Martin Hála Martin Hála | Komentáře
9. 6. 2022 18:00

Druhý život třetího světa. Čína zkouší pronikat do méně demokratických oblastí

Svět se znovu láme na dva bloky a narůstá přetahování o prostor mezi nimi.
Čínský prezidnet na OH 2022.
Čínský prezidnet na OH 2022. | Foto: Reuters

Během studené války byl "třetí svět" výraznou součástí geostrategických úvah na obou stranách železné opony. První a druhý svět byly od padesátých let více méně zafixované ve dvou formálních aliancích, NATO a Varšavské smlouvě. Globální přetahování mezi "svobodným světem" a "socialistickým táborem" se odehrávalo převážně právě ve třetím světě, často v podobě zástupných konfliktů na Blízkém a Dálném východě, v Indočíně, v Latinské Americe nebo v Africe.

Foto: Aktuálně.cz

Proti imperialismu a soc-imperialismu

Politicky se třetí svět organizoval v hnutí nezúčastněných. V Africe a jinde se profilovala řada "zemí socialistické orientace" jako dočasných a příležitostných spojenců "tábora míru" v čele se SSSR. Situace se trochu zkomplikovala po čínsko-sovětské roztržce na konci padesátých let. Čínští komunisté přišli s vlastní verzí "tří světů", kterou ostatním zemím představil tehdejší čínský vicepremiér Teng Siao-pching na zasedání Valného shromáždění OSN v roce 1974. Třetí svět v něm nepředstavoval nezúčastněné země v rozvojovém světě, ale revoluční sílu v boji proti světovému imperialismu a soc-imperialismu (SSSR). Peking se současně sám iniciativě přihlásil jako jeho ideový vůdce.

V praxi byl čínský koncept tří světů hlavně projevem triangulární taktiky dočasného spojenectví se vzdálenějším nepřítelem proti nepříteli bezprostřednímu. Úspěch této taktiky po navázání dočasné spolupráce s "imperialistickými" Spojenými státy vedl k likvidaci "soc-imperialistického" sovětského bloku a ke konci studené války i samotného konceptu třetího světa. Svět se na čas optimistický změnil v "globální vesnici". Byl náhle "placatý", nedělitelný a globalizovaný.

Většinový svět

Pojem třetího světa vyšel téměř z užívání, snad s výjimkou fanoušků World Music a hipsterských hostelů v Nepálu a podobných atraktivních destinacích. Jeho politické aspekty vymizely po "konci dějin" docela; ekonomické atributy nahradily politicky korektnější termíny jako "rozvojový svět", "globální jih", "nízkopříjmové země" apod. Asi nekorektnější je termín "většinový svět" (Majority World), který připomíná, že do této kategorie stále spadá většina obyvatel světa.

Jak klesal třetí svět na svém politickém významu, upadal také zájem o tuto oblast ze strany "prvního světa", především USA. To se projevilo především ve snižování vojenské a diplomatické přítomnosti Spojených států. Do následného vakua začala od začátku tisíciletí stále aktivněji pronikat ČLR. Zejména v Africe nahradila Čína někdejší koloniální mocnosti i Ameriku do té míry, že si zde zřídila svůj "druhý kontinent". 

Zaplňování vakua

Názorným výsledkem americké letargie a čínské aktivity je i současná diplomatická krize v jižním Pacifiku. Tuto oblast braly USA a jejich spojenci jako Austrálie po celá desetiletí jako své zaručené spojence. Rušila se velvyslanectví i rozvojové programy. Teprve když vedení Šalamounových ostrovů uzavřelo potichu bezpečnostní pakt s Pekingem, došlo náhle Američanům, že zde nemají ani velvyslanectví, a začali na vzdálené ostrovy freneticky vysílat své vysoké diplomaty.

Se vzrůstajícím "systémovým" konfliktem mezi ČLR a demokratickým světem se začal rychle vracet někdejší strategický význam třetího světa. ČLR rychle zaplňuje vakuum, zanechané po konci studené války Spojenými státy a jejich spojenci. Rychlému postupu Pekingu v zemích třetího světa nahrává ještě jedna okolnost. Mnoho států v této skupině trpí zjevným demokratickým deficitem a nechybí ani řada otevřených diktatur. V takovém prostředí se čínskému pronikání daří nejlépe.

