reklama
 
 

Babiš má sen. Manažerskou demokracii a občany jako spokojené zaměstnance. Ale bude i propouštět

22. 6. 2017
Ideály, ideologie? Mít se dobře, úspěch, a to stačí. V knížce k vodě ani nic víc být nesmí.

O čem sním, když náhodou spím. Vize 2035 pro Českou republiku, pro naše děti. Takové to čtení k vodě, přihodit do plážové tašky s ručníkem a opalovacím krémem. S faktorem Babiš.

Publikace, kterou Andrej Babiš ve stotisícovém nákladu rozdává voličům, je malým mistrovským kouskem politického marketingu. Je a není to manifest, je a není to manuál na spokojený život. Místy až familiérní tón a zjednodušený jazyk krátkých vět nepřipomínají politický program. Čtenáři, natáhni se, poslouchej šplouchání moře - a sni se mnou. Pak vol.

Na podstatě věci plážové balení nic nemění, nemělo by čtenáře zmást. Ano, vidíme Babišův dlouhodobý plán a závazek. Že nejde o program politického hnutí, ale o knihu jeho předsedy, je při genech ANO jen detail. Předsedovy myšlenky budou tvůrčím způsobem rozpracovány, schváleny a prezentovány v kampani. Do parlamentních voleb zbývají čtyři měsíce. Do roku 2035 osmnáct let. Lidí, kteří tou dobou vyštrachají ze sklepa Babišovu knížku a budou počítat, co se splnilo a co ne, asi moc nebude.

Zatímco ostatní strany, tzv. tradiční, se postaru předvolebně potí (o ČSSD to platí doslova), Andrej Babiš úspěšně navozuje dojem: léto, pohoda, Facebook, selfíčka. Formát snění s tím ladí.

Bez ohledu na něj je třeba obsah knížky brát vážně. Žádné lážo-plážo: představuje se nám nejpopulárnější politik a lídr suveréna volebních preferencí. Ten, kdo nám minule tvrdil, že jsme schopný národ, jen nás řídí nemehla. Tak ať se po čtyřech letech ukáže.

Celkový dojem: Andrej Babiš ve Snění zatím nejdůkladněji rozpracovává své krédo Řídit stát jako firmu. Člověk si uvědomí, že vlastně listuje jakousi motivační prezentací pro spokojené zaměstnance. V babišovském pojetí je to de facto totéž co volební program.

Mít se líp znamená tamhle přidat a tohle ubrat, jeden šroubek povolit a druhý přitáhnout. Čteme o snech divokých (digitalizované dálnice, kanál Dunaj-Odra-Labe) i vysoce inspirativních (šetření vodou, cizí jazyky), o nespravedlivých exekucích, narazíme i na chucpe-pasáž o zneužívání evropských dotací. Dohromady to působí jako suma zlepšováků nebo návrh nových zaměstnaneckých benefitů. Dominuje technologie, přímočará účelnost. Plus, jakkoli je to po několika intenzivních letech s Babišem na špici politiky neskutečné, fenomén nového koštěte, které vymete staré pořádky.

A schází tomu, jak říká herec Jaroslav Dušek, pohled do labyrintu z výšky. Nějaké hlubší Proč a Proto.  

Technokrat Andrej Babiš není filozof Václav Havel a nikdo po něm nechce, aby místo Snění napsal Letní přemítání. Mezi Babišovými sny ale zapadá ten nejdůležitější: sen o demokracii. To je slabina číslo 1. Jeho vize se tím pádem vznášejí v luftě.

Demokracie se svými náročnými postupy a rituály se do Babišových snů moc nehodí. Je na ně pomalá a těžkopádná - a nejde jen o byrokracii, i když i tu, jako každý politik, slibuje Babiš vymýtit. Demokracie, cítíme mezi řádky nebo i přímo na nich, je strašně málo manažerská, a tak by ji Andrej Babiš opravil. Aby to šlo jako na drátkách, abychom mohli odhodit zátěž a skákat z vysokorychlostního internetu do vysokorychlostního vlaku a cestou se nechat vyšetřit telemedicínou. Politika je neproduktivní, a tak se v ní jako ve firmě musí optimalizovat, škrtat, propouštět. Zrušit Senát, poslanců stačí polovina, zrušit kraje, slučovat ministerstva, poslanec smí být zvolen maximálně třikrát po sobě.

Důraz na výkon a produktivitu politiky, bez hlubšího zakotvení v demokracii a svobodě, je slepou uličkou. A to ještě v tom lepším případě. Jestli demokracii opravovat, tak spíš tak, aby lépe fungovala jako nástroj vyvažování zájmů. Ne aby se snáz stavěly dálnice.

Škrtací pasáž Babišova Snění je slabá sama o sobě - například rušení krajů, respektive správního stupně mezi státem a obcemi, může vést buď k chaosu, nebo tuhé centrální byrokracii. Viz veřejná doprava, školství, územní plánování a jiné.

Zlověstné je opakované odsuzování politiků, kteří nikdy pořádně nepracovali, nikdy nic nedokázali, nepostavili ani psí boudu (kdežto já…). Dá se v tom slyšet varování: takoví a jejich zastánci budou z podílu na našich společných úspěších vyloučeni. Mobilizace voličů a útočení mezi politiky patří k věci, ale tady to Babiš přehání, tvrdě dělí společnost na my versus oni, my, co makáme pro lidi, versus tradiční prohnilí (a vy nepoučitelní, kdo jim pořád věříte, naivně demonstrujete atd.). V situaci, kdy ANO může sahat po parlamentní většině, varovné.       

Ve Snění samozřejmě není místo pro vulgarity ani řeči o "zkorumpované pakáži". Žádné "jak to, že nejste v práci?". Předseda počínaje obálkou nastavuje laskavou tvář. Jako správný šéf motivovaných a loajálních zaměstnanců. A zákazníků. A občanů. Přijeďte na Čapák, budou řízky. Čau lidi.

autor: Jan Lipold

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama