A také o důsledky jejich vstupu do vlády nebo vysokých úřadů ve státní správě.

Seděl jsem u stolu s lidmi, kteří s českou politikou žijí možná intenzivněji než s vlastní manželkou. Všichni se shodovali, že hlavním tématem voleb není zdravotnictví, veřejný dluh, korupce a bezpečnost, nýbrž něco obecnějšího. Lidi chtějí vládu, která by jim nabídla lepší život. Chtějí vyšší platy, vyšší dávky, lepší dovolené, nižší daně a nižší ceny.

Politické strany jsou tak nuceny chovat se jako Děda Mráz.

Upřímně řečeno, nemají na výběr.

Naposledy to bylo vidět na programové konferenci KSČM. Komunisté se stali další stranou, která přišla se zvyšováním platů. S konkrétní průměrnou sumou, kterou garantují, když vyhrají volby.

To ale není v Česku nakonec nic nového. Začal s tím už Václav Klaus, ještě ve funkci premiéra. Média kdysi Klause označila za populistu. Neprávem. Kalkulovat s výší platu je všude běžná politika.#reklama

Američané se naší politické realitě trochu podivovali. Ne proto, že by se tamní životní styl nějak lišil. Spíš naopak. V tamní politice ale hrají roli i jiné věci: válka, životní prostředí nebo problémy menšin. Americká politika je složitější, barvitější. U nás jde jen o výdělky. Rodinnou kasu.

Do EU i NATO jsme vstoupili a teď už jen čekáme na prebendy.

Nemusíme ale zoufat nebo nadávat na nízké cíle a málo ideálů. Vlastní peněženka je hlavním volebním tématem všech normálních evropských zemí. Jiná témata jsou podružná. I jinde se voliči zajímají hlavně o to, se kterou stranou jim bude lépe než v přítomnosti.  

Nejsou takoví určitě všichni. Většina ale myslí hlavně na peníze. Je to lidská přirozenost.

A ta většina rozhoduje, kdo bude v zemi vládnout.

Autor je šéfeditorem zpravodajství ČT