Tohle tažení bylo úspěšné. Někdejší brazilský prezident Luíz Inácio Lula da Silva vyrazil navštívit "staré známé", ale i poznat nové tváře evropské politiky. Sešel se s bývalým lídrem Evropského parlamentu Martinem Schulzem i současným německým kancléřem Olafem Scholzem. V Bruselu pak zamířil k evropskému ministrovi zahraničí Josepu Borrellovi, ve Španělsku k celé řadě někdejších i současných politiků a ve Francii ho vítal bývalý prezident Francois Hollande stejně jako jeho právě úřadující následovník Emmanuel Macron. Promluvila s ním také možná budoucí prezidentka, zatím ještě stále starostka Paříže Anne Hidalgo. Stanice France 24 pak popsala da Silvovu tour po starém kontinentu jako "triumfální".
Přitom to tak vůbec nemuselo být. Bývalý brazilský prezident, jemuž se v jeho vlasti familiárně přezdívá Lula, sice úřad opouštěl v roce 2010 na vrcholu sil a popularity, v uplynulých jedenácti letech však padl na dno, přesněji na dlažbu káznice ve městě Curitiba. Lula da Silva si odseděl necelé dva roky kvůli korupci a praní špinavých peněz. Aféra potopila jeho nástupkyni Dilmu Rousseffovou, poškodila jím založenou Stranu pracujících a otevřela cestu k moci autoritářskému Jairu Bolsonarovi.
Když prezident zatouží po myčce
Korupční skandály provázejí brazilskou politiku dlouhodobě, ale poté, co se Lula da Silva, někdejší odborový vůdce a dělník, dostal v roce 2002 k moci, nabylo uplácení enormních rozměrů.
Region tehdy zažíval ekonomický boom, protože vysoké ceny komodit, jež Brazílie vyváží, přinášely do státní kasy spoustu peněz. Levicový prezident díky nim zahájil mnoho programů a investic, které pomohly milionům Brazilců z chudoby. Nicméně z hlavního penězovodu vedla řada hadiček také do kapes těch, co byli ve správnou chvíli na správném místě. Tedy poblíž prezidenta.
Když Lula da Silva opouštěl po dvou volebních obdobích svůj úřad, fandilo mu přes 80 procent obyvatel. Mnozí z nich prahli po přepsání ústavy, aby mohl znovu kandidovat. Sen mnoha latinskoamerických lídrů však Lula da Silva odmítl a jako kandidátku podpořil svou pravou ruku, poradkyni Dilmu Rousseffovou. Samozřejmě že vyhrála. Kdyby Lula vybral psa, vyhraje pes, tradovalo se tehdy v šesté nelidnatější zemi planety.
Tučné roky první dekády milénia se však tou dobou již blížily ke svému konci. Ceny surovin klesaly a Brazílie znovu chudla. Rousseffová jen těsně obhájila mandát a na veřejnost začaly prosakovat skandály, z nichž se nakonec vyvinula největší korupční aféra v dějinách země - takzvaná Lava Jato, Myčka.
Začaly padat hlavy. Politické, podnikatelské a nakonec i ta nejvyšší - Rousseffovou poslal v roce 2014 z úřadu impeachment. Krátce poté skončil ve vazbě i "hrdina z lidu" Lula da Silva. A to kvůli nejasnostem ohledně nákupu a úprav luxusního bytu na pobřeží Atlantiku.
Kouzla magického realismu
Zdálo se, že příběh o chlapci z chudého severovýchodu, který od dětství čistil lidem boty a prodával na plážích pomeranče, aby se později stal dělníkem, odborovým vůdcem, politikem a nejoblíbenějším prezidentem v historii země, přišel o dobrý konec. Jenže to by se nesměl odehrávat v regionu pověstném magickým realismem.
Po 579 nocích ve vězení brazilský nejvyšší tribunál bývalého prezidenta nejprve pustil do domácího vězení, pak osvobodil. A letos v dubnu mu zrušil i zákaz politické činnosti, což okamžitě vyvolalo úvahy o jeho možném návratu do čela země. Navzdory kauzám, vězení a zklamání milionů voličů by jej mnozí Brazilci znovu rádi viděli v nejvyšším úřadě. Věří, že právě on by je dokázal zbavit současného prezidenta Jaira Bolsonara.
Obliba někdejšího armádního důstojníka silně klesá a podle výzkumné společnosti Datafolha se teď největší lidové podpoře těší Lula da Silva. Ten už také avizoval, že nejpozději v březnu oznámí, zda se zúčastní voleb naplánovaných na podzim příštího roku.
Právě skončené evropské turné ho v tomto ohledu naladilo nepochybně pozitivně. V Paříži jej prezident Emmanuel Macron vítal se všemi poctami jako svůj protějšek a na významném politologickém institutu Sciences Po se mu dostalo dlouhých ovací. (Ostatně Lula da Silva je jediným latinskoamerickým držitelem čestného doktorátu z tohoto prestižního ústavu, který dosud obdrželo jen 24 významných osobností včetně českého prezidenta Václava Havla.) Poct se pak dočkal v Belgii i Německu, zatímco prezident Bolsonaro se na setkání G20 v Římě o několik týdnů dříve neměl pomalu s kým sejít.
Přesto lze pochybovat, že by pro Brazílii byl da Silva tou nejšťastnější volbou. Od chvíle, kdy se poprvé ujal moci, uplynulo skoro dvacet let, během nichž se jeho rodná země i svět dosti výrazně proměnily. Průměrný věk Brazilců klesl k 33 letům a bývalému prezidentovi bude příští rok už 77. Starý kontinent sice oslnil svou vitalitou a v rozhovorech nešetřil ujištěními, že má energii třicátníka. Nelze mu ji nepřát, v našich končinách ale víme, jak to s lidmi, kteří disponují "prostatou panice", může také dopadnout.
Autorka je novinářka.
