Velké výročí, 20. července 1969 přistáli lidé poprvé na Měsíci. Od toho nezapomenutelného dne uteklo 49 let. K přirozené družici Země letěla kosmická loď Apollo 11 a na povrch Měsíce pak přistál lunární modul. Vystoupili z něj velitel Neil Armstrong a Edwin "Buzz" Aldrin, který modul řídil. Pilot velitelského modulu Michael Collins zůstal v lodi. Všichni tři se pak v bezpečí vrátili zpět na 384 403 kilometrů vzdálenou Zemi (uvedena střední vzdálenost Měsíce od Země).
Tehdy nepochybně platilo dnešní heslo Donalda Trumpa "America first", Amerika první. Zprávy z Měsíce a na Měsíci však nehovořily o USA, nýbrž o lidstvu (mankind). Armstrong vkročil na povrch Měsíce a řekl: "Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo." Na povrchu astronauti nechali plaketu s kresbami Země a nápisem "Zde se lidé z planety Země poprvé dotkli nohama Měsíce. Červenec l. p. 1969. Přišli jsme v míru jménem celého lidstva."
Přistání Apolla 11 naživo sledovalo víc než půlmiliarda lidí. Jako kluk jsem ten zázrak viděl v Československé televizi (u sousedů, my jsme aparát neměli). Mimochodem, vysílání přistání na Měsíci v ČST nebylo schváleno, a přece běželo. Neuběhl ještě ani rok od invaze v srpnu 1968 a Čechoslováci brali úspěch Američanů jako facku Rusům za okupaci.
Tehdy se už zhruba deset let odehrával vědecký zápas mezi Spojenými státy a Ruskem (Sovětským svazem), které o osm let dříve, 12. dubna 1961, dokázalo do vesmíru vyslat Jurije Gagarina, tehdy Sověti Američany předběhli. Později už ne.
Teď, v době nikoliv studené války, zato však ruské hybridní války vedené proti Západu, proti EU i Americe, začínají závody v dobývání kosmu znovu. Ruská vesmírná agentura Roskosmos chce s lodí Federacija dobýt Měsíc. Čína vyvíjí novou moderní kosmickou loď schopnou obíhat na nízké oběžné dráze a také přistát na Měsíci. Americký Kongres schválil loni v březnu zákon o financování NASA, podle něhož chtějí Američané do roku 2033 poslat lidskou posádku na Mars. Předtím se hodlají znovu vrátit na Měsíc.
Loni, v červenci 2017, držel prezident Trump projev o dobývání vesmíru u příležitosti obnovení Národní rady pro vesmír. Přítomen byl i astronaut Buzz Aldrin, druhý muž na Měsíci, který se nestačil divit, co to prezident vykládá. "Jsme národ pionýrů a příští americkou hranicí je vesmír. Nikdy jsme to nedokončili, začali jsme, ale nedokončili, ale teď začínáme zase," hlásil Trump.
Jsi malá, mokrá nudle
Trump perlil, jak to umí jen on, od kosmu se dostal až k takzvanému Islámskému státu a slíbil, že "Amerika bude mít vysoké cíle, neměla tak vysoké cíle dlouhou dobu, ale jako země má opět vysoké cíle". Též pravil, že "dobývání vesmíru je důležité pro bezpečnost amerického lidu".
Při podpisu dokumentu o znovuzřízení Národní rady pro vesmír se pustil do hlubších úvah: "Víme, co to je - vesmír. To je vše, co musíme říct - vesmír." Obrátil se tehdy na Aldrina a zeptal se ho, jestli je ve vesmíru hodně místa. Aldrin odvětil hláškou Buzze Rakeťáka z filmu Toy Story: "Donekonečna a ještě dál." Všichni se smáli, Trump však vážně sdělil: "Je tam nekonečno. Mohlo by tam být nekonečno. Ale nevíme to jistě. Ale mohlo by být."
Posun USA od roku 1969 je strašný. Tehdy šlo o lidstvo, Americe jsme fandili na plné pecky, okupantům jistě ne. O 49 let později máme za sebou schůzku "světových lídrů" v Helsinkách a veletoče po ní. Trump se jeví, jak říká republikán Arnold Schwarzenegger, jako "malá, mokrá nudle", slabý chlapec, když stojí vedle exkágébáka Putina.
V Helsinkách Trump zařídil nikoliv "America first", ale "Russia first", vypadal, že se Putina bojí, a na tiskové konferenci pravil, že neví, proč by se Rusové vměšovali do amerických voleb. Pak se vrátil do USA, kde dostal kartáč od médií, demokratů i republikánů, honem otočil a pravil, že se přeřekl, nechtěl říct, že neví, proč by se Rusové vměšovali, ale proč by se nevměšovali… Ostudné. Zoufalé.
Začal náhle tvrdit, jak skálopevně věří americkým tajným službám, a dokonce se nechal slyšet, že za ovlivňování prezidentských voleb v USA může Putin. "Odpovědnost by jistě padla na něj, protože stojí v čele země."
America first se nekoná, už ani America second, Trump se jeví nejen jako mokrá nudle, ale hlavně jako kašpar, u něhož je fuk, co říká, za chvíli to klidně otočí o 180 stupňů, postaví na hlavu. Tragéd na entou. Návratu USA na Měsíc a letu na Mars snad věřit můžeme, to jde mimo něj.
Z pozice světové jedničky ho však levou zadní vytlačil jak Vladimir Putin, tak Číňan Si Ťin-pching, autoritář i komunista. Donald Trump se stal malým krůčkem pro Ameriku a obrovským skokem pro Rusko. Od 20. července 1969 se změnilo skutečně mnohé, pro nás podstatné. Hlavního spojence a světovou demokratickou velmoc řídí nevypočitatelný narcis, který se vedle Putina sesype a změní v ubožáka. Žít Ronald Reagan, nevěřil by svým očím.
