Ve Spojených státech vycházejí paměti Jamese Comeyho, kterému dal prezident Donald Trump loni v květnu hodinovou výpověď z funkce ředitele FBI. Kniha s názvem "Vyšší loajalita" není příjemné čtení. Ale skličující, zanechávající pocit nejistoty a trapnosti.
Nejen proto, že bývalý šéf FBI potvrzuje mnohé z toho, co už o Trumpovi víme. Nebo jen tušíme, ale vzhledem k tomu, že jde o prezidenta USA, "velitele svobodného světa", si to stále nechceme tak úplně přiznat.
"Tento prezident je neetický, odpoutaný od pravdy a ústavních hodnot. V naší zemi sledujeme nebezpečné časy. S politickým prostředním, kde jsou zpochybňována základní fakta, zásadní pravdy jsou rozporovány, je normalizováno lhaní a neetické chování je ignorováno, omlouváno nebo dokonce odměňováno," píše Comey o Trumpovi.
"To, co se děje, není normální. Není to fake news. Není to v pořádku," vystihuje Comey, co pozorovatele prakticky dennodenně napadá při sledování současné Ameriky. Ale také, a to je nepříjemné překvapení, při četbě Comeyho vlastní knihy.
Z jeho knihy zjistíte, že Trump je opravdu "nakažlivý", jak to v jednom ze svých komentářů vystihl list Washington Post. Tedy že na svoji úroveň stahuje kde koho, kdo se ocitl v jeho okolí. Své spolupracovníky, loajální zastánce, ale i své oponenty, včetně Jamese Comeyho.
Poťouchlosti
Aby nebylo pochyb, v celkovém půdoryse Comey stojí na pevné půdě. Donald Trump jej odstranil, když ředitel FBI nepřijal jeho "nabídku", aby se začlenil do jeho rodiny. Tedy nabídku, která se neodmítá, a do rodiny ve smyslu mafie.
Jde o Comeyho verzi příběhu, ale základní věrohodnost zde nerozporujme. Trump se ho zbavil proto, že mu jeho FBI, její vyšetřovaní, vadily. Konkrétně "ruská kauza", v které jde o to, co všechno bylo mezi Trumpem a Rusy. A to nejen v prezidentské kampani 2016, ale už v letech před tím.
Problém je však v tom, že Comey si s Trumpem místy vyřizuje účty jeho vlastním stylem, jeho prostředky, z jeho úrovně. Poklesle, nízce, či tak, že čtenáře napadá slovo, které tak často používá právě sám Comey při popisu Trumpa: "neeticky".
Může jít jen o drobná, zdánlivě nevinná pozorování, jako když Comey o prvním osobním setkání s Trumpem píše, že ho zaujal prezidentův "lehce oranžový obličej" a "jasně blonďaté vlasy, které při bližším ohledání vypadaly, že jsou všechny jeho".
Vtipné? Ne, z těch řádků vane poťouchlost, tak vlastní právě Trumpovi. Aby pak Comey pokračoval ještě hůře, když píše, že Trump mu podal ruku k pozdravu. "A jak ji napřáhl, uvědomil jsem si, že musím zkontrolovat její velikost. Byla menší než moje, ale ne nijak neobvykle malá."
Dlouholetá literární kritička listu New York Times, laureátka Pulitzerovy ceny z roku 1998 Michiko Kakutaniová, ve své recenzi napsala, že Comey zde prý vykazuje to, co spisovatel Saul Bellow nazýval schopností "citlivého pozorovatele". Jenže pozorovatele, který sledoval prezidentskou kampaň 2016, okamžitě a nezbytně - a tak to Comey ve skutečnosti chtěl - napadne úplně něco jiného. Moment, kdy se republikánský kandidát Marco Rubio rozhodl v souboji s Trumpem přistoupit na jeho hru. A v odpovědi na pejorativní, ponižující přezdívku "malý Rubio", kterou mu Trump přiřkl, si začal senátor na předvolebních shromážděních utahovat z toho, že na to, jak je Trump velký, má docela malé ruce.
