Ministr dopravy Dan Ťok (ANO 2011) se tento týden sešel s rakouským kolegou Norbertem Hoferem (FPÖ). Plný dojmů novinářům sdělil, že se bavili například o zvýšení povolené rychlosti na dálnicích na 140 kilometrů za hodinu, což Hoferův úřad od srpna testuje na dvou úsecích A1 mezi Vídní a Salcburkem.
"Mě to velmi inspiruje a určitě se budeme chtít zabývat tím, že bychom to vyzkoušeli i u nás. Máme úseky dálnic, kde by se dalo jezdit 140," řekl český ministr, v letech 2008 až 2014 generální ředitel stavební společnosti Skanska.
Nejde o nic nového. Zrychlení na dálnici (na vybraných místech na 150) před několika lety dokonce schválila i Poslanecká sněmovna, Senát jí ale zákon vrátil a napodruhé už to neprošlo. Politiky tohle téma očividně oslovuje. Což je mimochodem v zajímavém kontrastu s tím, že někteří zase žádají zlevnění nebo dokonce zrušení dálničních známek, protože dálnice připomínají tankodrom a jezdit po nich je za trest. Ale jasně - máme kromě toho i silnice nové a široké, kde se, když to okolnosti dovolí, řádně sešlápnout plyn dá.
Zbývá otázka: proč?
Zvýšení rychlosti ze 130 na 140 znamená, že vzdálenost 100 kilometrů ujedete za dobu o tři minuty kratší. Existují nouzové situace, ve kterých se takový čas může zatraceně hodit, i na vašich soukromých cestách. Obvykle je to ale zanedbatelný rozdíl. Když někde budete o tři minuty "později" nebo naopak tři minuty "ušetříte", vůbec na tom nesejde.
Jestli někdo touží po tom, aby mohl stočtyřicítku legálně využívat pro předjíždění, prosím, snad. Ale ani to není problém k nějakému naléhavému řešení.
Pokud svět vnímáte skrze "zrychlit, dohnat a předehnat", pak samozřejmě není zvýšení povolené rychlosti žádný problém, ale žádoucí postup. Auta a motorky na to máme, takže je de facto naší povinností, možná přímo posláním to z nich vyždímat.
Testovat stav, kdy budou auta jezdit po dálnici jezdit ještě rychleji než dnes, jsou vyhozené peníze. Že vyšší rychlost (a ani 130 vážně není žádné hlemýždí tempo) znamená i vyšší hluk, vyšší spotřebu paliva a vyšší emise, je zjevné. Kdo by si přál nějaké empirické potvrzení, může je získat v samotném Rakousku, kde zvýšení rychlosti (na 160) zkoušeli už v roce 2006.
Prospěje snad zvýšení povolené rychlosti bezpečnosti provozu, zmírní stres jeho účastníků? Žádoucím trendem je plynulost, k tomu dopravní značky se stočtyřicítkou - řidiči budou zrychlovat a na konci úseku zpomalovat - pravděpodobně nijak nepřispějí.
Proč 140? Protože to nové dálnice a silné motory "umožňují"? Pravidla silničního provozu se přece nešijí na míru těm, kdo mohou jezdit rychleji. Na dálnicích se zdaleka nepohybují jen řidiči, kteří to chtějí kalit. O lidech, kteří v okolí autostrád žijí a pracují - a auto třeba vůbec nepoužívají - ani nemluvě. Lepší podmínky pro ty, co si přejí jet rychle? Argumenty proti jsou nesrovnatelné.
Kdybychom chytali za slovo volební hesla hnutí ANO, zvýšení povolené rychlosti Česko "lepší" ani "bohatší" nedělá. Bohatství nebo přímo luxus spočívá na silnicích v klidu, plynulosti, přiměřenosti, pocitu bezpečí, ne ve kvaltování, abychom někde byli o chvíli dřív. Zvýšit maximální rychlost by bylo symbolem rozežranosti, ne bohatství. Bohatší Česko ještě neznamená rychlejší Česko.
