David Klimeš David Klimeš | Názory
20. 5. 2020 11:30

Babiš hází vidle do plánů na obnovu Evropy. Sám nenabízí nic

Pokud nám není po chuti francouzsko-německý plán, jak postavit unii ekonomicky zpátky na nohy, musíme navrhnout lepší. Výkřiky, že sami máme málo, nepomohou ničemu a nikomu. Nejméně ze všech nám.
Viď, že si jen děláš legraci, Andreji?
Viď, že si jen děláš legraci, Andreji? | Foto: Reuters

Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová si plácli na obří fond dotovaný půl bilionem eur. Za ten se má obnovit koronavirem postižená unijní ekonomika. Má to ovšem háček - je třeba souhlasu všech členů euroklubu, takže oba lídři začali s přesvědčovací kampaní.

Merkelová si vzala na starost problémový Visegrád a český premiér jí to hned při první příležitosti vpálil mezi oči. Ve zkratce: Nic takového, 500 miliard je moc, a to hlavně proto, že by se měly dotovat postižené země, a ne ty nepostižené jako Česko, které on ubránil před zhoubou. Takže tohle je trest za úspěch a to ne, i my chceme dotace! Hle, diplomacie čtvrté cenové skupiny.

Kurz umí, co Babiš ne

Jak ostře to kontrastuje s další středoevropskou zemí, která se k novému fondu staví také kriticky. Ne, nejde o nikoho z visegrádské čtyřky, ta má na špinavou práci vůči Bruselu právě českého premiéra.

Jde o Rakousko, které dlouhodobě nesouhlasí se společným finančním ručením, protože je to dle alpské republiky morální risk. A myslí si to nepochybně i současný rakouský kancléř Sebastian Kurz. Jenže na rozdíl od českého premiéra k tomu zvládá i politiku na evropské úrovni.

Jako první reakci na navrhovaný plán publikoval ujištění, že postiženým zemím je bezpochyby třeba pomoci. Nikoli ale dotacemi, nýbrž půjčkami. Pak nelenil a proti Paříži a Berlínu svolal konferenci lídrů skeptických zemí jako Dánsko, Nizozemí či Švédsko. Visegrád samozřejmě nechal stanou, protože je již zcela toxický.

Všichni v Evropě Kurzovu politiku chápou. Cílem není návrh zcela torpédovat, ale podpořit Německo, aby na Francii vyjednalo méně federalistické podmínky nového fondu. S tím už se dá hrát zajímavá partie. Na rozdíl od vulgární české pozice "sami máme málo, nic nepodpoříme, pomáhejte nám".

Jak si znepřátelit kancléřku

Babiš svou kritikou také ukazuje, že příliš nechápe, co je vlastně podstatou nového návrhu. Už od zavedení eura se v unii debatuje o společných dluhopisech, které by pomáhaly nízkým úrokem i ekonomicky slabším zemím. Pro Německo, dědice tvrdé marky, to bylo vždy absolutní tabu. Pro Francii a jižní křídlo zase priorita. Už před krizí německý odpor slábl a nyní vidíme výsledek.

Oněch 500 miliard eur nemá být k dispozici za tak měkkých podmínek, po jakých touží Francie, ale spíše jaksi "al dente" - mechanismus má fungovat jen do roku 2027 a skončit s odezněním následků krize. Je to prostě kompromis a k jeho zrození výrazně pomohlo, že s výjimkou českého premiéra nikdo nepochybuje o nutnosti aktivně pomoci silně postiženým zemím.

Je jistě možné více posilovat německou skepsi šikovným vyjednáváním, jako to dělá Sebastian Kurz. Případně za podmíněný souhlas získat nějaké ústupky, například v náběhu náročné zelené ekonomiky. Ale jenom sebevražedný atentátník může za této situace na kancléřku vypálit, že je mimo a že se nemíní bavit o ničem jiném než o dotacích pro sebe.

Sebevražedná politika

Dlouho to vypadalo, že po neúspěších federalistické unijní politiky ČSSD a euroskeptické politiky ODS Česko ztratilo jakýkoli konzistentní přístup k unii. Nyní se ukazuje, že to byly ještě zlaté časy, kdy nikdo od Česka nic nečekal a Česko také nic nechtělo.

Nyní zase něco chceme. Ale je to smutnější než předtím. Ať se nás v Bruselu zeptají na cokoliv, odpověď je stále stejná: dejte nám dotace, vrátíme vám to nulovou solidaritou. Je to strašlivá politika. Zejména pro středně velkou zemi v historicky nejkonfliktnějším regionu Evropy, jejíž existence vždy závisela na dobrých spojencích.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 hodinami

Americký úřad chce zablokovat převzetí Activision Blizzard Microsoftem

Americká Federální obchodní komise (FTC) podala žalobu, s jejíž pomocí se snaží zablokovat převzetí společnosti Activision Blizzard firmou Microsoft. Americký úřad o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Transakce by podle něj mohla poškodit hospodářskou soutěž. Hloubkové vyšetřování fúze, která má být největším převzetím v herním odvětví, před měsícem zahájila ze stejného důvodu i Evropská komise. Microsoft se hodlá proti kroku FTC bránit u soudu.

Microsoft v lednu oznámil, že koupí za 68,7 miliardy dolarů (necelých 1,6 bilionu Kč) vývojáře her a vydavatele interaktivního zábavního obsahu Activision Blizzard. Tato firma stojí například za hrami Call of Duty či Candy Crush. Akvizice má urychlit růst herní divize Microsoftu. Po dokončení transakce by Microsoft byl třetí největší herní firmou na světě podle výše tržeb za společnostmi Tencent a Sony. Právě Sony transakce silně kritizuje.

Prezident Microsoftu Brad Smith uvedl, že společnost se bude proti kroku FTC bránit u soudu. Úřad uvedl, že Microsoft už v minulosti koupil cenný herní obsah a využil toho k potlačení konkurence ostatních konzolí. Microsoft je známý zejména díky operačnímu systému Windows a herním konzolím Xbox.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Evropská centrální banka vyzvala k přepracování navrhovaných pravidel EU k omezení cen plynu

Navrhovaná pravidla Evropské unie k omezení růstu cen zemního plynu by mohla ohrozit finanční stabilitu v eurozóně a je zapotřebí je přepracovat. Uvedla to podle agentury Reuters Evropská centrální banka (ECB) ve svém oficiálním stanovisku. Varovala, že ačkoliv cílem pravidel je omezení mimořádných výkyvů cen plynu, jejich výsledkem by mohl být přesný opak.

Sjednotit pohled zatím rozdělených zemí Evropské unie na možné zavedení cenového stropu pro případ výrazného zdražení plynu se v těchto dnech pokouší české předsednictví bloku. Skupina zemí v čele s Německem stále dává najevo nesouhlas s jakýmkoli omezováním cen.

Podle diplomatů proto není vyloučeno, že se na mimořádném jednání ministrů energetiky příští úterý dohodu opět nepovede uzavřít. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že podle jejího přesvědčení se do konce roku země na podobě stropu shodnou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy