


Jakmile v určitém formativním období získá lidská mysl nějaký názor či jen návyk, pak je velmi složité ho měnit. Podobná perioda existuje i v otázkách společenských.

Já sám patřím do generace, která v dětství a mládí vzhlížela ke Spojeným státům jako k čemusi tak vzdálenému, že to jistě bude i celoživotně nedosažitelné.
A pak jsem náhle seděl v texaském Houstonu a od svých amerických kolegů sbíral jejich zkušenosti. Dopřály mi to listopadové události z roku 1989 a následně několik skvělých lidí v Česku i na americkém kontinentu. USA jsem následně navštívil tolikrát jako žádnou jinou zemi. Na studia jsem tam vyslal i své děti. Jsem prostě člověk, o němž lze tvrdit, že je amerikofilem.
To všechno platí desítky let a americkou sklenici mám tendenci vídat pokaždé spíš napůl plnou než prázdnou. Tento pocit překonal i některé chyby a pokrytectví, jež jsem čas od času u přátel za Atlantikem vídal. Jsme jen lidé, říkal jsem si pokaždé.
Profesor vnitřního lékařství, kardiolog a vědec. Je autorem několika kardiologických učebnic a monografií a dvou stovek odborných článků v zahraničních časopisech. Založil a dvě dekády vedl motolské kardiocentrum. Posledních deset let publikoval své komentáře v Hospodářských novinách a dalších médiích. Napsal několik knih beletrie. V rámci popularizace vědy spoluzaložil a vedl NF Neuron.
Stal jsem se také opatrným zastáncem mnoha kroků současného amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož by si Evropa měla vážit přinejmenším proto, že nás dokázal přinutit k větším zbrojním výdajům, a tím nás staví na vlastní nohy. A zmínit bych mohl i jeho trefné poznámky k nezvládnuté migraci hrozící Evropě civilizačním karambolem nebo jeho kritiku novodobé ideologické cenzury na Západě. Vidím to také a jsem rád, že to konečně nějaký politik říká nahlas.
Chápu také, že na Trumpův příkaz porušili Američané mezinárodní konvence (možná i právo) tím, že si do Venezuely přijeli pro tamějšího diktátora. Pragmaticky tím vyřešili konkrétní problém, ačkoliv si dovedu představit oprávněnost mnohých protinázorů.
Přesto všechno by se mohl přiblížit bod zvratu a tím by byla anexe Grónska. Je těžké o tématu psát, když detaily neznáme. Princip je ale jasný: cizí území by mělo být nedotknutelné, přítelovo pak dvojnásob. Jakmile USA začnou brát území spojencům, přestávají být vůdcem svobodného světa a stávají se jen další „obyčejnou“ velmocí.
Snad se americký prezident skutečně nerozhodne k nějakému podobnému kroku. Byla by to škoda. Ne na pouhé osobní úrovni – čert vem jednoho amerikofila. Jsem si však skoro jistý, že by tím přišel o přízeň většiny Evropanů. Pak už by se ho všichni jen báli, ale rád by ho neměl nikdo. A s ním, bohužel, i jeho zemi. To bych si opravdu nepřál.



Poslední dubnová noc se blíží a s ní i čas, kdy podle dávných pověr zlo sílí a musí shořet na hranici. Držitelka ceny Magnesia Litera a její několikanásobná nominantka Jana Jašová přichází se svým čtvrtým mystery thrillerem Zapalte hranici. Napínavý příběh o vině, vydírání a dávno pohřbených tajemstvích vychází 19. února v nakladatelství Motto.



Američané, Ukrajinci a Rusové ve středu dopoledne v Ženevě pokračovali druhým dnem v jednáních o možnostech diplomatického ukončení ruské invaze na Ukrajinu. Ruské agentury uvedly, že rozhovory již skončily a že v brzké době se očekává jejich další kolo. Z dosavadních informací vyplývá, že průlom nenastal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zároveň obvinil Rusko z průtahů rozhovorů.



Kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Igor Červený nechtěl konkretizovat témata čtvrteční schůzky s prezidentem Petrem Pavlem. Setkání podle něj proběhlo v přátelské atmosféře. Pavlovi zodpověděl dotazy, řekl novinářům. Prezident ráno novinářům nastínil, že očekává, že Červeného v pondělí ministrem jmenuje.



To nejlepší na konec, bohužel! Po výkonu ve čtvrtfinále s Kanadou bychom si od českých hokejistů přáli olympijský nášup, další skvělý zápas. Kde se v týmu Radima Rulíka vzala energie? Proč jsme favorita mohli porazit? V nové epizodě podcastu Bago to rozebere i Radim Vrbata.



Pro vojenský úder proti Íránu existuje mnoho důvodů, prohlásila ve středu na pravidelné tiskové konferenci mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Zároveň ale podotkla, že úterní jednání o íránském jaderném programu přineslo drobný pokrok. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Spojené státy přesouvají k Íránu velký počet lodí, bojových letadel i logistických letounů.