Pamatujete ty časy, kdy ještě stála nafta necelých 25 korun a Natural 95 jen těsně přes 25 korun za litr?
Při pohledu na aktuální průměrné ceny benzínu i nafty těsně pod 37 korunami se zdá, že to muselo být už hodně dávno. A není. Bylo to v březnu 2009. Stačily jen tři roky, abychom si za litr připlatili téměř 12 korun. To je šílené. A bude hůř.
Jen kdybych triviálně protáhl trend, mohl bych tvrdit, že za tři roky bude stát benzín 49 korun za litr. Aspoň bych si nepřipadal jako trouba - když jsem si naposledy kupoval auto, uvažoval jsem o pětilitrovém motoru. Jenomže pak jsem si ho nekoupil. Říkal jsem si, že až ho jednou budu chtít prodávat, buď se mi to podaří jen hodně pod cenou, nebo se mi to při vyšších cenách benzínu nepodaří vůbec. A tak jsem si raději koupil motor slabší. Od té doby kdykoli sešlápnu plyn, nadávám jak špaček, že nebublá tak krásně jako pětilitr. Vztek mě ale bezpečně přejde u benzínové pumpy. Sice u ní při dnešních cenách nechám skoro celý mongolský rozpočet, ale i tak je to suma jen zhruba poloviční, než kdybych přibručel s oním krásným pětilitrem. Pětilitry si dnes kupují už jen masochisté.
Jenomže jak je to vůbec možné, že máme benzín tak drahý? Kdo za to může? Proč máme platit tak nehorázné peníze a ještě jezdit pomalu se slabými motory?
Jako obvykle za vším stojí ropa. A k té se ještě přidala kolegyně koruna, marže, daně - a je vymalováno.
S ropou a jejími deriváty to máte jako s horskou dráhou. Chvíli nahoru, chvíli dolů, a čím víc skáče, tím víc je vám z toho zle. Například v červenci 2008 jsme byli nad 140 dolary za barel. Pak ale přišla krize a spekulanti se vytratili jak pára nad hrncem. Ceny ropy během půl roku spadly až pod 35 dolarů za barel. To byla cena, která byla generovaná reálnou poptávkou globální ekonomiky - nikoliv předešlými spekulacemi, jako cena kolem 140 dolarů.
No a počátkem roku 2009 se situace obrací. U nás sice ještě zuří hospodářská krize, ale spekulanti se už připravují na oživení globální ekonomiky a na větší spotřebu ropy. Cena ropy začíná rychle růst. V květnu 2011 se už zase dostala nad 125 dolarů za barel. Jenomže v tu chvíli taky přichází strach z Řecka a z rozpadu eurozóny. Až do ledna 2012 můžeme pozorovat pomalé vyklízení pozic. Nikdo neví, jak ta šlamastyka s předlužením Evropy dopadne. Politici nás dlouhodobě přesvědčovali, jak mají vše pod kontrolou, až to tak „měli pod kontrolou", že musela zakročit Evropská centrální banka (ECB). Ta koncem loňského a počátkem letošního roku zaplavila Evropu likviditou, neboli napumpovala do bank víc než bilion eur. A to byl zlom.
Najednou měli spekulanti tolik peněz, že nevěděli, co s nimi. Navíc ECB je půjčovala za hubičku, což bankám přineslo prostor k tučným ziskům. Část bank peníze použila jako náplast za odepsané řecké dluhopisy, část bank s nimi začala spekulovat.
A na co se tak dá spekulovat? Když pumpovala do ekonomiky peníze americká centrální banka, výrazně podražila ropa a šlo na ní pohádkově zbohatnout. Nakoupit za 40 a prodat za 100, to už je dobrý obchod. A teď se minulost opakuje. Zase tu je velká centrální banka, která dává bankám pod sebou tolik peněz, kolik jen chtějí. To už by trklo každého, jak spekulovat.
Takže co se nestalo? Od konce ledna do poloviny března vzrostla cena ropy ze 110 skoro na 130 dolarů za barel. Děkovné dopisy můžeme psát do ECB. Záchranu Řecka platíme krom jiného i v cenách benzínu.
Ale kéž by to bylo „jen" tak jednoduché… Ke všemu se ještě přidal strach z válečného konfliktu v Íránu. Írán je pátý největší vývozce ropy na světě. Pokud by byla jeho produkce omezena, světová nabídka ropy by to zaznamenala citelně.
