Aktuálně.cz požádalo jednu z ukrajinských žen, které do Česka přišly přesně před rokem, aby se pokusila shrnout svůj náhled na zdejší společnost. Na to, co se o ní během uplynulých dvanácti měsíců dozvěděla. Co ji na ní upoutalo. I na to, jak se jí zde žilo a žije.
Podle bývalé guvernérky Jižní Karolíny patří americký exprezident do starého železa. Sama se teď proti němu rozhodla kandidovat v primárkách. Začíná tak hra o budoucnost celé strany. Ať už nakonec dopadne jakkoli, bude nepochybně napínavá a extrémně důležitá.
Zemřel muž, který vtiskl charakter pozdnímu československému komunismu. Jihočeský rodák Lubomír Štrougal se už před rokem 1968 sblížil se zastáncem tvrdé linie Gustávem Husákem. Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy se přiklonil k jeho prosovětskému postoji a v letech 1970 až 1988 byl premiérem. Dlouholetý člen komunistických vlád byl po pádu režimu souzen za zneužití pravomocí.
2. ledna 2023 zemřel v Paříži Viktor Fajnberg. Jeden z "osmi statečných", kteří 25. srpna 1968 vyšli na moskevské Rudé náměstí protestovat proti okupaci Československa.
Ve věku 95 let zemřel Joseph Ratzinger - muž, kterého si svět bude pamatovat jako Benedikta XVI. A také jako přesvědčeného konzervativce, který po sobě coby odkaz zanechal revoluční čin - opustil úřad, v němž bylo po staletí zvykem umírat.
Když Němci mluví o Češích a Češi o Němcích, vzniká z toho občas pořádný guláš a neporozumění. Ale proč vlastně?
Veřejnost se dnes v pražském Krematoriu Motol rozloučila s jedním z nejoriginálnějších současných českých myslitelů Petrem Rezkem. Svérázný vzdělanec, který upoutal pozornost mimo jiné promyšlenou kritikou Václava Havla, zemřel ve věku 74 let.
Za slepou důslednost, s níž odmítají vidět a vnímat cokoli jiného než svůj šik za Trumpovými zády, by si tu porážku i zasloužili.
Otázka "Po kom to máš?" patří k jednomu z obvyklých způsobů, jak zjišťovat, kdo se podílel na výchově člověka, jehož zvyky nebo životní styl budí pozornost. Jak ovšem ukazují čerstvé výzkumy, s výchovou to celé nakonec nemusí souviset vůbec nijak.
Teprve až budou evropští politici, vojáci i zbrojaři okolnostmi donuceni zkrotit svou ješitnost, bude moci starý kontinent pomýšlet na to, že by se v obranyschopnosti přiblížil Spojeným státům nebo Izraeli. Čerstvá dohoda o ochraně vzdušného prostoru mezi Prahou, Varšavou a Bratislavou dává naději, že by nemuselo jít jen o sen.
"Člověk je beznadějný případ," říkával filmař Jan Švankmajer. Opačného názoru je izraelský historik Yuval Noah Harari, který si potenciál člověka představuje jako sice ne zrovna přímočarou, ale v posledku zaručenou cestu od zvířete k Homo Deus, božskému jedinci. Australský filozof Toby Ord to má nastaveno podobně. Je notorickým civilizačním optimistou. A ve své nové knize to dává patřičně najevo.
Racionální lidé mají tendenci vysmívat se těm, kdo propadají obřadným činnostem. Řada studií odhalila, že iracionálně se v takových případech chovají spíš oni.
Vyšly Dějiny lidí - kniha, jež jedinečným způsobem připomíná, jak moc jsme při vší své rozdílnosti stejní.
"SuperMario" zachránil eurozónu, rodná země se ale ukázala být nad jeho síly.
V chrámu svaté Markéty na pražském Břevnově se dnes lidé loučí s malířem, grafikem a ilustrátorem Pavlem Sukdolákem. Zesnul v neděli 12. června ve věku požehnaných 96 let. Zanechal po sobě rozsáhlé dílo, jež získalo řadu ocenění doma i v zahraničí. A učinilo svého autora jedním z vůbec nejvýznamnějších českých grafiků.
Ve snaze čelit energetické krizi a vysokým cenám pohonných hmot spustila spolková vláda bezprecedentní akci. Od června je možné po sousední osmdesátimilionové zemi celý měsíc jezdit po kolejích za částku, jakou běžně zaplatíte u stánku třeba za kebab a colu.
Vatikán jmenoval nového pražského arcibiskupa. Jak ale ovlivnil směřování zdejší katolické církve ten končící? A jaké společenské dědictví po sobě zanechává? Dvanáct osobností veřejného života hodnotí pro Aktuálně.cz dvanáct let, které odcházející český primas strávil na Hradčanech.
V první fázi krize jsme jako společnost až nečekaně dobře obstáli. Můžeme na sebe být právem hrdí. Teď nás čeká fáze druhá. A nic by Vladimiru Putinovi neudělalo větší radost, než kdybychom v ní selhali.
Dobu dnes charakterizuje návrat pojmů, které jsme již dávno vyhostili z všedních životů: pandemie, válka… a mohli bychom dodat i cenzura. Ta u nás sice nehrozí, ale v Rusku během několika dní z veřejného prostoru vymýtila prakticky všechny neschválené informace a zakázané názory. Nová kniha novináře Davida Klimeše připomíná, jak u nás fungovala před listopadem 1989.
Reportéři mají z válečných míst přinášet především svědectví, nikoli dění komentovat. Někdy je ale výjimka přípustná, říká před rozbombardovanou školou v ukrajinském Žytomyru šéfredaktor Aktuálně.cz Josef Pazderka. V osobním apelu připomíná hned několik humanitárních katastrof, které způsobil Putinův režim. A řadí je do kontextu té současné.
