Bývalý šéf již zrušeného Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta zakládá nové hnutí. Jmenuje se Přísaha. Šlachta tedy přechází od služebního poměru do politiky. Což není taková změna, dobře pojímaná politika je taky služba.
Posun vysvětlil: "Proč se bývalej polda, šéf ÚOOZ, rozhodl jít do politiky? Mnozí si myslí, že politika je smutnej cirkus, většina lidí si v dnešní době myslí, že to je totální bahno." Popsal, co se děje v Česku, reakci na covid: "Apatie, smutek, nedůvěra ve stát… Na stát už se nespoléháme, máme pocit, že nám to stejně nepomůže. Tohle ale nechci akceptovat." A uzavřel: "Chci spravedlivé Česko a jdu do politiky."
Podobně začínal Andrej Babiš (Šlachtův bývalý spojenec) se svým hnutím ANO 2011, taky už se na tu korupci nemohl dívat. A Robert Šlachta dnes přichází s druhým hnutím podobného typu (i když se to na první pohled nezdá). Přísahu loni předběhl Mikuláš Minář s hnutím Lidé PRO. Jak Minář, tak Šlachta jsou zjevně poctivci, nezloději, byť jeden druhému na hony vzdálení. Minář je budič občanské společnosti, havlovský typ, Šlachta přichází ze silových složek, z "opačné strany".
Oba však chtějí "spravedlivé Česko", oba do toho šli hlava nehlava, z opačné strany barikády. Minář odhodil osobní život, kariéru a dělá to, co je podstatou politiky coby věci veřejné, budí občany z letargie. Šlachta zřejmě dost věrně popisuje, jak vnímá, co dosud dělal ("třicet let jsem spal na ubytovně, nedržel víkendy ani Vánoce a bojoval za lidi"); opět jedno totální nasazení. Minář i Šlachta jsou lidé totálního nasazení.
Totéž platí pro Babiše, ač by to Minář a Šlachta neradi slyšeli. Andrej Babiš ovšem byl a je totálně nasazen pro sebe, pro budování Agrofertu a usilovné "lopatění" peněz.
Všichni tři se cítí jako spasitelé, zachránci. I Babiš si to zřejmě rád namlouvá, často na veřejnosti vykládá, jak se "obětoval" (a osobní majetek mu během té oběti, po nástupu do politiky, dvojnásobně narostl, jeho holding schovaný ve svěřenském fondu vydělal obří prachy).
Andrej Babiš dokázal (za vydatné pomoci tehdejších politiků) vydělat miliardy. Mikuláš Minář dokázal před koronavirem na Letnou přivést skoro 300 tisíc lidí. Robert Šlachta zase prodal víc než 80 tisíc výtisků knihy Třicet let pod přísahou (zase ta přísaha). Všichni se opírají o osobní úspěch, byť jsou ty úspěchy jiné.
Stát jako firma, jako aktivní občané nebo jako útvar
Najdeme i rozdíly. Babiš chápe stát jako svoji firmu, v níž prosazuje svoji vůli a na které má právo vydělat. Minář chápe společnost jako uskupení aktivních občanů, kteří prosazují svoji vůli. A Šlachta? Chápe společnost jako policejní útvar, ÚOOZ? Proto Přísaha? Nebo jako ÚOOZ chápe zakládané hnutí? Nevíme.
Babiš vnímá občana, voliče, jako nástroj k získání vlastní moci a moc jako nástroj ke zvětšování osobního majetku. Minář chápe občana jako základního tvůrce politiky - u nás dnes neobvyklé, možná až nesrozumitelné (lidé se mu do hnutí nehrnou). Jak chápe Šlachta občana? V čerstvém rozhovoru pro DVTV zmínil nedůvěru k lidem. Třicet let policajtoval. Dá se tušit, že má, jako Babiš, důvěru v sebe.
Jaroslav Spurný na Respekt.cz napsal: "I kdyby Robert Šlachta přísahal milionkrát, že bude bojovat fér, bude opakovaně čelit podezření, že má v rukávu tajné informace, ke kterým přišel on i jeho lidé při práci. Taková ODS nebo sociální demokracie to ráda v předvolebním klání připomene. Zejména poté, co vyšla plukovníkova kniha, v níž jsou použity informace z vyšetřování."
Nejde o ODS a ČSSD, ale o nás. Chceme politika, který na občany a na stát hledí očima policajta honícího zločince? Jistě by bylo špatně, kdyby Šlachta policejní informace zneužíval jako politik. Ale víc jde o to, jak se na lidi dívá. Znám dost policistů i expolicistů, často na civily hledí s apriorním podezřením jako na zločince. To by nefungovalo.
