Rozvolňujeme jak diví, od pondělí jsme se prudce přiblížili normálu, po dlouhé době se smí do hospody, do chrámu všeho češství. Pro nás je to naprosto zásadní "lidské právo". Popravdě ale ten normál už více méně nastal dlouho předem, jen místo v hospodě se lidé shlukovali před ní, napěněné půllitry v ruce a v družné zábavě, nějaké dva metry rozestupů se proměnily v pustou teorii. Vidíte všude tu únavu z omezení, která je logická, pochopitelná, ale zároveň typická. Jsme Češi, pro nás je "nedodržovat" další základní, hojně pěstované, vřele dodržované lidské právo.
Už je to tu zas, ty respirátory pod nosem, pod bradou, nonšalantně na ruce, plné obchody (kupříkladu návštěva Hornbachu či jiného hobby centra připomíná hadždž, islámskou pouť do Mekky, hlava na hlavě, tělo na tělo). O nějakých dvoumetrových rozestupech opět nemůže být vůbec řeči, a to se bavíme jen o veřejných prostorách. V soukromých už dlouho běží akce s alkoholem a dalšími stimulanty nálady naplno. Vlastně je zázrak, že počet nakažených stále klesá, jako by i covid byl už tou situací unavený. Nebo nás láká do pasti a potichoučku chystá další vlnu?
Jedna poznámka k budoucnosti. Během největšího náporu pandemie se hodně mluvilo o tom, že "nic už nebude jako dřív", lidé změní návyky, chování, některé věci už se nikdy nevrátí do starých kolejí. Kde to půjde, home officy zůstanou, roušky či respirátory se budou samozřejmě nosit dál jako třeba v Japonsku, přestanou se podávat ruce, maximum bude pozdravit se loktem, lidé se už nikdy nebudou při setkání líbat.
Na just
Rozhlédněte se kolem sebe, ruce už se zase podávají, lidé se líbají řekl bych skoro na just (otázka je na just čemu nebo komu, jestli na just vládě, na just covidu, nebo prostě jen na just, protože na just my milujeme, na just nás osvobozuje), jak to jde, nebo přesněji "jak se nikdo nedívá", tedy jakmile chybí kontrola, lidé nemají ani respirátor, ani roušku, a kdo to má, je druhým "podezřelej" a "divnej" a "srab".
Jediné, co možná z menší, omezené části zůstane, jsou home officy, ty však proto, že se to jak zaměstnancům, tak firmám může hodit. Na to, abychom zásadně změnili svoje chování, svoje tisícileté návyky, pandemie covidu zjevně nestačí.
Je zde ještě jeden prvek, který má obrovskou váhu. Ať chceme nebo ne, vyvinuli jsme se v silně hédonistickou, "užívací", bavící se společnost. Smyslem života je si užít, ať to stojí, co to stojí. V hédonistickém světě však nastává velký problém s ohleduplností, s pocitem odpovědnosti za druhé, ten se poznenáhlu vytrácí a projevuje se to mimo jiné právě tím, že "přece nebudu mít nasazenej respirátor, když se mi v tom sakra blbě dejchá", skutečnost, že tím mohu ohrožovat druhé, se stává zanedbatelnou, neboť jde o mě, o moje blaho, o mé pohodlné dýchání, ne o jejich plíce a zdraví.
Jsme společnost na evropské či západní poměry mimořádně sekulární, nekřesťanská, což přináší svoje důsledky. Ne, nemyslím si, že by křesťané byli lepší než nekřesťané, vůbec ne. Ale v kostele, při bohoslužbě, na biblických hodinách slýchají pravidelně "milovati budeš bližního svého jako sebe samého", vírou jsou vedeni k milování, k tomu, aby se ty okolo sebe snažili (nepřirozeně, nenormálně) vnímat víc než sebe, aby jim dokonce dávali přednost. (O "milovati budeš nepřátele své" raději ani nemluvím.) V kostelech se věřící vždycky modlí taky za druhé. To znamená, že by pro ně neměl být takový psychický problém nosit respirátor a udržovat distanc nejen kvůli sobě, ale i kvůli těm, které potkám.
