


Jakmile v určitém formativním období získá lidská mysl nějaký názor či jen návyk, pak je velmi složité ho měnit. Podobná perioda existuje i v otázkách společenských.

Já sám patřím do generace, která v dětství a mládí vzhlížela ke Spojeným státům jako k čemusi tak vzdálenému, že to jistě bude i celoživotně nedosažitelné.
A pak jsem náhle seděl v texaském Houstonu a od svých amerických kolegů sbíral jejich zkušenosti. Dopřály mi to listopadové události z roku 1989 a následně několik skvělých lidí v Česku i na americkém kontinentu. USA jsem následně navštívil tolikrát jako žádnou jinou zemi. Na studia jsem tam vyslal i své děti. Jsem prostě člověk, o němž lze tvrdit, že je amerikofilem.
To všechno platí desítky let a americkou sklenici mám tendenci vídat pokaždé spíš napůl plnou než prázdnou. Tento pocit překonal i některé chyby a pokrytectví, jež jsem čas od času u přátel za Atlantikem vídal. Jsme jen lidé, říkal jsem si pokaždé.
Profesor vnitřního lékařství, kardiolog a vědec. Je autorem několika kardiologických učebnic a monografií a dvou stovek odborných článků v zahraničních časopisech. Založil a dvě dekády vedl motolské kardiocentrum. Posledních deset let publikoval své komentáře v Hospodářských novinách a dalších médiích. Napsal několik knih beletrie. V rámci popularizace vědy spoluzaložil a vedl NF Neuron.
Stal jsem se také opatrným zastáncem mnoha kroků současného amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož by si Evropa měla vážit přinejmenším proto, že nás dokázal přinutit k větším zbrojním výdajům, a tím nás staví na vlastní nohy. A zmínit bych mohl i jeho trefné poznámky k nezvládnuté migraci hrozící Evropě civilizačním karambolem nebo jeho kritiku novodobé ideologické cenzury na Západě. Vidím to také a jsem rád, že to konečně nějaký politik říká nahlas.
Chápu také, že na Trumpův příkaz porušili Američané mezinárodní konvence (možná i právo) tím, že si do Venezuely přijeli pro tamějšího diktátora. Pragmaticky tím vyřešili konkrétní problém, ačkoliv si dovedu představit oprávněnost mnohých protinázorů.
Přesto všechno by se mohl přiblížit bod zvratu a tím by byla anexe Grónska. Je těžké o tématu psát, když detaily neznáme. Princip je ale jasný: cizí území by mělo být nedotknutelné, přítelovo pak dvojnásob. Jakmile USA začnou brát území spojencům, přestávají být vůdcem svobodného světa a stávají se jen další „obyčejnou“ velmocí.
Snad se americký prezident skutečně nerozhodne k nějakému podobnému kroku. Byla by to škoda. Ne na pouhé osobní úrovni – čert vem jednoho amerikofila. Jsem si však skoro jistý, že by tím přišel o přízeň většiny Evropanů. Pak už by se ho všichni jen báli, ale rád by ho neměl nikdo. A s ním, bohužel, i jeho zemi. To bych si opravdu nepřál.



Při kontrole zaměřené na nelegální prodej kratomu a další drogy se našla pochybení u 63 procent z tisíce kontrolovaných prodejen. Protiprávního jednání se dopustily v 900 případech, ve 373 trestného činu. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) ve středu výsledky jarní čtyřtýdenní akce představil členům vládní rady pro koordinaci politiky v oblasti závislostí, poté je sdělil novinářům.



Zdálo se, že v ruské KHL dohrál. Nakonec ale slovenský hokejový útočník Adam Ružička bude oblékat dres Jekatěrinburgu. U osmifinalisty minulého ročníku si ale asi představoval jiné uvítání.



Čtyři mrtvé a pět zraněných si ve středu vyžádal útok ruského dronu na mikrobus v jihoukrajinském Chersonu, uvedly místní úřady. „V důsledku tohoto teroristického útoku zahynuly čtyři osoby. V současné době příslušné služby zjišťují jejich totožnost,“ napsal k útoku na mikrobus na Telegramu náčelník vojenské správy Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin.



Fotbalisté Plzně se kvůli technickým problémům letadla výrazně zdrželi na cestě do Bělehradu ke čtvrtečnímu úvodnímu utkání závěrečného 4. předkola Evropské ligy proti Crvene zvezdě.



Prezidentské volby budou až za rok a půl, přesto se už dostávají stále častěji jako jedno z hlavních témat do veřejných debat. Přesvědčil se o tom naposledy ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO).