Synodní rada Českobratrské církve evangelické (ČCE) vydala reakci na "zneužívání pojmu křesťanské hodnoty". Pokud by ho četli, mnozí tuzemci by byli překvapeni; text jako by byl obrácený naruby, postavený na hlavu. Čeští bratři, evangelíci, protestanti, jsou druhá největší česká církev. Podle sčítání lidu v roce 2011 jich u nás žije dvacetkrát méně než katolíků (51 936 obyvatel ku 1 082 463 obyvatel, kteří se k církvím přihlásili).
Křesťanské hodnoty jsou dnes v kurzu. Mává jimi křesťan i nekřesťan, věřící i pohan. Hodí se, jsou využívány jako protiklad k islámu, jako jeho opak, jako hráz proti islámským uprchlíkům. (Podobné se nakládá s "evropskými hodnotami", které vycházejí z křesťanství.)
Najednou se i my, údajně nejsekulárnější, nejméně věřící národ na světě, stáváme nositeli ježíšovských idejí? Nesmysl. Jen jsme se v rétorice vrátili do středověku, do období kruciátů, křižáckých výprav proti islámu a všem nepřátelům křesťanstva. Dnes ovšem tyto výpady nevyhlašuje papež František, tento mírný a laskavý muž, který vyzývá k přijímání uprchlíků, ale naši politici a někteří církevní hodnostáři.
Z křesťanství se staly důtky na muslimy, bič na utečence, symbol nikoli otevřenosti a přijímání, nýbrž uzavřenosti a odmítání. Praktikující křesťan na to zírá zaražen a zděšen. Nelibě vnímá obrácení ježíšovské víry na ruby, její zneužití a naprosté nepochopení. Ví, že s křesťanstvím to nemá lautr nic společného.
Synodní rada evangelíků, to není papež, skupina, kterou musí jednotlivé sbory poslouchat. Její vyjádření není mířeno především do evangelických sborů (tam taky), ale do celé české společnosti.
Stojí v něm: "Jsme hluboce znepokojeni způsobem, jakým v posledních měsících někteří veřejní činitelé volají po návratu ke 'křesťanským hodnotám nebo kořenům', 'semknutí se kolem své křesťanské identity' nebo 'návratu ke svým křesťanským kořenům'. Přijetí zákona o Velkém pátku jako státním svátku se zdůvodňovalo podporou křesťanské identity oproti náporu identit jiných. K návratu ke křesťanským kořenům jako k obraně proti islámskému fundamentalismu vyzval i prezident Miloš Zeman na letošních svatováclavských slavnostech."
Zeman: Lásky kdybych neměl...
Evangelíky znepokojuje, jak se z křesťanství stalo politikum. Jako by to byl politický, nikoli náboženský pojem a nástroj. Přijmout Velký pátek, ukřižování Ježíše Krista, jako státní svátek ve většinově sekulární společnosti, to je unikum. Víme, jak ten svátek, který křesťan vnímá jako oběť božího syna, dopadne. Většina nevyrazí do kostela, ale do obchodních center či na chatu.
Znepokojující je nečekaně hluboké spojení šéfa českých katolíků, kardinála Dominika Duky, s Milošem Zemanem a Václavem Klausem. Oba se letos zúčastnili tradiční svatováclavské mše ve Staré Boleslavi. Během bohoslužby vystoupil i prezident Zeman. Citoval z Bible, z Pavlova listu Korintským: "Lásky kdybych neměl, nic nejsem. Připomeňme si tato slova v době, kdy celá Evropa znovu hledá své kulturní kořeny v náporu islámského fundamentalismu. A snažme se učinit vše pro to, abychom se k těmto kořenům opravdu vrátili."
Prezident smysl Pavlových slov staví na hlavu, proti muslimům. Zvoleným představitelům evangelíků to vadí. Cítí Zemanova slova jako zneužívání. Píší, že se jim takové jednání nelíbí.
"Záleží nám na tom, aby označení 'křesťanský' nebylo vyprazdňováno. Pokládáme za nepřijatelné, používá-li se 'křesťanská' rétorika pro šíření předsudků a nenávisti vůči cizincům, nejčastěji muslimům, pro odmítání pomoci uprchlíkům, přivolávání střetu civilizací či vyvolávání duchů nacionalismu. Obáváme se toho, aby se povrchní 'křesťanská' rétorika nestala ospravedlněním naší nechuti dělit se s druhými nebo něco obětovat."
Duka: Pozor na uskrovnění!
Připomeňme, že nejen Zeman, ale i kardinál Duka brojí proti muslimům. V pořadu Vaše téma na tn.cz 28. srpna prohlásil, že islámský svět se radikalizuje, a pokud Evropa přijme uprchlíky, čeká ji katastrofa. "My jim v první řadě nepomůžeme, a to je trochu i můj spor s některými lidmi uvnitř církve. Neuvědomujeme si, do jakého chaosu bychom mohli uvrhnout společnost, protože ta otázka přijetí těchto lidí – to znamená tedy opravdu uskrovnění se celé společnosti."
Muslimy vzdáleně přirovnal k Hitlerov, což je docela síla: "Je velmi těžké vést dialog, když na druhé straně jsme svědky toho, co se děje. Mně to často připomíná, když si vzpomeneme na životopis Winstona Churchilla, kdyby v roce 1939 hovořil a vedl dialog s Adolfem Hitlerem, s Goehringem a s Ribbentropem. On viděl, kam celý svět směřuje. Byla proti němu prakticky celá elita Velké Británie. Takže někdy je potřeba mít tu odvahu a říci pozor." No, u nás na to odvahu nepotřebuje. Odvážně se zachovala evangelická synodní rada.
Ve svém prohlášení říká pravý opak než katolický kardinál Duka: "Evangelium přijímáme jako dobrou zprávu pro slabé a trpící, která je v příkrém rozporu s každým hloubením příkopů mezi lidmi, vytvářením přehrad a nepřátelství."
Je tedy návrat ke křesťanským kořenům to, co hlásá Duka a Zeman, nebo to, co vyslovili evangelíci? Ocitujme, co řekl papež letos v březnu členům hnutí Poissons Roses: "Jak mnohé invaze už Evropa během svých dějin poznala. Ale vždycky bylo zřejmé, že jde o to, aby překonala sebe samu, pokračovala dál a rostla díky sdílení jiné kultury." Opačný postoj než Duka, podobný jako protestanti.
Křesťanské kořeny tkví v pomoci slabým, pronásledovaným, trpícím, žíznivým, hladovým, uvězněným... Ne v odmítání. Pokud se stavíme k uprchlíkům zády, bojíme se jich přijmout byť jen pár tisíc, nemůžeme se vymlouvat na křesťanské hodnoty. Evangelická synodní rada nám to připomněla. Křesťanské hodnoty vidí jako Ježíš a jako papež, nikoli jako Dominik Duka, Miloš Zeman nebo xenofob Martin Konvička.