Tragické bylo zdůvodnění pondělního rozvolnění. Jak všichni víme, i tento krok poznamenala typicky česká realita. Byl učiněn z donucení. Vynutil si ho rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) z 21. května 2021, který jasně řekl, že ministerstvo zdravotnictví opakovaně porušuje zákon. Soud 25. května tweetoval toto: Páteční rozsudek NSS, kterým bylo zrušeno mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví v části zakazující přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích zařízení, hernách a kasinech, byl uveřejněn na internetových stránkách soudu: https://bit.ly/3ujbsZG.
Opakovaně nezákonná opatření
Součástí tweetu byla i volná citace z rozsudku: "Odpůrce si již musí být vědom toho, že opakovaně v krátkých týdenních intervalech vydává opatření zjevně nezákonná, jež působí jeho adresátům škodu a újmu na základních právech. Nejvyšší správní soud nehodlá spekulovat o motivaci odpůrce, nicméně je fakt, že způsob vydávání mimořádných opatření eliminuje účinnost soudního přezkumu. Možnosti soudní ochrany poskytované Nejvyšším správním soudem již naráží na své limity; nynější řízení bylo zahájeno v pondělí 17. května 2021 a trvalo pouhé čtyři dny do jednání v pátek 21. května 2021, kdy byl ve věci vyhlášen rozsudek. Navzdory tomu vstupuje v pondělí 24. května 2021 v platnost nové, v napadených částech obsahově stejné mimořádné opatření."
To není žádná drobnost, z citovaného skoro čiší zoufalství a je nad slunce jasnější, že vláda pohrdá soudy a zákony. Paradoxní je, že Babišův kabinet letos 26. února ve sněmovně prosadil pandemický zákon (chystat se začal loni v květnu), který měl nahradit nouzové stavy, jež musí odsouhlasit poslanci. Zákon je však postaven tak špatně, nedostatečně, že ho vláda krátce po přijetí musí porušovat, aby udržela pandemii na uzdě. A není v tom sama, na pandemickém zákonu se shodla zcela výjimečně i s demokratickou opozicí. Vlastní legislativní výrobek pak opakovaně porušuje a zakazuje občanům to, co jim zakázat nesmí. Beztrestně.
Když si toto uvědomíte, nelze se divit, že občané rozvolnili dávno a po svém. Proč by dodržovali nařízení, když vláda nedodržuje ani svůj vlastní, čerstvý zákon? A když je na to upozorněna (NSS rozhodl opakovaně, že jedná nezákonně), stejně na rozsudek kašle.
Nyní, když tedy konečně poslechne, vystoupí recyklovaný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO), sdělí, že "rozhodnutí soudu je velmi restriktivní", a vykládá: "Nejsem úplně šťastný z toho, že musíme takto radikální rozvolnění v jeden okamžik udělat. Přiznám se, že kdyby nás k tomu nedonutil rozsudek Nejvyššího správního soudu, tak bych navrhoval spíše udržení termínu 14. června, byť na druhou stranu se epidemická situace zlepšuje." Opakuji, pandemický zákon je letošní výrobek vlády a parlamentu, žádná překonaná vykopávka z devadesátek.
Když to celé domyslíte, pochopíte, pak vám dojde, že se v Česku dá spoléhat jedině na očkování, které ovšem u nás mnoho vládě nevěřících občanů (dokonce i zdravotníků) odmítá, bojkotuje. Vlastní obezřetností a ohleduplností se tedy z covidu nedostaneme, zachrání nás jedině věda, kterou v Česku tak mocně podceňujeme, na kterou jsme nedokázali vsadit, místo ní sázíme (na) řepku. Zrcadlo, zrcadlo, řekni nám, který národ je na světě nejchytřejší?
Vláda selhala, neumí ani vydat opatření podle návodu, říká expert k rozhodnutí soudu (video DVTV z 23. dubna 2021)
