Velmi kriticky hodnotí německé deníky výsledky středečního dieselového summitu v Berlíně, který přinesl dohodu o úpravách softwaru u 5,3 milionu naftových vozů. Uzavřenou dohodu označují listy za žalostnou, za placebo či homeopatický ústupek.
Za žalostný považuje výsledek jednání list Frankfurter Rundschau, podle něhož se ukázalo, že hlavní slovo má automobilový průmysl, nikoliv vláda. Za největší poražené ale považuje "obyvatele center měst, z nichž každý rok asi 10 000 předčasně zemře kvůli příliš vysoké koncentraci oxidů dusíku ve vzduchu".
"A to má být všechno?" ptá se po summitu deník Neue Osnabrücker Zeitung. "Výsledek dieselového summitu je zklamáním, i když měl člověk jen malá očekávání. Těžko věřit, že se úpravami softwaru podaří dosáhnout toho, aby nebyly v širokém měřítku překračovány hraniční hodnoty znečištění. Politika přijala pochybný kompromis," konstatuje list. Jak malý význam podle něj vláda tématu přikládá, se ukazuje i na tom, že kancléřka Angela Merkelová na jednání vůbec nebyla.
Také deník Süddeutsche Zeitung vyjadřuje přesvědčení, že se "homeopatickými ústupky" nedá velká krize zvládnout. Kölner Stadt-Anzeiger píše o placebu. List Die Welt za problém označuje už to, že se summit musel vůbec uskutečnit, když předtím léta politici nedokázali prosadit dodržování maximálních hodnot znečištění ovzduší. K jednání je podle deníku donutila až reálná možnost, že v některých městech bude jízda starších dieselů úplně zakázána.
Dohoda o úpravách softwaru, které podle výrobců povedou ke snížení emisí oxidů dusíku v jednotlivých autech o 25 až 30 procent, musí být podle listu Landeszeitung jen prvním krokem, po kterém budou rychle následovat další, pokud se má skutečně zamezit zákazům jízdy. Podobně to vidí i deník Westfälische Nachrichten.
Některé listy si všímají také toho, že německý automobilový průmysl, na který v poslední době dolehlo hned několik skandálů, dal sotva najevo politování. Deník Wiesbadener Kurier zase konstatuje, že přítomnost zástupců automobilek, avšak absence ochránců životního prostředí či spotřebitelů na středečním jednání jasně ukazuje, kde leží priority.
