Petra Pavla čeká jmenování nových ústavních soudců. Se souhlasem Senátu jim dá mandát na deset let. Na začátku května skončí Milada Tomková, Jaroslav Fenyk a Jan Filip. V červnu pak Vladimír Sládeček a v srpnu i předseda Pavel Rychetský. Těsně po něm Ludvík David a v listopadu Radovan Suchánek. Celkem sedm z patnácti strážců základního zákona. Prezidenta tak čeká opravdu velká obměna zcela klíčové instituce.
Zjevně si význam chvíle uvědomuje, protože do výběru nástupců zapojil celkem 23 úřadů. Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní soudy, Soudcovskou unii, Unii státních zástupců, Unii podnikových právníků, Advokátní komoru, Notářskou komoru, Ústav státu a práva Akademie věd ČR, právnické fakulty a krajské soudy.
Jejich návrhy posoudí Pavlem jmenovaný sedmičlenný panel, který povede profesor Jan Kysela. Zasedne v něm bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu a místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová, bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Ivana Janů, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, ústavní právník Marek Antoš, ústavní právník David Kosař a bývalý místopředseda Senátu Jiří Šesták.
Pavel ukazuje, že nechce soudce vybírat za zavřenými dveřmi a podle svého vkusu nebo podle tajných politických dohod, nýbrž na očích, transparentně. Nezemanuje.
Zároveň celý Ústavní soud zřejmě čekají hlubší změny. Předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka k tomu po pracovním obědě premiéra Petra Fialy se soudci řekl: "Bude to na prezidentovi a na schvalování Senátem, ale určitě je dobré se podívat do všech právních odvětví. Nemají tam být jen akademici, jenom soudci, já bych tam třeba osobně uvítal i nějaké liberální advokáty, kteří budou myslet na svobodu jednotlivce a chránit ji."
Změna by ovšem mohla sahat ještě hlouběji. Mluví se o tom, že by do Brna mohli nastoupit i politici s právnickým vzděláním. V rozhovoru pro Deník.cz to Petr Pavel potvrdil: "Právě proto, že Ústavní soud řeší případy na pomezí práva a politiky, měli by v něm být zastoupeni lidé, kteří jsou znalí politiky v kombinaci s právem. Nevylučuji to, Ústavnímu soudu to může spíše prospět než uškodit." Jistou mediální konsternaci pak vyvolalo jméno Marka Bendy, předsedy poslaneckého klubu ODS, o němž se mluví jako o jednom z kandidátů.
Benda byl poslancem v letech 1993 až 2002 a poté znovu od roku 2004 až do současnosti. Nejprve byl tento katolík členem Křesťansko-demokratrické strany (KDS), od roku 1996 je členem ODS, s níž prošel loajálně všemi obdobími včetně děsivé opoziční smlouvy, jež platila mezi roky 1998 a 2002.
Rozvodový tálibánský radikalismus
Benda proslul potížemi při studiu práv, jeho rigorózní a magisterská práce na téma Restituční proces v 90. letech byly podobné a rigorózní práce nesplňovala standardní podmínky počtu normostran.
Někdejší rektor brněnské Masarykovy Univerzity Jiří Zlatuška v roce 2009 Bendovo dílo zhodnotil takto: "Práce Marka Bendy stojí za pozornost nejen jako skutečně laciná cesta k titulu, ale i z hlediska toho, co je možné jako hotový text opakovaně obhájit." A ještě: "Na pár řádcích svého výjimečného textu udělal autor tolik chyb, že by si zasloužil poslat zpět do základní školy. O nedbalosti, se kterou tomuto prominentovi diplomovou práci akceptoval jeho konzultant, nemluvě." Oním konzultantem byl nechvalně známý docent Milan Kindl, který musel později rezignovat.
Jaké postoje Benda zastává, předvedl třeba v rozhovoru pro Reflex.cz v roce 2018, když diskutoval s aktivistou a šéfem kampaně Jsme fér Czeslawem Walekem: "Byla chyba, že byly rozvody před 60 nebo více lety povoleny. Že věc, která byla výjimkou, se náhle stala normou. Nechci v ní pokračovat."
Popsal, co chtěl prosadit jako poslanec při projednávání nového občanského zákoníku: "Chtěl jsem zavést, aby se mladý pár rozhodl, jestli se bere jenom na zkoušku nebo jestli se bere nerozlučitelně… Já vím, že je to dneska obtížně konstruovatelné. Jenom říkám, že rozvod je zásadní chyba právě tím, že se z výjimky stalo právní pravidlo. A já prostě nechci, aby se z výjimek stala norma." Zakázat rozvody se dnes jeví jako tálibánský radikalismus.
Nepředpokládám, že by se Benda mohl stát ústavním soudcem, ale ze slov prezidenta Pavla plyne, že by politiky - právníky bral. Zřejmě mu jde o vyvažování levice a pravice, progrese a konzervativismu, tedy v zásadě o vyvážení konstitučního tribunálu vzhledem k rozložení názorů ve společnosti.
Pokud by skutečně sáhl po politicích, pokud by hledal mezi poslanci, senátory, ministry a dalšími, okamžitě by se objevil vážný problém, totiž politická rovnováha. Dejme tomu, že by byl ústavním soudcem opravdu jmenován Marek Benda. Pak by logicky žádalo "svého" člověka i Babišovo hnutí ANO a Okamurova SPD. Nejen. Upozaděni by se cítili Starostové, lidovci, Piráti, topkaři.
Tím to nekončí, najednou by se ukázalo, že mezi strážci základního zákona není zastoupena levice, i kdyby byl jmenován nějaký právník z ANO. Babišovo "catch all" hnutí přece není levicové, dnes se začalo blížit okamurovcům.
Chci tím říct, že jakmile by Pavel sáhl po jednoznačně profilovaném straníkovi, jako je Benda, začne Ústavní soud měnit v jakousi polopolitickou instituci. A to píšu s vědomím, že Pavel Rychetský byl coby ministr spravedlnosti místopředsedou vlád Miloše Zemana, Vladimíra Špidly a Mariána Čalfy za ČSSD.
Však taky měl problém svoje politické postoje krotit, a ne vždy se mu to dařilo, viz jeho výrok po zvolení Pavla prezidentem, kdy řekl "považuji tento výsledek voleb za vítězství lásky a pravdy nad lží a nenávistí". A jen dodám, že pokud by se sahalo po politicích, proč nevzít rovnou dnešního šéfa spravedlnosti Pavla Blažka? Premiérovi Fialovi by se ulevilo a právník je jistě kvalitní…
