Češi už si dávají dostaveníčka nad kávou či půllitrem a těší se na koncerty. V Asii a Latinské Americe ale nový typ koronaviru dál intenzivně zabíjí. A to ještě nikdo nedokáže říci, co se vlastně děje v Africe.
Světová zdravotnická organizace volá po rychlejším očkování a americký prezident prosazuje zveřejnění patentů na výrobu vakcín. Pomůže světu, když jejich receptury přestanou být vědeckým tajemstvím?
Aby se mohly stát majetkem světového společenství, muselo by - mimo jiné - své ano říct 164 států sdružených ve Světové obchodní organizaci. Zatím jich je pro zhruba stovka. Proti se velmi rázně staví Evropa, zejména Německo.
Angela Merkelová Bidenovu iniciativu na zrušení patentové ochrany odmítla s tím, že to není cesta k většímu množství dobrých vakcín. Podle kancléřčina mínění bude prospěšnější, když společnosti, které látky vyvinuly, budou na výrobu dál dohlížet, protože otázka kvality je primární.
Stačí ostatně připomenout problémy ruské látky Sputnik v Brazílii. Místní léková autorita Anvisa, jedna z nejuznávanějších na světě, jej odmítla. Dostala totiž k posouzení nekvalitně vyrobenou šarži, potenciálně zdraví nebezpečnou.
Starý nový kontinent
Německá kancléřka samozřejmě nebrání jen kvalitu vakcín, ale i zájmy německé a evropské vědy. Marburská firma BioNTech, která stojí za vývojem v Česku nejpoužívanější očkovací látky Comirnaty, na jejíž produkci spolupracovala s americkou firmou Pfizer, vytvořila vakcínu jako jistý vedlejší produkt při hledání léku proti rakovině. Dlouhodobě vyvíjený biotechnologický základ byl použit v boji proti novému koronaviru. Je tedy přirozené, že firma nechce přijít o své know-how, do nějž dlouhé roky investuje.
Za evropskou zdrženlivostí je ale i širší ekonomická úvaha. Největším vývojářem a producentem vakcín je v současnosti právě starý kontinent. V jeho závodech a laboratořích se ještě donedávna vyráběly tři čtvrtiny všech očkovacích látek, třináct procent připadalo na Spojené státy a pouhých osm na Asii.
Pandemie s těmito poměry zamíchala. Evropa nyní vyrábí zhruba pětinu všech covidových vakcín, Američané o procento méně, Indie už ale celou čtvrtinu a Čína dokonce 28 %.
Unie o svou strategickou pozici nechce přijít. Už proto, že podle komisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona je do ní po celé Evropě zapojeno 53 závodů. Jenže jde o lidské životy, které jsou v silně zasažených zemích bez rychlého očkování ve fatálním ohrožení. Co se tedy dá dělat jinak, když zpřístupnění receptur ke kvalitní "vakcíně pro všechny" nevede?
Politika a peníze
Jako obvykle nabízejí odpověď politika a peníze. Ekonomové Světové banky Ruchir Agarwal a Tristan Reed ve studii nazvané Jak do března 2022 ukončit pandemii covidu-19 došli k závěru, že výrobních kapacit pro vakcíny proti covidu-19 je už dnes dost. "Nejsou tím, co by bránilo efektivnímu proočkování světové populace," píší. Dodávají pak, že podle jejich zjištění jsou producenti nyní schopni připravit 93 % objemu, který je pro takový účel zapotřebí.
Problém leží jinde: v distribuci. Bohaté země se hodně předzásobují a předběžně už si objednávají i látky upravené pro případné nové mutace. Na země třetího světa pak nezbývá dostatek vakcín pro rychlé akutní očkování.
Světová banka se proto snaží najít model, který by tuto nerovnost pomohl vyřešit. Je ale čím dál zřejmější, že se to neobejde především bez změny smýšlení. Připomínka faktu, že globální pandemii nelze porazit na lokálních frontách, působí jako upocená banalita. Stává se ale zjevným, že ani tu jsme ještě stále nedokázali vstřebat v potřebné míře.
Ve chvíli mírného odlivu nebezpečí se naše myšlenky snadno znovu a znovu vracejí k tradiční obraně národních zájmů. Je to paradoxní obranný reflex. Virus žádnou národnost či místní příslušnost nemá, jakkoliv se to jeho různá adjektiva (čínská chřipka) a označení mutací (indická, brazilská, jihoafrická, egyptská) snaží (pod)vědomě sugerovat.
Navzdory tomu, že lze často slýchat opak, vychází najevo, že ani bolestná zkušenost s covidem-19 zatím žádný globální instinkt nevytvořila.
Nic se nepodcenilo, zvrat způsobily dvojité a trojité mutace, říká Češka v Indii (video z 22. dubna 2021)
