Vláda Petra Fialy se shodla, že se novou nejvyšší státní zástupkyní stane Lenka Bradáčová. Navrhl ji ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a jeho návrh okamžitě a jednomyslně schválili ostatní ministři. Nejen to, proti Bradáčové vlastně nijak neprotestuje ani ANO, které jinak protestuje proti všemu, co "fialovci" udělají, či neudělají. Vládní shody bylo dosaženo především proto, že ve vládě už nesedí Piráti, kteří o tuto výměnu nestáli.
Jeden příklad hodnocení ANO. Helena Válková, poslankyně, bývalá ministryně spravedlnosti, vidí Bradáčovou jako špičkovou profesionálku. Vadí jí jen načasování: "Myslím si, že je to načasované, protože budou koncem září - nebo začátkem října, nevíme ještě přesně kdy - volby. A samozřejmě, že tady byl zájem, který koalice zřejmě nikdy nepřizná, na tom, aby tam měli člověka, který bude z jejich pohledu vhodnější."
Pravdou je, že dosavadní nejvyšší žalobce Igor Stříž mohl v křesle šéfa žalobců sedět ještě více než tři roky. Období na této pozici je sedmileté a jmenován byl vládou Andreje Babiše v roce 2021. Podle kuloárních informací se mu z postu nechtělo, ale dohodl se s Blažkem, že odejde, až bude požádán, což dodržel.
Zároveň se zdá, že kdyby za Stříže hledalo náhradu ANO, konkrétně třeba jeho šéf Andrej Babiš, asi by neměl problém Lenku Bradáčovou navrhnout sám. Těžko by hledal důvod, proč by ji nenavrhl.
Úplně jinou reakci ovšem pozorujeme na sociálních sítích a v části médií. Tam je výběr Bradáčové zhusta tvrdě, až vášnivě odmítnut. Vnímána je jako člověk, který nahrával ANO, nejvíce pak Andreji Babišovi. Jak se to stalo? A co to o nás vypovídá?
Kauza padesátimilionové dotace na farmu Čapí hnízdo se táhla léta, dlouho se vleklo také podezření na krácení daní ze strany Agrofertu v hodnotě 272 milionů korun (v letech 2010 až 2013) za reklamu na konferenčním centru Čapí hnízdo. Pro laického pozorovatele se oba případy zdály naprosto jasné: podvod. Agrofert není žádná malá nebo střední firma, takže na dotaci přece nemohla mít právo. A s reklamou v nedodělaném konferenčním centru to mnoho lidí vnímalo na chlup stejně.
Pokud tedy policie a žaloba nebyly s to vinu dokázat, pak prostě z laického pohledu selhaly a Lenka Bradáčová v tom coby vrchní státní zástupkyně sehrála nemalou roli. Problém ovšem tkví v tom, že posouzení trestněprávních souvislostí je komplikované a vysoce odborné. Zároveň víme, že Babiš a Agrofert mají k dispozici špičkové obhájce, kteří umějí hledat a zjevně i nacházejí díry v ementálu českého trestněprávního systému.
Laicky to však vypadá jasně: kdyby se téhož jednání dopustil někdo jiný než Babiš a Agrofert, kdyby někdo jiný lhal o Čapáku, jak to dělal předseda ANO, žaloba by se s ním nepárala a dávno by byl odsouzen.
Velkým problémem Bradáčové je Blažek
Laický hlas zní: Babiš odsouzen nebyl a Bradáčová na tom má svůj lví podíl. Míchají se tu věci trestního práva a politiky, což je vždycky nebezpečný koktejl. Je pak snadné Bradáčovou spojit s ANO, ačkoliv ji přece do její dnešní funkce jmenoval Pavel Blažek, když byl poprvé ministrem spravedlnosti za vlády premiéra Petra Nečase (ODS).
Velkým problémem Bradáčové tedy jsou velká a mimochodem zcela logická očekávání v kauzách Babiše a Agrofertu. A druhým "jejím" velkým problémem je právě ten, kdo ji na klíčový český post navrhl, tedy Pavel Blažek.
Když pominu brněnské kauzy, ve kterých on nebo lidé okolo něj nějak figurují, v očích odborné veřejnosti mu silně uškodilo obsazení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Radimem Dragounem. Toho si Andrej Babiš, když zastával funkci premiéra, postavil do čela Generální inspekce bezpečnostních sborů místo "neposlušného" (rozuměj zásadového) Michala Murína. Šlo jednak o předchozí kroky Dragouna v čele GIBS, ale také o to, že Blažek měl podle expertů k dispozici mnohem kvalitnějšího kandidáta, evropského pověřeného žalobce Adama Bašného. Ten však neuspěl. I tato Blažkova "babišovská" volba pak nahrává dojmu, že ministr spravedlnosti i nyní postupuje podle stejného vzoru.
Bradáčové kritici vytýkají také tvrdost. Ta je ilustrována na případu Vlasty Parkanové a kauzy letadel CASA, jež se táhla od roku 2012 do roku 2021. Parkanová byla nakonec zproštěna obžaloby a posudek, o který se žaloba opírala, byl shledán jako "metodicky a věcně nesprávný". Bradáčová však stále dál viděla trestní stíhání jako "důvodné" a odmítla se exministryni omluvit.
K tomu poznámka. Vidíme tu velmi tvrdý postoj profesionálky přesvědčené o své pravdě. Bylo by velkorysé, kdyby vyjádřila lítost nad peklem, kterým si Parkanová za ta ztracená léta života prošla. Na druhou stranu nečekejme, že špičková žalobkyně bude zároveň matka Tereza nebo František z Assisi.
Na odporu k Bradáčové nejen na sociálních sítích vidíme, jak obrovská nedůvěra ve stát u nás panuje. Vlastně by bylo logické přát si volbu tohoto typu žalobkyně. Je žena (což asi taky leckomu vadí), je vnímána jako velmi kvalitní profesionálka a prošla všemi stupni žaloby s výjimkou postu nejvyššího. Jsme však živeni až brutální nedůvěrou ve stát a drsným zklamáním z české (ne)spravedlnosti typu "lidem jako Babiš tu všecko projde".
Možná měl Petr Fiala a jeho vláda uvažovat o jiném jménu, které by nemělo tak silné mediální vazby na Babišovy kauzy. Nabízí se třeba výše zmíněný Adam Bašný. Nebo kupříkladu státní zástupkyně Petra Vítková, která byla, stejně jako Lenka Bradáčová, jež to odmítla, mezi kandidátkami na ústavní soudkyni a která od roku 2021 působí jako zástupkyně evropského žalobce a jedna z evropských pověřených žalobkyň.
Nestalo se. Premiér Fiala a jeho ministři se zjevně podřídili výběru šikovného ministra Blažka. Ten má teď tedy "svého" šéfa na VSZ v Olomouci a bude mít vbrzku "svoji" šéfovou i na nejvyšším státním zastupitelství.
