Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
7. 3. 2016 10:59

Papež František myslí opačně než Zeman. Arabskou invazi vidí jako naději pro Evropu

Papež vidí, jak se EU sype, cítí strach a sobectví, které k ničemu dobrému nevedou. Říká: něco dej, aby všichni profitovali.
Papež František pěstuje ekumenu, neodmítá jiná náboženství, navštěvuje mešity.
Papež František pěstuje ekumenu, neodmítá jiná náboženství, navštěvuje mešity. | Foto: Reuters

Minulý týden papež František opět promluvil o masivním přílivu imigrantů do Evropy. Je to invaze a může nás obohatit, řekl v kostce. V papežské rezidenci Santa Marta tento svůj postoj nabídl členům sociálního hnutí Poissons Roses. Jeho slova zachytil vatikánský list Osservatore Romano.

Co přesně hlava katolické církve pronesla: "Můžeme dnes hovořit o arabské invazi. To je sociální skutečnost." Výraz arabská invaze zní hrozivě. V Česku o invazi mluví Miloš Zeman a je za to kritizován. Zásadní rozdíl mezi ním a papežem však nalezneme v kontextu. Zatímco český prezident tuto "invazi" chápe jakoby vojensky a ihned hrozí, že část uprchlíků (rozuměj nemalá) jsou bojovníci Islámského státu, papež uprchlíky vnímá zcela opačně.

Jeho pohled se neupírá k džihádistům, teroristům, ale k uprchlíkům. Vnímá jejich nouzi, nesortuje: Ty jsi v pořádku, ty nás jdeš povraždit. Ke slovu invaze nepřiřadí obratem slovo riziko, ale začne mluvit o obohacení jinou kulturou, o překonání sebe a díky tomu o růstu. (Zjevně nikoli ekonomickém, nýbrž hlubším, kulturním.)

Citace svatého otce: "Jak mnohé invaze už Evropa během svých dějin poznala. Ale vždycky bylo zřejmé, že jde o to, aby překonala sebe samu, pokračovala dál a rostla díky sdílení jiné kultury." Papež je na nás mnohem náročnější než Miloš Zeman, nebo, aby v tom český prezident nezůstal sám, Robert Fico či další podobně uvažující politici.

František říká, že Evropa musí překonat sebe samu. Odmítači uprchlíků naopak nabádají, aby se EU maximálně uzavřela a "hájila hrad". Papež, jemuž je skoro osmdesát let, uvažuje mnohem pružněji a moderněji. Růst, tedy pozitivní změnu, vidí ve dvou krocích: překonání sebe, tedy především vlastního, přirozeného strachu. Už to zřejmě vnímá jako pokrok, jako vítězství. A také jako nutnou podmínku. Jakmile je strach z cizího překonán, otevře se prostor pro vnímání jiné kultury a jejích hodnot.

Něco ztratit, aby všichni získali

Jako bych slyšel ten křik: Jaké hodnoty? Jaké obohacení? Vždyť jsou to islamisti, jdou nás převálcovat a vyvraždit. Co nám asi tak mohou nabídnout? Šátky? Podmaněné, nerovnoprávné ženy? Zešílel papež?

Ono kulturní obohacení netkví v tom, že bezhlavě vezmu všecko, z čeho vychází jiná kultura. Přijmu to dobré. Třeba skromnost, k níž umírněný islám vyzývá, nekonzum. Odpor k pornografii. Abych jinou kulturu pochopil a mohl z ní čerpat, musím si ji pustit k tělu. To však nejde, když budu tvrdit, že muslim = islamista, potenciální terorista.

Papež se od mnohých dnešních Evropanů liší tím, že se nebojí. To je zásadní, klíčový rozdíl. Nebojí se o sebe, o budoucnost. Ne, že by sám sobě tolik věřil. Věří Bohu, Ježíši. Ta stará víra mu otevírá cestu k druhým lidem. Pravdou ovšem zůstává, že jakmile člověk Bohu nevěří, spoléhá na sebe, pak roste jeho nejistota a strach.

František vyzval k nové jednotě kontinentu. Evropa si podle něj nemůže dovolit národní egoismus, politické hry a různé malé (rozuměj národnostní) handly. "Je potřeba sednout k jednacímu stolu a vědět, že člověk někdy musí něco ztratit, aby díky tomu vyhráli všichni."

Vážné slovo. Papež vidí, jak se EU sype, jak se jednotlivé státy stahují do ulity, cítí ten strach a sobectví, které nikdy k ničemu dobrému nevedly. Přichází s nabídkou: něco musíš odevzdat, aby všichni profitovali. Věřící muž, nabízí "převrácené" myšlení. Postoje bez strachu. Jak už řečeno, ty však pramení z víry a z naděje. Uvažuje přesně opačně než náš Miloš Zeman.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy