V úterý zkrachovalo jednání primátora Prahy Zdeňka Hřiba a premiéra Andreje Babiše o dopravě v metropoli a o ideji "vládní čtvrti". Nebo jinak: krachlo jednání pirátů s ANO o budoucnosti hlavního města. Není jasné, co předseda vlády schůzkou s šéfem Prahy sledoval, nechal se v Letňanech vyfotit, při jednání nic nového nenabídl a pak se urazil.
Praha je pravděpodobně bita za to, že v ní ANO nevyhrálo volby, takže primátor - obrazně řečeno - "nemá na Babiše telefon", nepatří do jeho party, "jsme jiné krve, ty a já", mohl by zarecitovat Hřib. Jistě si pamatujete pražskou volební kampaň 2018 a billboard, na němž se skvěl kandidát na primátora Petr Stuchlík (jakási napodobenina Babiše, po neúspěchu se sebral a z politiky odešel) a premiér s telefonem u ucha. "Prahu řešíme přímo a hned. Petr má číslo na můj mobil," stálo tam.
Pokud by marketéři hnutí ANO vymýšleli billboard pro současnou situaci, musel by na něm telefonovat Hřib, Babiš by měl uši ucpané oběma rukama a nápis by zněl: "Prahu neřešíme vůbec. Zdeněk je pirát, mobil mu neberu."
Oč v Praze jde? Metropole je v mnoha ohledech zanedbaná a zastaralá, padají v ní mosty, bydlení máme brutálně předražené, silnice zhusta ucpané, obyvatele sužuje polétavý prach z komínů a výfuků, ale do centra se vesele jezdí dál. Palčivě chybí dokončený vnitřní a vnější dopravní okruh. Dalo by se to stručně shrnout heslem "Praha sto let za opicemi".
Do toho veleinovátor Babiš, který však Prahu neřídí, vpadne s nápadem na umělé vytvoření vládní čtvrti, úřednického ghetta na periferii v Letňanech, a poněkud naivně to považuje za moderní projekt. Pražanů se na nic neptal, spadlo to z nebe. Představa je, že v centru nemají zůstat ministerstva, mají se shluknout mimo, na metru, a lid tam má pěkně dojíždět. Dokonce ani nevíme, co pak zamýšlí s opuštěnými vládními budovami.
Ministerský kemp na periferii je podle Andreje Babiše přesně to, co s velkými problémy bojující hlavní město pozvedne. Absurdní. Praha ve skutečnosti potřebuje odlehčit, dýchat, zbavit se co možno nejvíce aut, řešit mosty, byty pro mladé i staré.
V úterý premiér a primátor tedy opět jednali. Zdeněk Hřib byl ochoten na nápad vládoghetta nakonec kývnout, pokud by ovšem stát dostavěl severovýchodní část vnějšího okruhu kolem Prahy, přispěl 60 miliardami korun na vnitřní okruh a postavil nemocnici za 8,5 miliardy. (Tam by by se asi přestěhovala větší část Nemocnice Na Bulovce. Na jejím dnešním místě by potom byly postaveny byty.) Bez těchto tří základních podmínek, zopakoval Hřib ve středu, Praha vůbec nezačne vyjednávat o pozemcích pro vládní čtvrť. Tohle však Babiš viditelně nechápe.
Výsledek úterní schůzky podle Hřiba: "Pan premiér mi sdělil, že Praha nedostane od státu vůbec nic, a s tímto jsme se rozešli. Myslím, že Praha využije teď Letňany spíše k řešení krize dostupnosti bydlení." Premiér prý konstatoval, že šlo o poslední schůzku k tomuto tématu, jednání skončilo.
Stát PPP projekty neumí. Kdo by z nich profitoval…?
Babiš se po setkání cítil uražen: "Pan primátor vedl jednání stylem, že jsem ho musel ukončit." Jakým stylem? Neprozradil, jen později doplnil, že "z jednání s ním má člověk psychické trauma". Tak to je zlé, traumatirovaný premiér. Jak si vývoj on sám představuje? "Nabídku na financování vnějšího okruhu Prahy z rozpočtu Ředitelství silnic a dálnic a vnitřního okruhu Prahy formou PPP a návrh výstavby traumatologického centra místo nemocnice má pan primátor písemně, takže pokud bude chtít reagovat, určitě tak učiní."
Pojďme se v tom zkusit vyznat. Babiš chce vládní čtvrť, kterou Praha nepotřebuje, a v nápadech pokračuje dál. Zřejmě se cítí být mimo jiné i primátorem, chce řídit nejen vládu, ale i Prahu, takže si vymyslel nikoli nemocnici, ale traumacentrum. Proč? Jak to zdůvodnil? Nevíme, on možná taky ne. Prostě to chce. Hřib premiérovi oponuje. "Myšlenka náhrady nemocnice za traumacentrum svědčí o naprostém nepochopení toho, co Praha skutečně potřebuje. Jeho představa je naivní a já mu to rád vysvětlím," sdělil novinářům.
Traumacentrum vypadá jako šprajc. Podle Hřiba jde o deset let starý projekt na rekonstrukci části Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, s lokalitou Letňan nemá nic společného a je "už ve stavu stavebního povolení". Za zvýšenou pozornost však stojí opět "moderní", "in" nápad na výstavbu vnitřního okruhu Prahy formou PPP (Public Private Partnership, partnerství veřejného a soukromého sektoru).
Jde o smluvní vztah mezi soukromým a veřejným sektorem, v němž se soukromý sektor zavazuje k zajištění veřejných služeb nebo infrastrukturních projektů, které bývají obvykle dodávány nebo provozovány veřejným sektorem.
K tomu Hřib: "Tento experiment ze strany státu zatím není úspěšně zrealizován. Stát PPP projekty v oblasti dopravní infrastruktury spíš neumí." Stát je opravdu neumí, jeden zkouší na dálnici D4, kterou koncesionář postaví ze svých peněz a pak se o ni bude 25 let starat. O ceně však panují značné pochyby.
Babiš veřejnosti nevysvětlil, v čem tkví obří výhoda PPP projektu v Praze. V efektivnějším užití veřejných prostředků? V kvalitnější či rychlejší výstavbě? Stát snad okruh zadat neumí, nezvládne? V čem se skrývá výhoda? (Nebo se máme spíš ptát: Kdo bude profitovat? Třeba banky, které premiér nutí do "rozvojového fondu"?)
Důsledek PPP projektu? Stát by dlouho splácel, možná podstatně více. Vyplatilo by se to? Těžko. Údajně nehrozí, že bychom na vnitřním okruhu po dokončení platili mýtné. Místo tohoto mimořádně nejistého a zjevně nedosti zdůvodněného PPP projektu Praha potřebuje jiné věci, třeba zpoplatnit vjezd aut do centra, aby jich tam přijíždělo co nejméně.
Zdeněk Hřib není z ANO a chová se jako primátor, proto chce pro metropoli získat od státu co nejvíc peněz (jako je dostalo Brno). Nejedná jako Babišův poddaný, proto má smůlu a premiér mu to dává sežrat. Na Prahu a na Pražany Babiš kašle (k Zemanově velké radosti). Hraje si na primátora, ale potíže tohoto města zjevně vůbec nechápe.
