Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
22. 10. 2014 13:00

Dlouhý na Žofíně mluvil, jako by mu v břiše seděl Putin

Komentář Martina Fendrycha: Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý se postavil proti sankcím uvaleným na Rusko. Jeho argumentace? Uznává putinodemokracii. Nic nového u něj.
Konzistentně proruský.
Konzistentně proruský. | Foto: DVTV

Na konferenci Dny USA a Evropské unie na pražském Žofíně promluvil prezident Hospodářské komory, bývalý ministr průmyslu a neúspěšný kandidát na prezidenta republiky Vladimír Dlouhý. Ostře kritizoval protiputinovské sankce. Kritiku opřel o podivuhodnou mimodemokratickou argumentaci. Přitom se stavěl, jako by bojoval za euro-americké cíle.

Na Žofíně tento kdysi nejoblíbenější tuzemský politik pravil: „Protiruské sankce nejsou smysluplným efektivním nástrojem k dosažení evropských a amerických cílů.“ Argumentace byla následující. Za prvé prý sankce „nefungují, protože ruské vedení a společnost jsou připraveny utáhnout si daleko více opasky, protože stojí za svým prezidentem a budou jej podporovat, i když ekonomické dopady budou ještě tvrdší.“

Za druhé by prý ruská ekonomika letos přibrzdila, i kdyby žádné sankce uvaleny nebyly. Myslet si, že ukončení bojů na Ukrajině (ony mimochodem, jak víme, tak docela ukončeny nebyly) je výsledkem účinných sankcí? Ne, ani náhodou. Podle Dlouhého je to prostě ruská politika, kdepak sankce. A za třetí přišla ještě jedna pragmatikova perla: „Rusko nikdy nebude jako my, vždycky bude mít jiný pohled na demokratické uspořádání a lidská práva.“ Dlouhý na Žofíně mluvil, jako by mu v břiše seděl Putin.

Hodně odvážné je už první tvrzení, že si „ruské vedení“ a „ruská společnost“ jsou ochotny „daleko víc“ utáhnout opasky. Ruské vedení a oligarchové jistě, ti jsou na utahování opasků jako dělaní. A co Rusové? Tento týden jsem mluvil s Němkou, která dřív žila dva roky v Moskvě. Teď tam strávila měsíc v rodině známých. Vyprávěla, jak je Moskva bohaté město. Skoro západní. - Kdo si však zvykne na vyšší životní úroveň, nikdy se jí nechce vzdávat.

Ona Němka mi také popsala, co jí říkali její moskevští známí: že si v některých zaměstnáních zaměstnanci mohli vzít tříměsíční placené volno, aby jeli „bránit Rusy na Ukrajinu“. Placené volno na válku na Ukrajině... Zvláštní svět.

Rusko má jiný pohled na demokracii a lidská práva

Společnost, pokud funguje, pokud je relativně bohatá, žije v pohodlí, je ochotna utáhnout si opasky obvykle jen tehdy, když je přímo ohrožena, když jí jde o holou existenci, o život. Na Rusy ovšem nikdo neútočí. Ukrajinci je nechtějí zabrat. Není tu žádný Hitler, který by na ně útočil. Věc se má opačně. Rus opanovává sousedy. To se může líbit putinovským nacionalistům, ale utahovat opasky si lid nechce. Jsou to propagandistické kecy.

Jan Mládek (ČSSD): „Zkušenost je totiž taková, že Spojené státy zavedou sankce a pak je samy nejrychleji ruší a americké firmy tam poté mají největší podíl. Neradi bychom, aby se české firmy staly obětí těchto her.“

Podle mnoha západních analytiků naopak sankce fungují. V ruských médiích byly podle znalců zpočátku skutečně zlehčovány, ale ani to už několik týdnů neplatí. Pokles ruské ekonomiky je brán velmi vážně a vyvolává debatu. Ruské banky nemohou tajit, že jim byl částečně zablokován přístup k levnějším západním úvěrům. Půjčky splácejí v dolarech či eurech, přičemž kurz rublu se propadá. Banky tím trpí. Aby dohnaly ztráty, zvyšují prudce úrokové sazby, což ničí ruskou ekonomiku. K tomu se přidala ropa, jejíž cena klesá. I to Rusku škodí.

Malér se pokusila brzdit ruská centrální banka. Letos už z devizových rezerv utratila více než 55 miliard dolarů (1,2 bilionu korun) na podporu kurzu své měny. Jenomže rubl i po intervencích padl vůči dolaru na historické minimum. Svět je příliš globalizovaný, Rusové nedokážou tlaku finančních trhů čelit. I proto na Ukrajině poněkud couvli. - Bylo by hodně divné, kdyby toto prezident české Hospodářské komory Dlouhý nevěděl. Ví to. Takže na Žofíně prostě propagoval Putinovu ruskou politiku.

Klíčový – a kupodivu i pravdivý - byl jeho další argument: „Rusko nikdy nebude jako my, vždycky bude mít jiný pohled na demokratické uspořádání a lidská práva.“ Sedí to. Jedna čerstvá ukázka, jak prezident Putin vnímá demokracii. Rusko se chystá zakázat Memorial, slavnou ruskou organizaci hájící lidská práva. Letos v létě Memorial vyzval Putina, aby „okamžitě ukončil ruskou agresi proti Ukrajině“, jde proti kremelské linii. Proto musí být zakázán.

Jan Mládek tvrdí, že protiruské sankce jsou hry USA.
Jan Mládek tvrdí, že protiruské sankce jsou hry USA. | Foto: CPA Eduard Erben

Podobných příkladů je samozřejmě mnoho. Umlčována jsou i poněkud svobodnější média. Do očí bijící byl rozsudek nad Pussy Riot. Odsuzováni do vězení jsou političtí oponenti. Sergej Udalcov a Leonid Razvozžajev dostali v červenci 4,5 roku za podněcování protikremelských nepokojů.

Začalo to debatou o Ingolstadtu v roce 1996

Dlouhý to bere jako samozřejmost. Chce, ať si na to zvykneme, ať bereme ruskou nedemokracii, putinokracii, jako takovou trochu jinou demokracii. Stejný přístup předvádí Václav Klaus a ministr průmyslu Jan Mládek. Na setkání s podnikateli v Českých Budějovicích před týdnem Mládek tvrdil, že sankce nefungují (jako by měli s Dlouhým stejné noty), a dodal: „Zkušenost je totiž taková, že Spojené státy zavedou sankce a pak je samy nejrychleji ruší a americké firmy tam poté mají největší podíl. Neradi bychom, aby se české firmy staly obětí těchto her.“ – Sankce jsou podle Mládka vlastně „hry USA“, ne snaha zastavit ruského agresora.

Zpět k Dlouhému. Podobně jako Klaus je ve vztahu k Rusku konzistentní. V devadesátých letech se oba snažili, abychom zůstali stoprocentně závislí na ruském plynu. V roce 1996 vláda debatovala o zdrojích této suroviny pro Česko. Klaus a Dlouhý, tehdy ministr průmyslu za ODA, horovali pro totální závislost na Rusech. Věc šla tak daleko, že předseda ODA Jan Kalvoda dal Dlouhému nůž na krk: buď bude hlasovat pro norský plyn, tedy vymanění se z úplné ruské závislosti, nebo skončí jako ministr. Dlouhý se lekl. Hlasování ve vládě tehdy skončilo 8:7 pro norskou variantu. (Vnitro, kde jsem v tu dobu náměstkoval, k tomu tématu připravilo bezpečnostní analýzu, jež jasně mluvila pro norský plyn.)

Vladimír Dlouhý je tedy sice konzistentní, ale bohužel prorusky, dnes proputinovsky, a protičesky konzistentní. Bez skrupulí, pragmaticky přiznává (i v roce 1996 byli Klaus a Dlouhý médii označováni za pragmatiky), že Rusko sice není demokratické, ale přesto ho nesmíme dráždit a musíme brát, jaké je. Jako by Varšavská smlouva ještě trvala. Dnes však už jsme jinde. Mimo jiné jinde než Dlouhý a Mládek.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 6 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy