Názory

Mráz o prvním jarním dnu. I v roce 1906

Počasí bylo velkým tématem novin i přesně před sto lety. Národní politika 22.března 1906 napsala: "Nastalo jaro. Ovšem pouze dle kalendáře, neboť temperatura, zvláště ráno, svědčila o pravém opaku. Po podivné letošní zimě, která proti nejlepší vůli všech "osvědčených" proroků povětrnosti uplynula mírně, dostavilo se jaro hned s notným mrazíkem, zvláště v jižních Čechách, jak ze zpráv je patrno, jakoby chtělo nahraditi, co v zimních měsících bylo zameškáno. Je to poněkud divný počátek jara, ale letošnímu převrácenému roku zcela přiměřený. Doufejme však, že Vesna dovede si uhájiti svoji vládu a že teplými paprsky slunečními provede záhy obrozující svoje dílo v přírodě. Již odpoledne objevilo se slunko na modré obloze a dodalo prvnímu jarnímu dnu alespoň obvyklé veselé tvářnosti..." Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny 22. března před 120, 100, 80, 60 a 30 lety.

Vzkaz v lahvi

Je to už několik let, co se v České republice malý chlapec na invalidním vozíku líčil na televizní obrazovce jako klaun a dramatický hlas v reklamním spotu upozorňoval: "Co všechno musejí udělat pro to, abychom si jich všimli?"

O Che Guevarrovi v lidských duších

Přemýšlím o adoraci Che Guevarry. Není to jen návštěvou Kuby, která zrodila jeho mýtus.

Budou přeloženy letní školní prázdniny?

Přesně před sto lety se Národní politika zabývala přeložením školních prázdnin: "Častěji vyskytl se již návrh, aby školní prázdniny byly přeloženy a trvaly místo od 15. července do 15. září od 1. července do 1. září. Návrh tento našel četné přívržence, kteří poukazují na to, že počátek července je pro vyučování mnohem nepříznivější než první polovina září a že změna tato výhodnou by byla zejména v městech, kde četné rodiny již na počátku července odjíždějí na venek. Touto důležitou otázkou obírala se opět před nedávnem zemská školní rada v Dolních Rakousích a usnesla se, učiniti pro přeložení školních prázdnin patřičné kroky. Nyní jest na ministerstvu vyučování, aby v této věci rozhodlo," napsala Národní politika 21. března 1906. Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny 14. března před 120, 100, 80 a 60 lety.

O kubánské cestě do minulosti

Víte, co je skutečná cesta do minulosti? Do časů jiné doby? Ne když ztrácíte výdobytky a techniku naší civilizace a nadáváte na to se stejně žijícími lidmi.

To bych se na tu svobodu podívala...

Přísný výraz předsedkyně běloruské ústřední volební komise Lidie Jermošinové nepřipouští žádnou debatu. Alexandr Lukašenko je i nadále prezidentem a nikdo výsledky zpochybňovat nebude. Zastrašování protikandidátů? Zbití sympatizanti opozice? Prostor pro jiné než oficiální názory? "O čem to mluvíte? To bych se na to podívala," říká gesto Jermošinové s brýlemi v rukou. Co na tom, že zahraniční pozorovatelé z demokratických zemí viděli běloruské volby jinak. V poslední evropské diktatuře se nediskutuje.

Rakousko: Drahá elektřina i univerzita

Do mnohých rakouských domácností dorazilo v posledních dnech vyúčtování spotřeby energie, což vyvolalo řadu menších rodinných zemětřesení.

Polsko: Zájem o Východ

"Polsko sleduje prezidentské volby v Bělorusku" - takový novinový titulek je docela dobře představitelný. A titulek "Česko sleduje prezidentské volby v Bělorusku"? Ten je asi představitelný hůře.

Jaký je rys sovětského člověka?

Mladá fronta před 60 lety popisovala přípravy na proces s K. H. Frankem. "Připraven byl sluchátkový systém jako v Norimberku, při čemž se bude současně se soudním jednáním překládat celý děj do francouzštiny, ruštiny a angličtiny. Je to dřevěná vestavba, vlevo od soudcovského stolu s třemi odděleními. Na rozdíl od Norimberku nebude lze však přepínat, nýbrž nasloucháním musí býti zařízeno na určitý jazyk.Připravena byla zařízení, kterými je zlepšována akustika porotní síně tím, že důležité osoby budou mluviti do mikrofonu a slova budou rozšiřována tlampači, takže po celé jednání bude všude dokonale slyšet. Pro redaktory ze zahraniční jsou připravena sluchátka..." Rudé právo o 30 let později, 20. března 1976, popisovalo rys sovětského člověka: "...každou významnou událost v životě své země oslavit udivující pracovní iniciativou rodící pracovní hrdinství a stále nové rekordy..." Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny 14. března před 120, 100, 80 a 60 lety.

O Kubě a zvláštním zen buddhismu

Tak konečně Kuba. Na některá místa se člověk chystá léta a nedočkavě přemýšlí, proč se mu vyhýbají, proč si nenašel chvilku, nenašetřil peníze, nesebral odvahu a chuť. Prostě neodjel na místo, kam vždy chtěl.

Novinky i mimo zpravodajství

Drtinova 10 - Stejně jako roste zpravodajská část deníku Aktuálně.cz, snažíme se rozšiřovat i nezpravodajské produkty.

O nelehkém plození dětí

Očekávali jsme s ženou potomka. Bohužel jen dvanáct týdnů. Diagnóza: zástava srdce.

Rudé právo vítalo jaro básní

Rudé právo přesně před třiceti lety - 17. března 1976 - vítalo blížící se jaro básní ze sbírky Chození na červenou: Josef Rybák: Předjaří Naslouchám řece pod ledem Jako by se v ní už cosi hnulo Slunce se ještě divá dalekohledem Zemi však otrnulo. V ruce už jarní pozvánku zapisuje si na ni každou drobnou změnu. Každou mladou trávu, každou sasanku Každou rušnou schůzi dole u kořenů. Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny 14. března před 120, 100, 80 a 60 lety.

Lenost, závist a Big Brother

Už několik let mě pronásleduje sdružení varující všechny spoluobčany před pozvolnou manipulací lidí prostřednictvím čipové techniky.

Nová fotogalerie: Lidé s počítači

Drtinova 10 - První měsíce nového roku byly v deníku Aktuálně.cz opět ve znamení příchodu nových lidí. A taky se slavilo. Tady je pohled očima fotoreportéra Ondřeje Besperáta. Pojmenoval si nás trefně: Lidé s počítači...

Další ocenění pro redaktory Aktuálně.cz

Náš deník má za sebou prvních 100 dní. S tím, jak se tým postupně rozrůstá o kvalitní autory, přibývá i profesních cen.

Aktuálně.cz partnerem Rádia Česko

Nová zpravodajská stanice veřejnoprávního rozhlasu projevila zájem o témata, která přináší deník Aktuálně.cz.

Hlava mumie ve voze elektrické dráhy

Přesně před 80 lety Lidové noviny informovaly, že minulou středu byla nalezena ve voze dráhy u Londýna hlava egyptské mumie, staré asi 1300 let. Brzy potom se přihlásil její majitel v oddělení pro ztracené věci na stanici waterlooské, že ji zapomněl ve vlaku. O padesát let později, 16. března 1976 Rudé právo otisklo dopis čtenářky z Opavy: "...když naše babičky a maminky vzpomínají na své mládí, vždy je spojují s nezaměstnaností otců, s nuzným bydlením vysazováním dělníků z práce. Často myslím na to, co budu já jednou vyprávět svému vnoučeti. Budu mu asi povídat o tom, že jsem žila v době míru a budování. V době, kdy jsme neznali nezaměstnanost, lidé žili v dostatku, měli možnost studovat a učit se všemu, oč měli zájem. Že pod moudrým vedením naší strany se stále zlepšovaly životní podmínky a z každého narozeného dítěte měla radost nejen máma s tátou, ale i celá naše společnost...," stálo mj. v dopise redakci Rudého práva. Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny 14. března před 120, 100, 80 a 60 lety.

O sběratelské posedlosti

"Jaks to mohl nechat ležet na ulici," podivil se ztrápeně kamarád Michal, když jsem mu popsal, jak jsem v noci nedaleko bruselského bytu před časem našel stoh starých elpíček. Válela se u odpadkového koše.

Zima v březnu "zlobila" i před 100 lety

Zima trápila Evropu i před 100 lety. Národní politika 15. března 1906 psala: "Zimní nepohoda ohlásila se v těchto dnech nejen ve všech končinách našeho království, nýbrž i v celé Evropě. Nastal náhlý obrat: studené větry, sníh a prudké bouře, jimž také několik životů lidských padlo za oběť, zejména v přístavech. Veliké vánice sněhové panují na horním toku Labe. V Aši klesla teplota na 3°zimy a napadlo sněhu tak vysoko, že doprava značně vázla...." I o dvacet let později, 15. března 1926, Lidové noviny informovaly o sněhové vánici na Moravě: "Od pátku minulého týdne na Moravě sněží. Na Boskovsku napadlo místy sněhu, který ještě v sobotu přimrzl tolik, že bylo možno v horských obcích použít saní..." Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny 14. března před 120, 100, 80 a 60 lety.