Český premiér byl až dosud i svými kritiky ceněn za to, že nekopíruje Miloše Zemana v jeho nadbíhání Rusku a Číně. Andrej Babiš často vystupoval jako západně uvažující politik, který nenabourává naše ukotvení v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO). Mění se to? Opouští Babiš západní směr?
Tři momenty z poslední doby tomu nasvědčují. První: vláda couvá od slibu platit dvě procenta HDP na obranu, což je podmínkou členství v NATO, na které trvá prezident USA Donald Trump. Druhý moment: premiér se čím dál častěji střetává s Bruselem. Nyní odmítá představy EU o využití dotací v Česku i snížení poskytnutých peněz. Třetí moment: kvůli pozastaveným dotacím pro Agrofert, který byl zasunut do Babišova svěřenského fondu, česká vláda žaluje Evropskou komisi u Soudního dvora EU. Za daných okolností skandální.
Klíčová je změna postoje k NATO. V Českém rozhlasu Plus nedávno komentátor Alexandr Mitrofanov upozornil na ruskou besedu s opozičními politology Andrejem Piontkovským a Valerijem Solovějem. Mluvili o plánech kremelské zahraniční politiky na nejbližší měsíce. Cílem "malého plánu" má být "rekonstrukce svazového státu, do kterého Rusko připojí Bělorusko a Ukrajinu. Cílem takzvaného velkého plánu je nové rozdělení Evropy - podle Putinova návrhu ho provede na zvláštní konferenci, kterou už oznámil, pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN: Rusko, USA, Velká Británie, Francie a Čína".
Mitrofanov pokračoval: "Má to být provedeno prostřednictvím hybridní operace proti pobaltským zemím, v Kremlu se počítá přitom s tím, že Donald Trump, u kterého předpokládají opovržení povinnostmi USA v NATO, zablokuje účinnost článku 5, podle kterého se musí aliance vojensky postavit za napadeného člena. Evropa podle Solověje bez USA vojensky neznamená nic a navíc ztratila vůli k odporu proti hrubé síle ruských zbraní a hybridních útoků."
Rusko nepochybně představuje sílící hrozbu. Co na to vláda? Lidovky.cz psaly o tom, že se šéfovi ČSSD Janu Hamáčkovi, ale ani Babišovi, nelíbí "nalít do modernizace armády v příštích pěti letech 168 miliard korun". Citují vicepremiéra Hamáčka: "Dvě procenta HDP na armádu nejsou v naší situaci rozumná. Zvýšení výdajů na obranu na tuto úroveň znamená téměř 60 miliard korun navíc. To je obrovské číslo v situaci, kdy se ČSSD pere doslova o každou miliardu na rodičovský příspěvek, penze, slušné platy hasičů, policistů, sestřiček nebo na školství či dopravu." (Jen aby za pár let ještě bylo o co se prát.)
Vondra: Babiš s Hamáčkem a komunisty vyhlašují válku USA
Co Hamáček navrhuje? "Jako cestu vidím zastropování armádního rozpočtu někde kolem 1,4 procenta HDP a udržet ho na této hranici." Podobně mluví premiér: "Kdybychom měli mít dnes dvě procenta, tak je to asi 130 miliard. To samozřejmě není možné a resort obrany není ve stavu tyto rozpočty utratit."
Ještě loni při návštěvě Bílého domu Babiš s Trumpem podepsali společné prohlášení. Potvrdili, že kolektivní bezpečnost zemí NATO vyžaduje, aby každá členská země vydávala dvě procenta na obranu a investice do armády. Sliby chyby, teď Babiš v klídku sdělí, že to obrana neumí utratit. A zjevně počítá s Hamáčkovým zastropením výdajů na 1,4 HDP, o více než čtvrtinu méně. Čili: braňte nás a my se povezeme ze čtvrtiny načerno.
Není divu, že Alexandr Vondra (ODS) tweetuje: "Babiš s Hamáčkem a komunisty vyhlašují válku USA. Nejdřív jednostranná digitální daň a teď zastropování výdajů na obranu, které přímo popírá slib, který dal Babiš Trumpovi v Bílém domě. Pokud se pánové vydají touto cestou, nemůže to dopadnout dobře." Bohužel má pravdu.
Podobně se vyvíjí premiérův vztah k EU. Veškerý étos, vědomí společenství, zmizel. (A netýká se to jen Andreje Babiše a Viktora Orbána, vidíme to i jinde, ostatně brexit je toho nepřehlédnutelným dokladem.)
Babiš opět změnil postoj, nesouhlasí se snížením dotací o čtvrtinu (na 18 miliard eur), ačkoliv to dříve chápal, zbohatli jsme, už tolik pomoci nepotřebujeme, jiní jsou na tom hůř. Odmítá i určení peněz. Podle EU mají jít do podpory vědy a výzkumu a do ochrany životního prostředí (u nás boj se suchem, snižování emisí). Obě ty oblasti přitom sám rád zdůrazňuje, v reálu však chce peníze "lít do betonu", do dálnic. Jenomže na tuto oblast už nám unie dávala v minulosti a my to promrhali.
Skandálně působí žaloba vlády na Evropskou komisi, jež se týká pozastavení průběžné platby týkající se Programu rozvoje venkova pro období 2014 až 2020. Šlo o několik projektů Agrofertu a o údajný Babišův střet zájmů. Jiný výklad nabízejí vládní právníci, kteří vycházejí z "lex Babiš", jiný bruselští experti vycházející z unijního nařízení 2018/1046. Šetření o Babišovu střetu zájmů ještě neskončilo, podání k Soudnímu dvoru EU věc podstatně zdrží, nejistota se protáhne. Špatně. Ale hlavně: Babišova vláda tu zřetelně kope nikoli za nás, ale za Agrofert. Holding má přednost před normálními vztahy s EU.
Mění se Babišův vztah k Západu? V řečech zůstává zápaďákem, činy ale vypovídají o opaku. Podobá se čím dál víc Orbánovi. Když se mu to nehodí, západní étos, vědomí evropské či transatlantické sounáležitosti je fuč. Najednou tu před námi Babiš s Hamáčkem stojí nahatí.