Spekulanti tedy nyní mají dost peněz i dost argumentů, proč sázet na další zdražení ropy. Pokud bychom odmysleli spekulace, byl by celý růst cen, s prominutím, padlý na hlavu. Nyní je totiž padesátidenní klouzavý průměr spotových cen ropy typu Brent na hodnotách, kde byl naposledy v červnu 2008. Tehdy byla ovšem globální ekonomika ještě rozjetá jak buldozer. Nyní je slaboučká. Značná část Evropy je v recesi. Amerika ožívá jen pomaličku. A Asie nebezpečně zpomaluje. Svět si tak drahou ropu jako v roce 2008 nemůže dovolit.
I začalo se uvažovat, že by mohlo dojít k uvolnění strategických zásob ropy USA a Británie. To by znamenalo určitou intervenci na trhu. Jenomže to nestačí. V pozadí spekulací stojí strach z války. A ten nevymažete strategickými zásobami, ale jen úspěšnou diplomacií. Jinými slovy - taková intervence dokáže utlumit růst cen jen dočasně, trend se ale nezmění. O budoucnosti ropy rozhodne diplomacie.
Jestli bude nebo nebude válka, neumím říct. To je na politicích. Ale umím říct, že pokud bude, cena ropy zdraží i při jakémkoliv uvolňování rezerv. A pokud válka nebude, moc se bojím, že díky ECB cena stoupne také. Jen ne tak prudce a výrazně. Jediné, co by růstu cen zamezilo, by byla recese v hlavních ekonomikách světa, nebo návrat sázek na rozpad eurozóny.
A jak je to s korunou? V březnu 2009, kdy byl ještě benzín „tak levný", se pohybovala kolem 19,60 CZK/USD. Dnes je kolem 18,60 CZK/USD. Takže na rozdíl od ropy jde motoristům vcelku na ruku. Bohužel není o tolik silnější, aby dokázala zabránit zdražení pohonných hmot. Abychom to opravdu pocítili, musela by posílit alespoň na 15 korun za dolar - a to je nepravděpodobné. Tak silná byla naposledy v létě 2008, kdy ekonomika rostla. (Dnes ekonomika na mezikvartální bázi padá.) A bohužel pro motoristy, výhled americké ekonomiky je na rozdíl od evropské optimistický, takže dolar by měl dlouhodobě posílit ke všem evropským měnám včetně koruny.
U koruny tedy automobilisté velké zastání nenajdou. Stejné to je s maržemi prodejců. A daně? Zatímco u koruny a marží nemáme jistotu, jak se pohnou, u daní máme. Nemusíme pochybovat, že půjdou nahoru. Politici jsou zoufalí. Dluh země i přes všechny snahy už od roku 2008 prudce roste a řešení je jasné - buď se sníží výdaje, nebo zvýší příjmy státu. Jenomže když snížíte výdaje, snížíte taky prostor pro korupci. Do toho se politikům moc nechce. Takže se zvýší příjmy.
Vyšší DPH se samozřejmě projeví i ve vyšší konečné ceně benzínu a nafty. Dnes se budou politici na oko dohadovat, zda stačí zvýšit DPH na 21 % nebo 22 %. Hádejte, jak to skončí. Myslíte si, že dál už to nepůjde? Pochybujete, že bude benzín v příštím roce ještě dražší? Já nepochybuju. Atakování hladiny 39 korun za litr u Naturalu 95 je jen otázkou času: Ropa má prostor pro růst, koruna má prostor k oslabení k dolaru a daně půjdou nahoru.
Jsou to ale paradoxně právě daně, díky kterým nezdražuje benzín tak prudce, jako kdyby v jeho ceně vůbec nebyly. Většinu ceny benzínu dnes už totiž tvoří právě daně. Kdyby byl benzín bez daní, podražil by podobně jako korunová cena ropy a jejích derivátů. Ropa si od začátku roku připsala necelých 11 %. Benzín ale podražil „jen" o necelých 5 %. Nakonec tedy alespoň jedna dobrá zpráva: I kdyby ropa vyskočila na dvojnásobek, benzín dvakrát dražší nebude.
Vladimír Pikora
hlavní ekonom analytického domu Next Finance