Vymývání mozků a získávání srdcí

Výstižně to již před lety vyjádřil profesor Š’ An-­pin z Univerzity Čching-­chua, jinak účastník "semináře" v Poslanecké sněmovně českého parlamentu k dílu generálního tajemníka ÚV KS Číny Si Ťin-pchinga, uspořádaném v roce 2016 pod záštitou tehdejšího předsedy sněmovny Hamáčka. Profesor Š’ ve svém odborném článku o mediální dimenzi "čínského modelu globalizace" píše doslova: "Z uvedených dat (o účinnosti čínské externí propagandy) je zřejmé, že ve srovnání s vyspělými státy Evropy a Ameriky představují rozvojové země skupinu nejvhodnější k 'indoktrinaci' (doslova: k vymývání mozků a získávání srdcí [si nao jing sin]). … Mezi běžné obyvatele západních zemí naše externí propaganda nepronikla, a byla dokonce tamějšími politiky dezinterpretována jako "čínská hrozba". Proto musíme korigovat svůj přístup a zaměřit se 'na východ'…".

Odolnost otevřených společností

Ta slova byla v jistém smyslu prorocká, byť spíše než na "východ" by seděla na "globální jih". Nejen externí propaganda, ale čínský vliv obecně v dlouhodobém horizontu většinou selhávají v zemích s fungujícím pluralitním politickým systémem. Česká republika je toho nejlepším dokladem.

Čínský vliv zde vzkvétal především v dobách krize našich demokratických institucí, jako byla Zemanova ("Rusnokova") vláda bez důvěry parlamentu v roce 2013. Dařilo se mu i během slabých vlád Sobotky a Babiše. Nakonec se ale čínská taktika v České republice ukázala jako kontraproduktivní a většina českých institucí odolnější, než se mohlo zprvu zdát. Stejný závěr bychom mohli učinit o větší části celého regionu, mj. v souvislosti s rozpadajícím se uskupením 16+1.

Čínský způsob pronikání naráží v otevřených společnostech na stále větší odpor. Jak je čínský vliv vytěsňován z demokratického světa, soustředí se o to více do méně demokratických oblastí ve třetím světě. Pomalu se tak rýsuje globální rozložení sil v mnoha směrech analogické ke studené válce.

Čína to s propagandou přehnala, i český vděk za roušky se obrací proti ní, říká Hála (video DVTV ze 6. května 2020)

Podle zprávy uniklé z vládních kruhů se prestiž Číny propadla nejníž od roku 1989, říká sinolog Martin Hála. | Video: Emma Smetana
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Řecko bojuje s lesními požáry, během jediného dne jich vypuklo padesát

V Řecku za posledních 24 hodin vypuklo přes 50 lesních požárů. Informoval o tom v pondělí večer deník Kathimerini. Během dne se podařilo dostat pod kontrolu požár, který vypukl zhruba 50 kilometrů od Atén a vyžádal si evakuaci jedné menší obce. Mimo kontrolu hasičů je požár u města Delfi ve středním Řecku.

Hasiči za posledních 24 hodin zaznamenali vznik 52 lesních požárů, uvedl jejich mluvčí. Ve velké části země, a to včetně regionu kolem Atén, zůstává velmi vysoké riziko vzniku požárů kvůli vysokým teplotám a silnému větru. Do boje s ohněm dnes řečtí hasiči nasadili také letadla a helikoptéry.

S rozsáhlým požárem u města Dilesi v pondělí bojovalo na 100 hasičů a čtyři letadla. Část obyvatel byla kvůli tomu evakuovaná. Podle večerních informací se ale požár podařilo dostat pod kontrolu. Večer pak vypukl požár u města Delfi, který donutil k odchodu například obyvatele jednoho místního kláštera. Zasahuje tam na 50 hasičů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 hodinami

Na západě Uzbekistánu vyšli lidé do ulic, během protestů zemřelo 18 lidí

Osmnáct lidí přišlo o život a nejméně 243 bylo zraněno při protestech, které se o víkendu odehrály v Karakalpatské autonomní republice v Uzbekistánu. Oznámila to dnes místní generální prokuratura. Úřady také zadržely více než 500 účastníků nepokojů. Agentura Reuters označila události posledních dnů za nejhorší násilnosti v této středoasijské zemi za posledních 17 let.

"Během masových nepokojů v Nukusu ve dnech 1. a 2. července zahynulo 18 lidí, různě závažná zranění utrpělo 243 občanů, včetně 38 příslušníků bezpečnostních složek," řekl uzbecké zpravodajské televizi mluvčí generální prokuratury Abror Mamatov. Nukus je správním střediskem autonomní republiky. Mezi mrtvými je 14 civilistů a čtyři členové bezpečnostních složek, uvedla s odvoláním na úřady agentura AP.

Dva exiloví opoziční politici, kteří jsou v kontaktu s lidmi na místě, se domnívají, že skutečný počet obětí je mnohem vyšší. Agentura Reuters poznamenala, že počet mrtvých nebylo možné nezávisle ověřit. Uzbecký server Daryo.uz citoval šéfa karakalpatského ministerstva zdravotnictví, podle kterého jsou nemocnice v Nukusu plné pacientů zraněných při střetech s policií. "Hospitalizovaných byly tisíce, podstupují léčbu," řekl.

Při nepovolených demonstracích a následných nepokojích v Nukusu úřady zadržely 516 lidí. Z nich některé po správním řízení propustily na svobodu, uvedl velitel národní gardy Uzbekistánu Davron Džumanijazov, kterého citovala agentura Interfax. Ta připomněla dřívější prohlášení úřadů, že zadržely skupinu organizátorů nepokojů a obvinily je z pokusu o převzetí moci.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Čeští basketbalisté vyhráli v Litvě 83:72 a jsou v další fázi boje o MS

Čeští basketbalisté porazili v závěrečném kole základní skupiny F v Klajpedě domácí Litvu 83:72 a postoupili do další fáze kvalifikace o mistrovství světa 2023.

Soupeři, který dosud vyhrál všech pět duelů, připravili první porážku a mohou se spolu s ním těšit na další duely s Francií, Černou Horou a Maďarskem. Doplní je ještě Bosna a Hercegovina, která zdolala Bulharsko 76:73. Tomáš Satoranský přispěl k výhře jako nejlepší střelec utkání 21 body.

Češi dokázali proti Litevcům ukončit devítizápasovou šňůru neúspěchu a vyhráli nad nimi poprvé od 27. srpna 2006, kdy v přípravě v Opavě zvítězili 85:79. V soutěžním zápasem je porazili naposledy 21. června 1999 na mistrovství Evropy v Dijonu (78:62).

V kvalifikaci budou Češi pokračovat 24. a 27. srpna, předtím je čekají v Pardubicích a Hamburku přípravné turnaje na zářijový Eurobasket v Praze a případně v Berlíně.

Kvalifikace basketbalistů o postup na mistrovství světa 2023 - skupina F:

Litva - Česko 72:83 (13:23, 32:45, 52:61)

Nejvíce bodů Litvy: Brazdeikis 13, Grigonis 11, Masiulis 10.

Sestava ČR: Satoranský 21, J. Bohačík 9, Balvín 8, Hruban 3, Kříž - Kyzlink 18, Auda 14, Jelínek 10, Peterka, Sehnal.

Fauly: 27:26. Trestné hody: 28/20 - 23/14. Trojky: 8:5. Doskoky: 31:38.

Bosna a Hercegovina - Bulharsko 76:73.

Konečná tabulka:

1. Litva 6 5 1 462:421 11
2. ČR 6 3 3 485:483 9
3. Bosna a Hercegovina 6 3 3 472:486 9
4. Bulharsko 6 1 5 446:475 7

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy