Jiří Leschtina Jiří Leschtina | Komentáře
30. 1. 2019 13:00

Co s prezidentem utrženým ze řetězu? Hnát ho před Ústavní soud je správné

Je třeba se bránit. Všemi politickými zbraněmi. K nim patří i ta jaderná.
Miloš Zeman odevzdává hlas v komunálních volbách, snímek z 5. října 2018.
Miloš Zeman odevzdává hlas v komunálních volbách, snímek z 5. října 2018. | Foto: ČTK

Na výzvu senátora Tomáše Goláně začal jeho Klub pro liberální demokracii - Senátor 21 připravovat ústavní žalobu na prezidenta republiky, mimo jiné i kvůli jeho zasahování do nezávislosti soudů. A dobře činí. Skutečně by bylo namístě, kdyby Senát proces odvolání Miloše Zemana z funkce prezidenta zahájil. Bez ohledu na to, že Poslanecká sněmovna v dnešním složení něco takového nemůže odsouhlasit.

Argument, proč ztrácet čas sepisováním a prosazováním žaloby, když předepsaná třípětinová většina hlasů v dolní komoře je chimérou, to je vskutku železná logika. K tomu přidejme výklady některých právních expertů, podle nichž ani drsný nátlak prezidenta a jím pověřeného Vratislava Mynáře na představitele nejvyšších soudů nedosahuje intenzity velezrady. A není, co řešit. Pane senátore Goláni, pane senátore Lásko, těšilo nás.

Jenže, skutečně se máme smiřovat s tím, že naši zvolení zástupci v parlamentu by měli prosazovat jen to, co schválí semknuté poslanecké kluby Andreje Babiše, Vojtěcha Filipa a Tomia Okamury, k nimž dnes musíme přiřadit i poslance vládní ČSSD? Podle této logiky by opozice musela rezignovat na předkládání jakýchkoliv návrhů, které jsou neprůchodné. To by nebyla zodpovědná opoziční práce, ale předčasné kapitulantství.

A co se týče velezrady? To je skutečně bombastický pojem, jejž máme spojený hlavně se zvacím dopisem, který v srpnu 1968 poslali Vasil Biľak a jeho straničtí kumpáni Leonidu Brežněvovi s žádostí o pomoc proti "kontrarevoluci" v Československu. Tak daleko, pravda, Miloš Zeman ještě ve svém zatahování České republiky do siločar ruské a čínské despocie nedospěl.

Jenže v ústavním článku upravujícím odvolání prezidenta se nemluví jen o velezradě. Zní takto:

"Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku, velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu."

A to už jsme v uchopitelnějším světě. Justice, soudy, jejich nezávislost, bezpečné oddělení od moci výkonné, jejíž součástí je prezident - to je podstata našeho ústavního pořádku. A kdo vyvíjí nátlak na soudce, snaží se rozleptat jejich integritu a odvahu, zkorumpovat je nabízením vysokých funkcí, a přitom jim sděluje svůj názor, jak má dopadnout nějaké soudní řízení, tak porušuje ústavu. A pokud tak činí prezident, coby nejvyšší představitel státu, tak jde o hrubé porušení ústavy.

Ostatně možnost napadnout prezidenta skrze ústavní žalobu není přetřásána poprvé. Naposledy se o tom mluvilo zhruba před měsícem po Zemanově výpadu proti tajným službám. Ústavní právník Jan Kysela k tomu tehdy řekl:

"Takový návrh určitě není irelevantní. Pokud prezident dlouhodobě podrývá bezpečností zájmy České republiky, jak může být vykládána kauza novičok i jeho výroky směrem k BIS a další řady jeho zahraničněpolitických vyjádření, je to nesporně oblast, které se musíme věnovat, pokud chceme říci, co znamená v ústavě zmíněné podrývání svrchovanosti a celistvosti republiky. V případě výroků Miloše Zemana jsme u toho již skutečně velmi blízko."

Senátor a bývalý rektor Karlovy univerzity Václav Hampl dodal, že aby žaloba na prezidenta nevyzněla jako prázdné plácnutí do vody, musí to být "na základě velmi silného případu".

Nejsme ale právě teď svědky silného případu, při němž byl prezident chycen za ruku? Vždyť Miloš Zeman nepopřel své hovory s bývalým předsedou Nejvyššího správního soudu Josefem Baxou, při nichž mu nastínil vidinu funkce šéfa Ústavního soudu, když NSS rozhodne v prospěch Hradu v případě nejmenování docentů Ivana Ošťádala a Jiřího Fajta profesory.

