Obrovského mediálního zájmu se dostalo pondělnímu protestu části zemědělců, kteří přijeli na traktorech do Prahy. Byla to veleudálost, která však nakonec šla do ztracena. Přijelo mnohem méně traktorů, brzy odpoledne už byly pryč a pražskou magistrálu nikdo neblokoval. Výsledek rozpačitý.
Když jsem jel po poledni do centra, směrem ven z Prahy odjížděl traktor s valníkem, na kterém byl namalován obří nápis "nejsme Rusáci". Zaujala mě ta snaha zemědělce odjíždějícího z protestu oddělit se od lidí, kteří mu protest ukradli. Dát najevo, že on není žádný rajchlovec, žádný přikyvovač proruských aktivistů, kteří udělají všecko proto, aby českou společnost rozbourali a aby současné vládě, jež podporuje Ukrajinu, co nejvíc uškodili. Protože to je ruský program pro Českou republiku.
Podobně jako onen muž s valníkem se ohrazovali i jiní protestující zemědělci. S některými z nich natočil rozhovory reportér Radek Bartoníček. Tak třeba zemědělec Pavel Petrus z Lounska řekl, že to vláda nemá jednoduché, "ale my jsme tady hlavně za sebe, abychom přežili a mohli poskytovat české potraviny… Slova premiéra, že jsme proruští aktivisté, nás urazila, protože mnozí pomáháme uprchlíkům z Ukrajiny." Podobně mluvili i další.
Jak to tedy bylo? Kdo to protestoval? Proruští aktivisté, Jindřich Rajchl a spol., nebo často právem nespokojení a naštvaní sedláci? Popsal to Miloš Malý z rodinné farmy na Olomoucku, jeden z koordinátorů protestu. Řekl, že nejdřív nechápal, proč s nimi nejde Agrární komora, která žádá podobné věci jako on. A dodal: "Ale dneska jsem to možná pochopil. Protože tenhle protest nám byl ukraden… Když se podíváme na skupiny lidí, kteří tady provolávají protivládní hesla a nadávají všem, tak to není to, co my jsme chtěli." Dodal, že lidé na traktorech se tam ocitli v menšině.
Poslankyně STAN Barbora Urbanová pak psala na síť X, že "to nejhorší, co se může stát, je to, že ti opomíjení a nespokojení z objektivních a vážných důvodů budou dneska opět přehlídnuti a nevyslyšeni, a ještě nějak označkováni. Jak myslíte, že jim bude? Koho budou vinit? Ty, kteří je zřejmě jen využívají? Kéž by… Musí být vidět snaha vlády ty opravdové problémy řešit."
Co se stalo, je bohužel jasné, antisystémoví a proruští aktivisté protest předělali ke svému obrazu, otočili ho směrem k destrukci, zatímco farmářům šlo o pravý opak, o konstruktivní protest, o dialog, o snahu upozornit veřejnost na těžkosti, se kterými se potýkají.
Poslankyně Urbanová se na síťi X v debatě ptala, "co s tím", tedy jak zabránit proruským politikům, aby se akcí ujímali, kradli je. Protože takový protest samozřejmě musí být ohlášen dopředu, jeho propagace se šíří po sítích, stává se všeobecným majetkem. Odpověď je však celkem prostá, organizátoři se od začátku, předem a naprosto jasně musí distancovat od lidí, kteří třeba patří do skupiny Rajchla, nesmí jim dovolit svoji akci ukrást.
Jistě, když pak nějaký hlouček na takové akci bude volat "ať žije Putin", jak se to stalo i v Praze v pondělí, nelze tomu zabránit. Ale organizátoři mohou jasně říct: Tohle nejsme my, to je náš opak, to jsou lidé, kteří naši akci ničí. Mohou požádat policii, ať jim nenechá protest ničit.
Malí proti velkým
V pondělí na traktorové akci ale nešlo jen o střet mezi proruskými aktivisty a zemědělci, kteří třeba jako pan Petrus pomáhají uprchlíkům z Ukrajiny. Šlo také o střet malých zemědělců s velkými agroholdingy. O střet naprosto odlišných představ o českém zemědělství. Jasně jsme to mohli vidět už během debaty v České televizi 16. února, tedy tři dny před ukradeným protestem.
Za agroholdingy tam kopal Bohumír Dufek, předseda Asociace samostatných odborů ČR, jeden z organizátorů protestu. Za farmáře tam vystupoval Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR. Dva úplně odlišné světy. Šebek srozumitelně popsal, proč se jím vedená asociace pondělního protestu neúčastní.
Řekl, že je zemědělství přeregulované, zbyrokratizované, že "je tam o čem jednat, ale my se určitě k těmto protestům nepřipojíme, protože lidé, kteří tyto protesty svolávají, nebudí v nás žádnou důvěru, nepamatujeme si, že by se kdy v minulosti starali o zájmy soukromých zemědělců, o zájmy rodinných farem, přesně naopak, byli jsme vždycky těmito lidmi označováni za malé zemědělce, kteří nic neprodukují a nejsou k ničemu". Vysvětlil, že menších zemědělců je v Česku většina a mají jiné představy o své práci než megaholdingy.
Dufek na to veřejnosti sdělil, co bylo spouštěčem protestu: "Špatně nastavená politika vlády, která přidala svým voličům, malým zemědělcům, ale kteří mají skoro 150 hektarů, velké peníze a na ostatní nezbylo…" O to se tedy také vede spor, že vláda ubrala velkým a přidala malým.
Šebek řekl, že změny, které vláda udělala, směřovaly ke spravedlivému dotačnímu prostředí. Popsal, že celých dvacet, možná třicet let celá podpora českého zemědělství stála na "podpoře velkých a supervelkých podniků, které dneska dosahují desítek a stovek tisíc hektarů a vlastně nemají nic společného s normálním venkovem a s klasickým zemědělstvím".
Podle Šebka měli menší zemědělci balík provozních dotací v přepočtu na hektar významně nižší a teprve "redistribucí došlo ke srovnání a k nadlepšení situace menších zemědělců, a to je přece také smysl celé společné zemědělské politiky. Ta není zaměřena na to, aby se tady podporovali nějací miliardáři, kteří potom vlastně za veřejné peníze skupují další a další podniky. To má jít na životaschopnost farmářů, kteří žijí v konkrétních lokalitách a produkují tam potraviny a starají se o zvířata."
Popsal, jak velké holdingy skupují farmy jako komodity a přeprodávají si je, "jak se jim to zrovna hodí, kdežto farmář, ten je tam od rána do večera, snaží se tam budovat svoje živobytí a předávat to další generaci. A snaží se věnovat okolí - a to je ta přidaná hodnota, kterou daňový poplatník potom oceňuje." Šebek ocenil jednání s premiérem Fialou, což už je samozřejmě jak pro Dufka, tak třeba pro dalšího organizátora protestu agrobarona Zdeňka Jandejska, natožpak pro lidi okolo Rajchla, zcela nepřijatelné.
Protestující, po spravedlivé podpoře volající sedláci a farmáři, se budou muset naučit, jak své akce organizovat, budou se muset naučit odstřihnout od lidí, jejichž zájmem je chaos a zničení domácí soudržnosti. Jde to celkem snadno provést, jen chtít a nebát se.
