


Jakmile v určitém formativním období získá lidská mysl nějaký názor či jen návyk, pak je velmi složité ho měnit. Podobná perioda existuje i v otázkách společenských.

Já sám patřím do generace, která v dětství a mládí vzhlížela ke Spojeným státům jako k čemusi tak vzdálenému, že to jistě bude i celoživotně nedosažitelné.
A pak jsem náhle seděl v texaském Houstonu a od svých amerických kolegů sbíral jejich zkušenosti. Dopřály mi to listopadové události z roku 1989 a následně několik skvělých lidí v Česku i na americkém kontinentu. USA jsem následně navštívil tolikrát jako žádnou jinou zemi. Na studia jsem tam vyslal i své děti. Jsem prostě člověk, o němž lze tvrdit, že je amerikofilem.
To všechno platí desítky let a americkou sklenici mám tendenci vídat pokaždé spíš napůl plnou než prázdnou. Tento pocit překonal i některé chyby a pokrytectví, jež jsem čas od času u přátel za Atlantikem vídal. Jsme jen lidé, říkal jsem si pokaždé.
Profesor vnitřního lékařství, kardiolog a vědec. Je autorem několika kardiologických učebnic a monografií a dvou stovek odborných článků v zahraničních časopisech. Založil a dvě dekády vedl motolské kardiocentrum. Posledních deset let publikoval své komentáře v Hospodářských novinách a dalších médiích. Napsal několik knih beletrie. V rámci popularizace vědy spoluzaložil a vedl NF Neuron.
Stal jsem se také opatrným zastáncem mnoha kroků současného amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož by si Evropa měla vážit přinejmenším proto, že nás dokázal přinutit k větším zbrojním výdajům, a tím nás staví na vlastní nohy. A zmínit bych mohl i jeho trefné poznámky k nezvládnuté migraci hrozící Evropě civilizačním karambolem nebo jeho kritiku novodobé ideologické cenzury na Západě. Vidím to také a jsem rád, že to konečně nějaký politik říká nahlas.
Chápu také, že na Trumpův příkaz porušili Američané mezinárodní konvence (možná i právo) tím, že si do Venezuely přijeli pro tamějšího diktátora. Pragmaticky tím vyřešili konkrétní problém, ačkoliv si dovedu představit oprávněnost mnohých protinázorů.
Přesto všechno by se mohl přiblížit bod zvratu a tím by byla anexe Grónska. Je těžké o tématu psát, když detaily neznáme. Princip je ale jasný: cizí území by mělo být nedotknutelné, přítelovo pak dvojnásob. Jakmile USA začnou brát území spojencům, přestávají být vůdcem svobodného světa a stávají se jen další „obyčejnou“ velmocí.
Snad se americký prezident skutečně nerozhodne k nějakému podobnému kroku. Byla by to škoda. Ne na pouhé osobní úrovni – čert vem jednoho amerikofila. Jsem si však skoro jistý, že by tím přišel o přízeň většiny Evropanů. Pak už by se ho všichni jen báli, ale rád by ho neměl nikdo. A s ním, bohužel, i jeho zemi. To bych si opravdu nepřál.






Chcete mít na dovolené v luxusním ubytování na druhém konci světa vyhřátou vodu v bazénu na určitou teplotu a v minibaru svou oblíbenou whisky? Pro cestovní kancelář Exclusive Tours žádný problém, jen vás to bude stát výrazně víc než běžná dovolená. Se šéfem Exclusive Tours Dominikem Kohelem jsme si povídali o tom, co za to jsou schopni nabídnout i co by pro klienta neudělali za žádné peníze.



„Neexistuje žádná přímá vojenská hrozba,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz lotyšská ministryně zahraničí Baiba Bražeová. O její zemi se v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu hovoří jako o možném dalším cíli. Ministryně ale upozorňuje na to, že nebezpečí hybridních hrozeb se týká všech zemí NATO. Novou taktikou Ruska je podle ní najímání zranitelných lidí, aby páchali sabotáže.



Třiatřicáté předávání filmových cen Český lev se z noblesních prostor Rudolfina přestěhovalo do neofunkcionalistického Kongresového centra. Tvůrci slibovali svěží energii, která přitáhne i mladší publikum. Monumentální sál byl ale plný prázdných míst. Podobně jako scénář večera.



Členské státy EU schválily prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy kvůli narušování územní celistvosti Ukrajiny. Prodloužení o dalších šest měsíců do poslední chvíle blokovaly Slovensko a Maďarsko, dvě jména byla nakonec ze sankčního seznamu odebrána. Slovensko usilovalo o vyřazení dvou ruských miliardářů, ze seznamu ale nakonec zmizela jiná dvě jména.