Zajímavý úkaz. Když prezident Vladimir Putin vyhlásí embargo na dovoz potravin do Ruska, obhájci české národní suverenity ztratí bleskem glanc. Neslyšeli jsme kupříkladu exprezidenta Václava Klause, že by vystoupil a řekl: My to zvládneme. My, Češi, si poradíme. Jsme odhodlaní a pružní. - Česká halasná suverenita (ochrana národních zájmů) funguje jinak. Projevuje se neustálou kritikou Evropské unie a Spojených států, tedy Západu, strachem a neobyčejnou přítulností k Rusku. Je fuk, co Putin a jeho expanzivní, na svobodu a demokracii kašlající parta dělá. Je fuk, že vede na Ukrajině válku.
To naopak funguje skvěle. Když Západ uvalí na Rusko sankce, když nechce nechat bez odezvy okupaci Krymu, když se odmítá smířit s ruskými vojáky na Ukrajině, to je hned zle. Citujme národovce Klause: „Sankce společně s Ruskem zasáhnou i nás, tedy státy, které je uvalují. Každému je asi jasné, že obchod je vzájemná záležitost a jakékoli jeho omezení musí být z definice oboustranné. To však našim jestřábům ani trošku nevadí. Nebudou to totiž oni, ale ani jejich děti, které budou stát fronty na úřadu práce, až naše firmy obchodující a spolupracující s firmami ruskými budou muset propouštět zaměstnance.“
Jiný hlas. Jan Veleba, senátor a předseda SPO (z názvu Zemanovců po prohraných sněmovních volbách muselo být vygumováno jméno prezidenta Zemana). Tento pán hrozí, že díky Putinovu embargu na vybrané potraviny u nás vypuknou demonstrace a protesty. Zřejmě zemědělců. Neopomene se obout do Bruselu: „Vzniklou situaci pokládám za důsledek nepromyšlené a naprosto nezodpovědné geopolitiky EU směrem k Ukrajině. Ze strany Ruska jde o odvetnou reakci. Její důsledky budou postupně gradovat a lze je pouze obtížně předpovědět.“
Veleba se však obtíží s prognózou nebojí. Agrární trh EU prý „ztratí svou obtížně budovanou rovnováhu. Vzniknou přebytky, které stlačí dolů farmářské ceny, a to výrazně ekonomicky poškodí miliony farmářů.“ Hrozí hospodářská recese a trhy v Rusku obsadí někdo jiný. A co ještě? „Dál bude posílena pozice prezidenta Putina. Zrychlí se realizace jeho politiky vytváření potravinové soběstačnosti.“ Geopolitik v čele Exzemanovců Veleba funguje jako hotová Sibyla.
Hurá zpět do náruče Sovětského svazu
Média nezůstávají pozadu. Hlavní otázka, jež je čtenáři kladena, zní takto: Kdo to zaplatí? (Míněno dopady ruského embarga a také sankcí.) Ozývá se vyděšený nářek, že ruský zákaz dovozu odskáčeme i my. Chápete? I my!
Mohou přijít další sankce a další východní odvety, které by se týkaly zemního plynu a ropy. Suverénní stát by myslel na takový scénář a už dnes hledal cesty, jak se závislosti na Rusku zbavit.
Podivné. Z debaty o sankcích a ruské reakci se vytratila válka na východu Ukrajiny, tedy podstata věci. Západ v šesté vlně uvalil sankce poměrně tvrdé a dobře cílené: míří na ropný průmysl, vyspělé technologie, zbraňový průmysl, výrobky dvojího užití, banky. Co má jiného dělat? Jak jinak bránit ruské expanzi? Válku přece nikdo nechce! Je normální dodávat zbraně polototalitnímu ruskému režimu, který nás ohrožuje? Který měl s vysokou pravděpodobností (přinejmenším intenzivní podporou proruských separatistů válčících na Ukrajině) podíl na sestřelení malajsijského boeingu? Který se stává největším dezinformátorem současnosti?
Klaus, mluvčí českých „proruských separatistů“, vidí věc jinak: „Západ ideji svobodného obchodu zasadil velmi citelnou ránu. Dal do rukou argumenty všem odpůrcům svobodného obchodu poukazujícím na vzájemnou závislost, která s ním vzniká, a na z ní pramenící omezení suverenity rozhodování.“ - Jinými slovy svoboda obchodu je důležitější než svoboda Krymu, Ukrajiny, pobaltských zemí, naše svoboda. Drsné. Zní to skoro jako Hurá zpátky do náruče Sovětského svazu.
Neslyšíte českého premiéra nebo prezidenta, že by vystoupili a lidem řekli: Nemůžeme Rusy nechat, aby si dělali, co chtějí. Máme s nimi neblahou historickou zkušenost. A oni svoje jednání z roku 1968 opakují. (Mimochodem se blíží 21. srpen, výročí sovětské okupace Československa.) Ne. Miloš Zeman mlčí, pokud zrovna nekritizuje sankce uvalené na Rusko. Má na ně přesně stejný názor jako jeho přítel Klaus.
Náklady za svobodu chceme kompenzovat
A Bohuslav Sobotka se bojí, aby nepopudil rusofily v ČSSD. Nemluví o ruské hrozbě, o tom, že Rusko a Putin zbrojí, ohrožují svoje sousedy. Kdepak. Sobotka to radši hodí na Unii. Ani on nás nevnímá jako suverénní stát, který má usilovat o svobodu svoji i jiných zemí. Lidu premiér po ruské odvetě oznámil toto: „Česká republika bude trvat na svolání mimořádného zasedání Rady EU pro zemědělství a rybolov. Ta by měla solidárně řešit dopady ruského zákazu a najít možnosti, jak je zemědělcům a potravinářům kompenzovat.“ – Slyšíte dobře, EU by měla ruské embargo kompenzovat. Sobotka pořád uvažuje „my“ a „Unie“, nikoli „my jsme Unie“. A naši svobodu ať zaplatí jiní.
Premiér se snaží uklidnit vyděšené a rozmazlené tuzemce, kteří ho volí. Legrační je, že solidární řešení by mohlo Česko stát hezkých pár miliard korun. Je přece jasné, že nás se ruské embargo dotkne řádově méně než Poláků, Finů, Španělů, Italů a dalších zemí. Chce jim Sobotka pomoci? Ha ha ha.
Na potravinové firmy jako je Hamé nebo Madeta embargo dopadne poměrně tvrdě. Na Českou republiku jako celek nikoli. Ale pozor, může být ještě mnohem hůř. Mohou přijít další protiruské sankce a další východní odvety, které by se týkaly zemního plynu a ropy. Suverénní stát a suverénní politici by na takový scénář mysleli a už dnes hledali cesty, jak se závislosti na Rusku zbavit. To je postoj, který by citelně zasáhl ruské hospodářství.
Suverénní a demokratické zemi jde o to, aby i lidé v jiných státech žili ve svobodě. V tomto smyslu jsme za Zemana a Sobotky se skutečnou suverenitou na štíru. Kvůli obchodu (údajně se to stalo kvůli obchodu) jsme vlezli do zadní části těla Číně. Česká ochrana lidských práv byla pohřbena jako zbytečnost, přežitek, brzda klausovsko-zemanovského pokroku. Když necháme Rusy řádit, za pár let z nás může být znovu přikrčený, ochočený moskevský satelit. Tísnivá, odpuzující představa.