Ale vzpomínáte si, v co to celé vyústilo? Ve veřejnou výměnu mezi Trumpem a Rubiem během televizní debaty, v které Trump Američany v přímém přenosu ubezpečil, že tak, jak jsou zcela v pořádku jeho ruce, tak nemá "žádný problém s velikostí čehokoliv jiného" na svém těle.
Což televize CNN v titulku svého zpravodajství shrnula, jak to bylo myšleno: "Donald Trump obhajoval velikost svého penisu". A evidentně úspěšně, protože Marco Rubio několik týdnů poté, co se rozhodl bojovat s Trumpem jeho metodami, svoji kandidaturu ukončil.
Srdečné pozdravy z Moskvy
Ze strany Jamese Comeyho je to zbytečná podpásovka, a to přímo jako vystřižená z kuchařky Donalda Trumpa. Ještě mnohem problematičtější je však způsob, kterým Comey v knize pojal téma zpravodajské složky, kterou na Trumpa během prezidentské kampaně 2016 nasbíral bývalý příslušník britské tajné služby MI6 Christopher Steele.
Jeho zpráva (kterou si původně objednali Trumpovi republikánští oponenti, ale následně pak financoval štáb Hillary Clintonové) mapuje kontakty Trumpa a jeho týmu s Rusy. Řada informací, které Steele shromáždil, je věrohodných. Přinejmenším jedna část je však neověřitelná, velmi pochybná, ale zároveň nejsenzačnější.
Podle Steela mají Rusové z roku 2013, kdy v Moskvě pořádal svoji soutěž Miss Universe, na Trumpa kompromitující video. Kdy si měl do hotelu, a to přímo do pokoje, kde byl předtím ubytován Barack Obama, pozvat prostitutky, a nechat je čůrat jednu na druhou a také do postele, v níž dříve spal Obama.
James Comey byl čtyři roky (2013 až 2017) ředitelem FBI a logicky bychom čekali, že z této pozice se ve své knize vyjádří k možné věrohodnosti údajného "kompra" - a to by byl přesně ten vhled, který by mohl a měl ve svých pamětech nabídnout. Jenže místo toho čteme Comeyho soukromou pomstu Trumpovi. Jeho pobavený popis, jak je tím Trump iritován, jak se k tomuto tématu v interakci s Comeym opakovaně vracel. Jak Comeymu říkal, že on jako "germofob", tedy člověk, který se panicky bojí špíny, by ve své "blízkosti nikoho čůrat nenechal".
K čemuž Comey v knize sám za sebe ironicky doplňuje: "Nevím to sice jistě, ale domnívám se, že prezidentské apartmá v moskevském hotelu Ritz-Carlton je dost velké na to, aby se germofob mohl držet v bezpečné vzdálenosti od zmíněné aktivity".
Nová měřítka
James Comey v tom není zdaleka sám. Mnozí další, od novinářů, přes politiky až právě k lidem z bezpečnostních složek a tajných služeb, se nechávají Trumpem zmarnit.
Jeho stylem, jeho tirádami na Twitteru, jako když mu například předchozí ředitel CIA Jonh Brennan (v letech 2013 až 2017) před nedávnem právě na Twitteru vzkázal: "Až vyjde najevo plný rozsah vaší prodejnosti, morální pokleslosti a politické korupce, zaslouženě zaujmete své místo hanebného demagoga na smetišti dějin."
V moderní americké historii už jsme viděli mnoho. J. Edgara Hoovera, který vybudoval FBI jako důležitou federální agenturu, ale také jako svého druhu "stát ve státě", který nakonec špehoval kdekoho, včetně prezidenta J. F. Kennedyho. A byli jsme svědky aféry Billa Clintona s Monikou Lewinskou, při které se americký prezident zachoval jako malý uličnický lhář, který "nikdy neměl sex s tou ženou".
Jenže to, co se sledujeme v éře Donalda Trumpa, nakonec sám nejlépe vystihl právě James Comey v čerstvém rozhovoru (kterých teď bude v souvislosti se svou knihou dávat hodně) pro televizi ABC. Trump je podle Comeyho "morálně nezpůsobilý" být americkým prezidentem. A zároveň je "skvrnou na všech kolem něho".
A v tom má James Comey bohužel pravdu. Kapka Trumpa ulpěla i na něm. Donald Trump je skutečně extrémně nakažlivý.
