlína. Přímo v Baťově nemocnici", napsal nám další čtenář, Jiří Bakala, který v Krajské nemocnici T. Bati pracuje a již deset let shromažďuje materiály, které se váží k její historii.
Příběh Toma Stopparda je zajímavý a pohnutý. Narodil se roku 1937 ve Zlíně jako druhý ze dvou synů MUDr. Evžena Strausslera a Marty Beckové. Otec působil v letech 1932-1939 v Baťově nemocnici a jen díky na poslední chvíli zorganizovanému odjezdu lékařů do Singapuru (duben 1939), kam je firma vyslala, unikla celá rodina nacistickému nebezpečí. Dr. Straussler byl totiž židovského původu.
V Singapuru poté otec působil jako lékař a matka coby ošetřovatelka. Po napadení Singapuru Japonci paní Strausslerová odcestovala do Indie a otec později zahynul. V roce 1945 se Tomova matka znovu provdala za majora britské armády Kennetha Stopparda, který oba chlapce adoptoval a vychoval jako typické Angličany.
Až v devadesátých letech, díky korespondenci s Dr. Emilem Máčelem ze Zlína, který se příběhem baťovských židovských lékařů zabýval, se Tom Stoppard dozvěděl, že jeho otec zahynul na moři cestou do Austrálie. Loď, na které Dr. Straussler cestoval, potopili Japonci v úžině mezi Sumatrou a ostrovem Bangka, když se pokoušela proplout do Austrálie.
Toma Stopparda váže k Česku silné citové pouto. V poslední době několikrát navštívil svůj rodný dům ve Zlíně - klasickou baťovskou cihlovou krychličku - a jak sám píše, "byl to nesnesitelně dojemný zážitek, protože jsem nahlédnul do matčiny minulosti a na sám začátek její nelehké cesty".
V roce 1977 věnoval Stoppard Václavu Havlovi svoji hru "Profesionální faul" a v roce 1983 poskytl Chartě 77 nemalou finanční částku. V červnu letošního roku se v Londýně sešel s Václavem Havlem, Mickem Jaggerem a Magorem Jirousem, členem kapely Plastic People of Universe, na premiéře hry "Rock'N'Roll", jejímž uvedením oslavilo slavné londýnské divadlo "Royal Court Theatre" padesáté výročí svého založení.
České premiéry se hra dočká příští rok v Národním divadle.
Děj dramatu začíná v Cambridge těsně po vpádu sovětských vojsk do Československa v roce 1968 a končí koncertem Rolling Stones na pražském Strahově 19. srpna 1990. Osou příběhu je soudní proces se skupinou Plastic People Of The Universe, který nastartoval vznik Charty 77 a sjednotil tak kulturní underground s intelektuální opozicí.
Další návrhy na česká NEJ (významné rodáky, objevy, kulturní a umělecké skvosty, památky a přirodní zajímavosti) můžete posílat i nadále na adresu [email protected].
