Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
7. 3. 2016 10:59

Papež František myslí opačně než Zeman. Arabskou invazi vidí jako naději pro Evropu

Papež vidí, jak se EU sype, cítí strach a sobectví, které k ničemu dobrému nevedou. Říká: něco dej, aby všichni profitovali.
Papež František pěstuje ekumenu, neodmítá jiná náboženství, navštěvuje mešity.
Papež František pěstuje ekumenu, neodmítá jiná náboženství, navštěvuje mešity. | Foto: Reuters

Minulý týden papež František opět promluvil o masivním přílivu imigrantů do Evropy. Je to invaze a může nás obohatit, řekl v kostce. V papežské rezidenci Santa Marta tento svůj postoj nabídl členům sociálního hnutí Poissons Roses. Jeho slova zachytil vatikánský list Osservatore Romano.

Co přesně hlava katolické církve pronesla: "Můžeme dnes hovořit o arabské invazi. To je sociální skutečnost." Výraz arabská invaze zní hrozivě. V Česku o invazi mluví Miloš Zeman a je za to kritizován. Zásadní rozdíl mezi ním a papežem však nalezneme v kontextu. Zatímco český prezident tuto "invazi" chápe jakoby vojensky a ihned hrozí, že část uprchlíků (rozuměj nemalá) jsou bojovníci Islámského státu, papež uprchlíky vnímá zcela opačně.

Jeho pohled se neupírá k džihádistům, teroristům, ale k uprchlíkům. Vnímá jejich nouzi, nesortuje: Ty jsi v pořádku, ty nás jdeš povraždit. Ke slovu invaze nepřiřadí obratem slovo riziko, ale začne mluvit o obohacení jinou kulturou, o překonání sebe a díky tomu o růstu. (Zjevně nikoli ekonomickém, nýbrž hlubším, kulturním.)

Citace svatého otce: "Jak mnohé invaze už Evropa během svých dějin poznala. Ale vždycky bylo zřejmé, že jde o to, aby překonala sebe samu, pokračovala dál a rostla díky sdílení jiné kultury." Papež je na nás mnohem náročnější než Miloš Zeman, nebo, aby v tom český prezident nezůstal sám, Robert Fico či další podobně uvažující politici.

František říká, že Evropa musí překonat sebe samu. Odmítači uprchlíků naopak nabádají, aby se EU maximálně uzavřela a "hájila hrad". Papež, jemuž je skoro osmdesát let, uvažuje mnohem pružněji a moderněji. Růst, tedy pozitivní změnu, vidí ve dvou krocích: překonání sebe, tedy především vlastního, přirozeného strachu. Už to zřejmě vnímá jako pokrok, jako vítězství. A také jako nutnou podmínku. Jakmile je strach z cizího překonán, otevře se prostor pro vnímání jiné kultury a jejích hodnot.

Něco ztratit, aby všichni získali

Jako bych slyšel ten křik: Jaké hodnoty? Jaké obohacení? Vždyť jsou to islamisti, jdou nás převálcovat a vyvraždit. Co nám asi tak mohou nabídnout? Šátky? Podmaněné, nerovnoprávné ženy? Zešílel papež?

Ono kulturní obohacení netkví v tom, že bezhlavě vezmu všecko, z čeho vychází jiná kultura. Přijmu to dobré. Třeba skromnost, k níž umírněný islám vyzývá, nekonzum. Odpor k pornografii. Abych jinou kulturu pochopil a mohl z ní čerpat, musím si ji pustit k tělu. To však nejde, když budu tvrdit, že muslim = islamista, potenciální terorista.

Papež se od mnohých dnešních Evropanů liší tím, že se nebojí. To je zásadní, klíčový rozdíl. Nebojí se o sebe, o budoucnost. Ne, že by sám sobě tolik věřil. Věří Bohu, Ježíši. Ta stará víra mu otevírá cestu k druhým lidem. Pravdou ovšem zůstává, že jakmile člověk Bohu nevěří, spoléhá na sebe, pak roste jeho nejistota a strach.

František vyzval k nové jednotě kontinentu. Evropa si podle něj nemůže dovolit národní egoismus, politické hry a různé malé (rozuměj národnostní) handly. "Je potřeba sednout k jednacímu stolu a vědět, že člověk někdy musí něco ztratit, aby díky tomu vyhráli všichni."

Vážné slovo. Papež vidí, jak se EU sype, jak se jednotlivé státy stahují do ulity, cítí ten strach a sobectví, které nikdy k ničemu dobrému nevedly. Přichází s nabídkou: něco musíš odevzdat, aby všichni profitovali. Věřící muž, nabízí "převrácené" myšlení. Postoje bez strachu. Jak už řečeno, ty však pramení z víry a z naděje. Uvažuje přesně opačně než náš Miloš Zeman.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Federer rozdrtil Albota, v Basileji je už posedmnácté ve čtvrtfinále

Miláček domácích fanoušků Roger Federer porazil v druhém kole v Basileji 6:0, 6:3 Moldavana Radu Albota a při 19. startu na halovém turnaji v rodném městě si zahraje 17. čtvrtfinále. V dosavadních dvou zápasech prohrál slavný švýcarský tenista jen pět gamů.

Osmatřicetiletý Federer dnes navázal na úvodní výhru nad Němcem Peterem Gojowczykem za 53 minut a s Albotem se zdržel jen zhruba o deset minut déle. Na kurtu tak grandslamový rekordman nestrávil ještě ani dvě hodiny a upravil svou bilanci v St. Jakobshalle na 73:9.

Federer útočí v Basileji na jubilejní desátý titul, což se mu letos povedlo už na trávě v Halle. Ve čtvrtfinále se může střetnout s krajanem Stanem Wawrinkou, jehož ještě ve 2. kole čeká Američan Frances Tiafoe.

Zdroj: ČTK
Další zprávy