Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
16. 4. 2020 7:30

Do školy v květnu? Vláda to hodila na rodiče, sama si myje ruce. Učitele chrání málo

Nejlepší české mozky vymýšlejí chytré karantény, vyvíjejí ochranné prostředky, sety na testování. Měly by vládě nabídnout chytré řešení i pro školy. Jak chytře chránit učitele, ale i rodiny žáků. Chytrou školu v době koronaviru.
Jestli bude na 1. stupni výuka v roušce, o tom rozhodne kantor v rouše epidemiologa.
Jestli bude na 1. stupni výuka v roušce, o tom rozhodne kantor v rouše epidemiologa. | Foto: Martin Fendrych

Vláda v úterý zveřejnila harmonogram, jak se budou otvírat školy. Vysoké začnou jen velmi zvolna nabízet individuální aktivity pro studenty v posledním ročníku. Plná výuka nezačne. U středních škol se od 11. května spustí příprava na maturity, závěrečné zkoušky a absolutoria. Ve stejný den startuje výuka ve školách dětských domovů a ve výchovných a diagnostických ústavech.

Od 25. května, za déle než měsíc, dostanou školy možnost začít učit žáky 1. stupně základních škol. A až od června začne občasné vzdělávání na 2. stupni základních škol a na školách středních. Bude ale probíhat jen "v menších skupinách žáků".

Klasická škola do prázdnin neodstartuje. Částečně se jí přiblíží vyučování na 1. stupni. Bude to však dobrovolné z obou stran - rodiče nebudou muset holky a kluky od první do páté třídy posílat na vyučování. A zároveň bude zřejmě na zvážení a možnostech škol, zda a jak nabídnou (cituji vládní portál) "organizované a zájmové aktivity nepovinného charakteru formou školních skupin - doporučeno 15 dětí ve skupině (jedno dítě v lavici), bez možnosti měnit složení skupin, roušky doporučeny".

Další moment: pokud je dítě rizikové, trpí chronickou chorobou, oslabením imunity, nebude do školy smět. Stejně tak děti z rodin a domácností, kde se vyskytuje jiná ohrožená osoba, nebo někdo starší 65 let. Rodiče budou muset podepsat, že obě podmínky byly splněny.

Je to dost zvláštní řešení, skrývá se v něm ano i ne. Stát, alespoň to tak působí, se šikovně vyvlékl z odpovědnosti. Trochu uvolnil zákaz chodit do školy, ne moc, ale zároveň rozhodnutí nechal na rodičích a vedení škol. Nabídl jen "možnost osobní přítomnosti žáků" ve škole. Není to povinná školní docházka, jen jakási její dobrovolná mutace. A taky pomoc rodinám, které doma děti moc (nebo vůbec) neučí.

Jak budou žáci chráněni? Jak už napsáno výše, roušky jsou doporučeny a dále vláda uvádí, že "o nošení/nenošení rozhodne vyučující, povinně pak roušky ve společných prostorách školy". (Bude to tedy na kantorovi.) A co ochrana učitelů? Nevíme mnoho. Zřejmě se počítá s tím, že jim ochranné pomůcky dodá zřizovatel (2 roušky na den). Nebo si je ušijí? A zase, kantoři s chronickou chorobou či staří by se neměli školní výuky účastnit. Těm, kteří budou učit, by však měla být zajištěna kvalitní ochrana, štíty, speciální roušky schopné zachytit a zlikvidovat viry.

Vláda nařizuje, aby se patnáctičlenné skupiny neměnily, ale kantoři budou muset přecházet od jedné skupiny ke druhé, jinak to nepůjde. Tím víc se má myslet na jejich ochranu.

Ministerstvo školství na svých stránkách uvádí: "Nošení roušky nebo jiného krytí úst a nosu (šála, šátek, atd.) je povinné i na pracovišti a týká se například i dětí v mateřské škole. V rámci možností by děti měly mít roušky při všech činnostech. Je vhodné, aby rodiče vybavili své dítě dostatečným množstvím roušek, šátků, látkových tunelů atd." Všem je asi jasné, že roušky u malých dětí představují jen symbolickou ochranu. Něco jako křížek na krku.

Máme chytrou karanténu. Ještě by měl někdo vymyslet chytrou školu

Kromě jistého alibismu státu (měl říct "škola začne povinně tehdy, až budeme moci garantovat, že to nepovede k nekontrolovatelnému šíření covid-19") vidíme ještě jiné překvapení: začíná se prvním stupněm, kde jsou děti nejspontánnější a udržet je od sebe třeba o přestávkách nebude v učitelských silách. Logiku to má ekonomickou - jeden z rodičů, prarodiče, nebo někdo jiný musí malé děti hlídat. Dnes chodí do práce zdrcující většinou oba rodiče a prarodiče s nimi často nebydlí společně. I proto je škola nutná.

Jenomže malé žákyně a žáci se budou učit nejvýš po patnácti. Družiny zůstanou zavřené. Rodiče si budou muset děti vyzvedávat brzy… Jedná se o pokus, jak skloubit ekonomické a rodičovské tlaky s epidemiologickými představami. Vláda taky zřejmě ví, že část kantorů děti z domova neučí, o on-line výuce si leckde mohou leda nechat zdát.

Určitě se nezmění systém karantén. To znamená, že každý, kdo byl ve styku s pozitivně testovaným, musí spolu s dalšími do karantény. Může se stát, že do karantény spadnou celé první stupně základních škol.

Vyvstává i zásadní problém odpovědnosti. Za normální situace posíláte dítě do školy s tím, že tam o něj bude dobře postaráno, že se tam nachází v bezpečí. Kdo ponese odpovědnost za případný přenos koronaviru mezi žáky, učiteli, na rodiče, prarodiče? Kantor? Škola? Vláda? (Ta ne, ta nikoho k ničemu nenutí, myje si ruce.) Toto není žádné teoretizování, jsou to naprosto reálné otázky.   

Co říkají experti? Biolog a parazitolog Jaroslav Flegr o návratu dětí do škol v druhé polovině května řekl: "Považuji jej za naprostý nesmysl. Zdravým dětem virus zřejmě příliš neublíží, ale přinesou ho domů. Nakazí rodiče a prarodiče. Dokážu si představit, že školy otevřeme, poté co zjistíme skutečný počet nakažených, tedy i ty, kteří se do nemocnice nedostali a které nemáme ve statistikách. Pokud budou čísla vypadat příznivě, dá se uvažovat o uvolnění opatření třeba ve vybraných okresech." - Haló! Slyšíte?

U řešení-neřešení, jež vláda nabídla, vadí, jak se vyvlíkla z odpovědnosti. Chcete poslat dítě do školy? Pošlete. Nechcete? Neposílejte. Co čeká? Že kantoři pojedou na dvě směny, budou učit prezenčně, a ještě po mailu nebo on-line. To se ale dá jen těžko zvládnout. Také vadí, že se vláda moc nezabývá ochranou učitelů, kteří nastoupí do školy. Vážně to spraví dvě roušky? A co třeba pravidelné testy?

Bezpečnější by bylo řešit jen speciální oblasti, maturity, přijímačky, zakončování studia. Zbytek nechat na září, na později. Nejlepší české mozky vymýšlejí chytré karantény, vyvíjejí ochranné prostředky, sety na testování. Možná by měly vládě nabídnout nějaké chytré řešení i pro školy. Jak chytře chránit učitele, ale taky rodiny žáků. Chytrou školu v době koronaviru.

Sledujte brífink ministra školství Roberta Plagy a koordinátora epidemiologického týmu ministerstva zdravotnictví Rastislava Maďara. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 20 minutami

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy