Licitace o to, kdo příští týden podpoří v Poslanecké sněmovně návrh rozpočtu s historicky nejvyšším schodkem 500 miliard korun, dospěla do horké fáze. Věc vypadá o to zásadněji, že dosavadní vládní většina ANO, ČSSD a KSČM se rozklížila a šéfkomunista Vojtěch Filip požaduje škrty. Andrej Babiš obratem pohrozil předčasnými volbami.
Skoro to vypadá jako krize. Jenže věc má jeden drobný háček - nic z uvedeného není pravda. Žádný schodek 500 miliard neexistuje, nikdo totiž v této chvíli nedokáže hodnověrně určit, jak se budou vyvíjet příjmy a výdaje po zbytek roku. Tím méně je možné přísahat na nějaký nový deficit. To jen šéf revoluční strany proletariátu svou podporou miliardářovi natolik zničil image partaje, že před vnitrostranickými volbami teď musí využívat čehokoli, aby se zviditelnil a uchoval si šanci na udržení vůdcovského křesla.
Ani hrozba aktivním vyvoláním předčasných voleb pak není ničím jiným než Babišovým harašením. Premiér dobře ví, že mu poslanci ANO odhlasují prakticky cokoli, jen ne věci, které by je mohly připravit o místenku v teplých sněmovních lavicích.
Hádka o smyšlená čísla
Kdyby byl Andrej Babiš co k čemu, udělá to tak jako jeho nemesis Miroslav Kalousek v roce 2009. Ten tehdy naplánoval deficit 38 miliard. Ale přišla finanční krize, on po pravdě řekl poslancům, že neví, co ekonomika udělá, a neumí tedy nabídnout hodnověrná čísla. Výsledkem byla nakonec sekera 192 miliard, ale alespoň se hned debata stočila k důvodnosti a ceně jednotlivých protikrizových opatření.
O deset let později jsme místo toho ve zcela virtuální debatě, zda schodek bude 200, 300, či 500 miliard. Smysl to nemá žádný. Nikdo neví, jak se probere cestovní ruch, ošklivě může na podzim dojet na konečnou automobilový průmysl. Nikdo neví, kolik bude v září nezaměstnaných. Jedno rozhodnutí šéfa mladoboleslavské Škodovky o redukci výroby bude mít v tomto ohledu vyšší váhu než 200 "zvednutých rukou" v Poslanecké sněmovně.
Babiš ale dobře ví, proč tuto hru s poslanci hraje. Odvrací pozornost od opravdu podstatných věcí. Kolik bylo dle statistiky České národní banky k počátku června vyčerpáno úvěrů z programu Covid III, na který jsou vyhrazené stamiliardové záruky? Nula. Jak bude vypadat kurzarbeit po prázdninách? Nevíme. Jaké jsou připravené velké veřejné investiční projekty, které vykryjí pokles těch soukromých? Žádné.
Jenže místo těchto zásadních věcí se nyní poslanci hádají o naprostá hausnumera předhozená ministryní financí Alenou Schillerovou, podle kterých příjmy letos klesnou o 213,3 miliardy a výdaje vzrostou o 246,7 miliardy. Ta čísla za desetinnou čárkou jsou velmi důležitá, protože zcela smyšleným částkám dodávají na důvěryhodnosti.
Velká investiční kobliha
Na celé té debatě je ale zajímavá její politická rovina. Babiš je na vrcholu své popularity a logicky tak nevynechá žádnou příležitost, aby toho využil. Poslance požádal o historicky největší deficit, protože jednoduše nemůže prohrát.
I kdyby se proti němu nějak záhadně najednou všichni spikli, odmítli mu rozpočet odhlasovat a země nakonec opravdu samospádem mířila k předčasným volbám, premiérovi to nijak vadit nebude. Na podzim by si tak mimořádnými sněmovními volbami zajistil vysokou účast i v těch krajských, kde se mu moc nedaří, a to vše pod heslem: "Investujte se mnou do budoucnosti. Opozice vás chce uspořit k smrti." Pohádkové vítězství by v takové konstelaci nebylo vůbec vyloučené.
Není to ale realistický scénář. Pohled na rebelujícího Filipa je více než zoufalý, když jako komunista požaduje po miliardářovi, aby z rozpočtu dal lidem méně peněz. Za titulek v novinách je už předseda KSČM zjevně ochoten udělat cokoliv.
Zajímavý je i přístup demokratické opozice. Velká část z ní reflexivně zareagovala podle vzoru "co je od Babiše, bude od ďábla". Nicméně lidovcům a Pirátům došlo, že není chytré stát opodál, když předseda vlády peče velkou investiční koblihu pro voliče - a za určitých podmínek tak nahlas uvažují o jeho podpoře.
A teď zpět k tomu podstatnému
Celá komedie se schvalováním rozpočtu, který nakonec stejně dopadne úplně jinak, může skončit třeba i tím, že Babiš získá pro své plány mnohem výraznější podporu, než se nyní zdá.
Nebylo by to koneckonců poprvé, co se poslanci lekli, že by si zásluhy za rozdávání státních miliard mohl přisvojit jen předseda ANO. Když po volbách 2017 všichni unisono tvrdili, že nikdo s korupčním Babišem nepůjde ani za nic do vlády, schválili mu mezitím hladce rozpočet nejmasivnější většinou, jakou kdy polistopadový předseda vlády získal.
Nyní to po vší hurónské kritice může dopadnout podobně. A my se budeme moci konečně vrátit k tomu podstatnému - zda vedle smyšlených velkočísel vláda pomáhá v krizi zaměstnancům a firmám také nějak reálně.
