Státní moc se důstojné oslavy cyrilometodějské tradice obávala. V době konání (6.-7. července 1985) cestovní kanceláře rušily bez udání důvodu zájezdy na Velehrad, autobusy byly odkláněny, okolí Velehradu zaplavily policejní uzávěry, ale i milicionáři, pohotovostní jednotky a tajní policisté.
Navzdory tomu dorazily desetitisíce poutníků již v sobotu, v noci se totiž konaly vigilie. Mnoho poutníků, především mladých, Velehrad odmítlo opustit, ačkoliv je k tomu vybízel rozhlas.
Slavnostní nedělní mši nezačal žádný z duchovních, ale komunistický funkcionář Zdeněk Lapčík. Jeho slova o "mírové slavnosti" vyvolala masový pískot. Podobně dopadl i ministr kultury Milan Klusák, který slovo "svatý" při zmínce o Cyrilu a Metodějovi opoměl. Tajní policisté se v davu pokoušeli tlumit protesty a dle dohody byli rozpoznáváni a symbolicky ocejchováni podáním ruky.
"Bratři a sestry, uvědomte si, že jste na pouti," zachraňoval situaci biskup Josef Vrana. Bouřlivý potlesk pak provázel následující řeč kardinála Františka Tomáška, který přečetl pozdrav od papeže Jana Pavla II. Ten se nemohl účastnit, režim totiž jeho účast zakázal, přestože papeže podpořilo 22 tisíc podpisů.
Fotograf poutě František Ingr
František Ingr (*1950) byl poutníkem, ale také aktivním dokumentaristou velehradské pouti. Jako radioamatér nahrával zvuky a fotil, co se dalo. Ve dnech, kdy Velehrad obsadili příslušníci StB a milice, dokumentoval nejen slavnostní okamžiky, ale i atmosféru odporu.
Pořizoval záznamy i při dubnové kněžské pouti, která byla plná režimních kolaborantů z Pacem in terris. Sám při hlavní pouti působil jako technik ozvučení. Fotky si nechal vyvolat ve fotolaboratoři, která je pravděpodobně nějak dostala k StB. Nikdy ale nebyl vyslýchán, o svém sledování se dozvěděl až po revoluci.
Ingr do roku 1989 aktivně distribuoval samizdat a dnes žije ve Starém Městě u Uherského Hradiště, kde jako "akolyta" vypomáhá při bohoslužebných obřadech. Je členem fotografického spolku Člověk a víra.
Vatikán zastoupil kardinál Agostino Casaroli, který velehradské bazilice předal Zlatou růži - vzácné papežské vyznamenání.
Akce byla duchovní událostí, ale i psychologickým zlomem. Jak vzpomíná Jozef Mikloško: "Bylo nás příliš mnoho a státní moc se jednoduše na nic nezmohla."
Jozef Mikloško byl slovenský matematik, kybernetik a pozdější politik, který po roce 1989 zastával funkci místopředsedy federální vlády Československa.
Události na Velehradě vedly k posílení sebevědomí katolíků, následovaly i petice za náboženskou svobodu. Posílilo odmítání kolaborantských struktur, jakou třeba bylo Pacem in terris. Velehradská pouť tak tvoří symbolický začátek československé cesty ke svobodě.