Jasně také Zeman řekl, že to bylo z jeho pověření, když se Mynář scházel s ústavním soudcem Vojtěchem Šimíčkem v době, kdy konstituční tribunál rozhodoval o prezidentově ústavní stížnosti.

Zeman své počínání, v němž hodlá pokračovat, líčí jako sdělování názorů soudcům. Většina právních kapacit to ale popsala jako nátlak, ovlivňování a zasahování do nezávislosti justice. A na to máme v trestním řádu paragraf.

A když k tomu přidáme kauzu novičok nebo útoky na bezpečnostní složky státu, máme tady navzájem se doplňující řetěz závažných příčin, proč zbavit prezidenta úřadu.

Měli bychom vzít na vědomí, že prezident Zeman se ve svém posledním volebním období rozhodl destruovat demokratické instituce, bez nichž se demokracie nemůže udržet. Že na mušce už nemá jen "zrádce" ze své bývalé strany, vzpurné rektory, nenáviděné novináře. Teď už útočí na celý stát, jeho právní jistoty, pojistky, bezpečnost, západní orientaci.

Proč tak činí, nevíme, a nemá smysl po tom pátrat. Je třeba se bránit. Všemi politickými zbraněmi. K nim patří i ta jaderná. Ústavní žaloba, která s nejvyšší jistotou narazí v Poslanecké sněmovně. Ale aspoň budeme přesně vědět, kdo podrží ze řetězu utrženého prezidenta v úřadě.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Francouzský obránce Varane odchází z Realu do Manchesteru United

Fotbalový mistr světa Raphaël Varane odchází z Realu Madrid do Manchesteru United. Podle britských médií se oba kluby dohodly na transferu, odstupné by mělo činit 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun) a bonusy. Varane měl v Madridu smlouvu ještě na nadcházející sezonu, španělský klub původně požadoval údajně 80 milionů eur.

Osmadvacetiletý Varane přišel do Realu v roce 2011 z Lensu, nastoupil od té doby do 350 utkání a získal s "Bílým baletem" tři španělské tituly a čtyři trofeje v Lize mistrů. S francouzskou reprezentací vyhrál v roce 2018 titul mistra světa, na letošním evropském šampionátu odehrál všechny čtyři zápasy do vyřazení od Švýcarska v osmifinále. V Manchesteru je pro něj připravená pětiletá smlouva.

před 5 hodinami

Američané do konce roku ukončí bojovou misi v Iráku, působí tam přes 18 let

Americký prezident Joe Biden s iráckým premiérem Mustafou Kázimím v pondělí ve Washingtonu formálně uzavřel dohodu o ukončení americké bojové mise v Iráku do konce letošního roku, píše agentura Reuters. Děje se tak více než 18 let poté, co USA své vojáky do Iráku vyslaly.

Spojené státy mají v Iráku nyní asi 2500 příslušníků ozbrojených sil, kteří se soustředí na potírání zbytků teroristické organizace Islámský stát (IS). Už v dubnu se obě země dohodly, že USA bojové operace v Iráku ukončí a mise pak bude pokračovat jako výcviková a poradní. Tehdy ale nebyl dohodnut rozvrh stažení.

Biden se v pondělí s Kázimím setkal v Oválné pracovně Bílého domu. Šlo o jejich první osobní jednání v rámci strategického dialogu mezi USA a Irákem. Americký prezident řekl, že USA budou v Iráku nadále k dispozici a budou poskytovat výcvik i pomoc při potírání radikálů z IS. Zdůraznil však, americké síly přestanou do konce letošního roku v Iráku působit v bojových zónách.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

U Libye se převrátila loď, zemřelo nejméně 57 migrantů

Na západě Libye, nedaleko od města Chums, se v neděli převrátila loď s nejméně 75 migranty na palubě. Při neštěstí jich přinejmenším 57 zahynulo a dalších 18 lidí zachránili rybáři a libyjská pobřežní hlídka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ta již delší dobu varuje, že počet migrantů, kteří letos zahynuli při cestě přes Středozemní moře do Evropy, se výrazně zvýšil.

Podle přeživších se plavidlo muselo zastavit v moři, mělo problém s motorem. Kvůli silným vlnám a špatnému počasí se převrátilo. Podle jejich svědectví mezi je oběťmi nejméně 20 žen a dvě děti.

Podle IOM se počet migrantů, kteří zahynuli ve Středozemním moři, ve srovnání s loňským rokem více než zdvojnásobil. Vloni podle údajů IOM zahynulo ve Středozemním moři 427 osob, letos jich už nyní je přes 1100. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky letos přes Středozemní moře doplulo do států Evropské unie přes 44 000 uprchlíků. Počet se výrazně zvýšil od května, kdy se zlepšilo počasí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy