Delší dobu ve vzduchu visí vážná otázka: co se děje s prezidentem Zemanem? Tedy s "hlavou státu", nejvyšším ústavním činitelem a vrchním velitelem českých ozbrojených sil. Každý, kdo alespoň minimálně sleduje českou politiku, vidí, že se Miloš Zeman objevuje na veřejnosti méně a méně, a když už, jeho projevy jsou obvykle krátké a, popravdě, naprosto nicneříkající, prázdné.
Kdo zažil Zemana v plné síle, diví se: kam se ten aktivní muž, jehož bylo všude plno, poděl? Mnoho let přece patřil mezi nejvýraznější, nejviditelnější české politiky. Co se tedy děje? Je mu teprve 76, na dnešní poměry není starý. Stačí se podívat, jak čilý a aktivní je jeho přítel, exprezident Václav Klaus, jemuž je osmdesát.
Jeden typický příklad. Český prezident se v polovině června zúčastnil summitu zemí Severoatlantické aliance v Bruselu. Zastupoval tam Česko. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček odtamtud poslal tweet: "Prezident republiky Miloš Zeman na summitu kritizoval odchod NATO z Afghánistánu. Připomněl, že v boji s terorismem položili v Afghánistánu své životy čeští vojáci. Varoval, že Tálibán po ovládnutí země může vytvořit z Afghánistánu nové teroristické centrum."
O. K., to je Zemanův evergreen, nikoliv Vrbětice, ale o to nyní nejde. Summit NATO je pro Zemana veleudálost, vždyť už prakticky nikam nejezdí, nechodí. A bylo dosud zvykem, že se na stránkách Hradu vždy objevil přepis Zemanovy řeči. Po summitu v Bruselu nic, jen ten jeden Ovčáčkův tweet. Co Zeman v Bruselu dělal? Co říkal, s kým se sešel, co dojednal? Zdá se, že nic, že ho tam odvezli a zase přivezli zpět. Protože jinak by se to na stránkách Hradu objevilo.
Deník N 18. června otiskl text Zemanovi už se přímo nedovolá Babiš ani ministři. Musejí se obracet na Mynáře. Dočteme se v něm znepokojující věci: "Prezidentu Miloši Zemanovi už se nemohou přímo dovolat ani premiér a klíčoví ministři. Už dlouho pracovníci Hradu a členové vlády hovořili o tom, že prezident nemá mobilní telefon, tedy ani svůj pověstný Aligator. V poslední době už se ústavní činitelé a další klíčoví lidé s prezidentem nemohou spojit ani přes pevnou linku. Veškerý prezidentův kontakt se světem tak probíhá výhradně přes kancléře Vratislava Mynáře."
Odříznutý, nedostupný
Je opravdu zarážející a navíc velmi nebezpečné, pokud se i premiér Andrej Babiš musí k prezidentovi dobývat přes kancléře, který nemá prověrku na přísně tajné, nelze mu tedy některá témata hovoru ani naznačovat. Představme si, že se chce se Zemanem sejít Jan Beroun, ředitel tajné vojenské služby, nebo Aleš Opata, náčelník generálního štábu české armády. Mají se hlásit u Mynáře? (Pomiňme teď otázku, co by tak asi se Zemanem v jeho současném stavu a při jeho proruských postojích řešili.)
Přímý kontakt, nikoliv zprostředkovaný, s prezidentem by měli mít všichni ministři, ale zvláště pak ministr obrany, vnitra, financí, hospodářství, ředitelé tajných služeb, šéf generálního štábu armády, samozřejmě předsedové obou komor parlamentu a další klíčové osobnosti. (Ano, víme, že předseda Senátu Miloš Vystrčil za ODS má "zaracha" a na Hrad nesmí, protože si dovolil letět na Tchaj-wan, ale i to je přece příznak zásadní vykolejenosti, jež zjevně na Hradě dlouho panuje.)
Všimněme si dalšího, velmi příznačného momentu, který zjevně souvisí se stavem a "nedostupností" či spíše odříznutostí prezidenta. Deník N v souvislosti s kauzou Vrbětice přinesl i tuto informaci: prezident Zeman nedostal tajnou zprávu BIS k vyšetřování událostí ve Vrběticích, ačkoliv byla na Hrad doručena. Co se děje, se dozvěděl až na schůzce s premiérem Babišem o týden později. Pokud se to tak odehrálo, pak se ukazuje, že je Zeman zcela v rukou lidí jako kancléř Mynář nebo poradce Martin Nejedlý s úzkými vazbami na Rusko.
A další významný moment - v druhé polovině května Kancelář prezidenta republiky (Vratislav Mynář) oznámila, že "nadále nebude poskytovat jakékoliv informace týdeníku Respekt, serveru Seznam Zprávy, blogu Deník N, redakcím 168 hodin a Reportéři ČT". Vidíme, jak Hrad, sídlo prezidenta, který sliboval, že bude prezidentem pro všechny občany, čím dál víc bojuje s médii. Mimo jiné i proto, že je Zeman, dříve mediální hvězda, prakticky nedostupný. Všimněme si, něco jako hradní tiskovka se Zemanem dávno neexistuje. Jen předem dohodnuté, předtočené rozhovory.
Po volbách hraje prezident prim
Co informace, že se klíčoví politici, vojáci a úředníci mohou prezidentovi dovolat jen přes kancléře, znamená? Zeman není člověk, kterého byste si jen tak podmanili, o tom není pochyb. Není člověk, který by chtěl být ovládaný, řízený. Pokud ale není dostupný jinak než přes prostředníka, pak ovládaný či kontrolovaný je. Proč? O co ovládajícím asi jde?
Je celkem známo, že zdravotní stav Miloše Zemana není ideální. Nejde o to, že sedí na vozíku, na tom neshledáváme nic špatného, naopak, je dobře, že potíže s nohama, s chůzí, konečně přiznává a nemusí být podpírán či poponášen. Otázkou ovšem je, jestli "hlava státu" nesešla i mentálně. Jestli ona hradba okolo něj nemá zabránit tomu, aby byl Zeman přistižen v momentech, kdy je mimo, kdy by nebyl schopen kloudně komunikovat. Potom by ti, kteří ho drží mimo dosah premiéra a dalších politiků, chránili především sebe, nikoliv svého šéfa.
Nevíme přesně, v jakém stavu se Zeman nachází, více indicií však ukazuje, že se zhoršuje. Nacházíme se přitom v době, kdy země potřebuje prezidenta, který je fit. Kauza Vrbětice z nás (paradoxně) udělala zemi, již Rusko (Zemanem obdivovaný Putin) prohlásilo za nepřítele (nepřítelem je ten, kdo nepoděkuje za zabití dvou občanů a vyhození muničních skladů do povětří). Taky v domácí politice se brzy bez plnohodnotně pracujícího prezidenta neobejdeme. Po volbách bude hrát klíčovou roli, není myslitelné, že by se mu nedalo dovolat, není myslitelné, že by povolební situaci (debaty se stranami, jmenování premiéra) řídil Mynář.
Nepřejeme Miloši Zemanovi zdravotní problémy, ale pokud se jeho stav zhoršil, pokud existují časoplochy, kdy není možné s ním mluvit, kdy musí být držen mimo dosah premiéra a dalších politiků, máme právo to vědět. Potom nemůže svoji funkci vykonávat. Vratislav Mynář prezidentem zvolen nebyl.