Bude lidem případně vadit, že má Šlachta exkluzivní informace, které nebyly využity před soudem? Jsme tak daleko, že jim to možná vadit nebude, protože, jak říká Šlachta, ztratili důvěru ve stát. Ale vadit by jim to mělo právě proto, že ty poznatky nevedly k odsouzení zločinců.
Vznikla dvě nová hnutí, kterým (oproti Babišovi, u něhož se přesně neví, jak přišel k počátečním miliardám) můžeme v klidu věřit vstupní poctivost, stejně jako zaujetí pro veřejné blaho a snahu o změnu poměrů. Fakt, že těsně po sobě dvě taková hnutí vznikla, ukazuje, v jakém stavu se Česko nachází.
Uvažoval Minář a Šlachta, že by se spojili? Máme přece dobu koalic, trojkoalice Spolu a dvojkoalice Pirátů plus STAN. Ty dva to zřejmě ani nenapadlo, jsou to muži "dudy a nebe", ač se Šlachta u Mináře inspiruje (viz sběr podpisů příznivců hnutí na drive-in podpisových místech.)
Má Šlachta s Přísahou šanci? Do voleb zbývá strašně málo času, to je největší problém (leda by chtěl po Zemanovi kandidovat na prezidenta, pak by měl času habaděj). Chybí mu celorepubliková struktura, v tom se liší od Mináře, který má díky Milionu chvilek lidi v krajích, může se opřít o nějakou bázi - a stejně mu to nepomáhá. Jak Šlachta sestaví kandidátky? Jak je uhlídá před šíbry?
Chybí mu ucelený program a nedisponuje stamiliony, aby tuto nedostatečnost zaplácl kampaní a marketingem jako Babiš. Kdo bude za Přísahu chodit do televizních debat o ekonomice, zdravotnictví, zahraniční politice, problematice sítí, ekologii? Kdo na to bude odpovídat při "drive-in debatách", které slibuje? Kdo jim bude dělat marketing? - Víme jen střípky, Šlachta je proti euru, proti uprchlickým kvótám, chtěl by zkontrolovat sociální dávky, je pro domácí potraviny. Tohle už známe, je to únavné, populistické, nepromyšlené. Ale zároveň nás nechce vyhánět z NATO a z EU. Dozvídáme se jen strašně málo. (Ví Robert Šlachta o něco víc? Spíš ne.)
"Čas je teď" a my nejsme textošťouři
Jiná potíž, téma antikorupce je u nás Zemanem i Babišem zprofanované, jak tedy uspěje další antikorupční politik? Kolik lidí tomu uvěří, i když jde o bojovníka Šlachtu? A jeho teze, že zákon musí platit stejně pro všechny; chtějí to u nás lidé? Kdyby mohli nějakým fíglem dostat očkování, neskočili by po něm, nepředběhli by rádi? Není naše potíž v tom, že spravedlnost chceme pro sebe a pro druhé už méně, pokud vůbec?
Hnutí Přísaha stojí na Robertu Šlachtovi, od první chvíle je zjevně šéfem hnutí, celé to stojí a padá s ním - to samé jako u Babiše. Minář to má jinak, je sice taky hlavní tváří, ale nestaví na tom, Lidé PRO vnímá jako společenství mozků a srdcí.
Šlachta se nechal vyfotit na pozadí nápisu "čas je teď", Minář nabízí slogan "být proti nestačí", Babiš bodoval větou "nejsme jako politici". Šlachtovo "čas je teď" neříká lautr nic, čas byl teď a bude teď, čas byl včera a bude zítra. Na druhou stranu nejsme národ filozofů a textošťourů. Volič může přitakat "jojo, čas je teď, to sedí", stejně jako kýval na "řídit stát jako firmu" (a stejně jako Babišův ministr Blatný kýval na nutnost odvolat premiéra, než ho premiér povolal do vlády). O tyhle slogany nejde, možná čím blbější, tím líp.
Expolicista a excelník Šlachta má šanci, ale na úrovní zázraku, dosti mizivou. Proti němu stojí marketingové ANO, troj- a dvojkoalice, SPD. A taky Bible. V Matoušovu evangeliu Ježíš říká: "Já … vám pravím, abyste nepřísahali vůbec; ani při nebi, protože nebe je trůn Boží; ani při zemi, protože země je podnož jeho nohou; ani při Jeruzalému, protože je to město velikého krále; ani při své hlavě nepřísahej, protože nemůžeš způsobit, aby ti jediný vlas zbělel nebo zčernal. Vaše slovo buď 'ano, ano - ne, ne'; co je nad to, je ze zlého."
Pro Šlachtu blbé, Přísaha tedy ne, ANO už je obsazené a NE se mu asi nelíbilo, i když by se k němu hodilo možná nejlíp.
