Soukromá společnost propustila zaměstnance, který podle ní porušil firemní pravidla, ten to odmítá a chce svého chlebodárce žalovat. Vlastně na tom není nic ke komentování.
Jenže když se společnost jmenuje Google, a zaměstnanec James Damore se měl provinit proti nařízení "dělat maximum pro vytvoření zaměstnanecké kultury bez obtěžování, zastrašování, předsudků a nezákonné diskriminace", je z výpovědi globální kauza.
Velká část komentářů k ní přitom vychází z mylné premisy. A je docela vtipné, že z ní vycházejí obě strany sporu - jak ti, kdo oslavují propuštěného programátora jako mučedníka politické korektnosti, tak i ti, kdo v něm vidí spíš šiřitele genderových stereotypů.
Bouřlivými diskusemi se jako červená nit vine přesvědčení, že Google je něco jiného než Agrofert. Že je něčím víc než soukromou firmou, která má jediný smysl existence: vytvářet zisk.
Když to trochu přeženu - pro jedny je kalifornský technologický gigant nebezpečným hnízdem neomarxistů, levičáků, ne-li přímo jednou z bašt spiknutí majícího za cíl nastolit nový světový řád. Druzí jsou zřejmě přesvědčeni, že v Mountain View sídlí věrozvěsti pokroku hlásající rovnost všech, diverzitu a barevnost jako nejvyšší hodnotu.
Obojí je samozřejmě nesmysl. Google je - jak už zaznělo - soukromá firma. Nic více a nic méně. Její akcionáři chtějí vidět dolary, ne zaměstnance všech odstínů pleti, pohlaví, věkových kategorií, handicapů, sexuálních orientací a náboženství. Pokud by jim manažeři na konci roku oznámili, že firma sice nic nevydělala, ale zato že se podařilo zvýšit podíl vegetariánů mezi zaměstnanci o tři a půl procenta, museli by si hledat nový džob oni, a ne chudák James Damore.
Pokud Google lpí na diverzitě, nedělá to proto, že by byl "společensky odpovědnější", nebo "pokrokovější" než jiní. A samozřejmě ani proto, že by chtěl zničit západní civilizaci. Dělá to z jediného důvodu - přináší mu to zisk. Diverzita je jeho nejdůležitější know-how, konkurenční výhoda a cesta k dalšímu růstu. (Ponechme teď stranou, zda je globální dominantní postavení firmy dobrá nebo špatná věc. To je na jinou debatu.)
Představte si společnost, která těží a zpracovává rudu a je schopná dostat z každé vytěžené tuny rudy dva metráky kovu. Z chemických rozborů ale ví, že surovina obsahuje kovu dvojnásobek.
Je jasné, že prioritou takové firmy bude výzkum a investice do vývoje technologií, které by dokázaly z horniny extrahovat veškerý kov. A to i v případě, že ji i dosavadní, dvacetiprocentní výtěžnost slušně živí. Z jednoduchého důvodu - o totéž se totiž snaží konkurence. Komu ujede vlak, skončil.
Google je ve stejné situaci. Pro technologickou firmu, která stojí a padá s tím, že bude na špici inovací, není nic důležitějšího než lidé, jejich nápady, invence a dovednosti. Nemůže si dovolit nechávat ležet ladem ty, které se skrývají v jiných segmentech společnosti, než jsou bílí muži.
Google ví, že v ženách se skrývá obrovský, nevyužitý potenciál. Je pro firmu tím, čím je v našem hornickém příměru vzácný kov končící na hromadách hlušiny. Není divu, že ho chce Google - a další - "vytěžit". Nedělají to proto, aby zlepšili svět, ale vlastní konkurenceschopnost.
Je celkem jedno, jestli souhlasíte s Jamesem Damorem a jeho teorií o biologických rozdílech mezi muži a ženami, pokud jde o vlohy pro IT. I on ve svém elaborátu píše, že se distribuce těchto vloh mezi muži a ženami "významně překrývá". Pokud tedy na technických, inovativních místech pracují jen jednotky procent žen, pak je jasné, že jejich zaměstnavatelům uniká obrovský potenciál. A relativně nejjednodušší cestou, jak ho využít, je bourat veškeré překážky, které ženám v cestě k úspěchu v těchto profesích stojí.
Pokud si toto uvědomíme, je radikální reakce Google srozumitelnější. Firma netrestala za "názor", ale za zpochybnění strategie, která je pro ni klíčem k dalšímu růstu.
Že to přehnala, něčím hodně nelibě páchnoucím si zaneřádila opečovávaný PR štít všeobjímající otevřenosti, a do té doby bezejmennému rozumbradovi naservírovala na stříbrném podnose globální auru bojovníka "za pravdu" - to samozřejmě platí.
Ti, kdo Google pokládají za komplot neomarxistů, v tom nejspíš budou vidět potvrzení svého názoru. Bylo by dobře, kdyby kauza zbavila iluzí aspoň ty, kdo si od soukromého byznysu slibují, že bude především konat dobro.
Takové očekávání je stejně odtržené od reality jako - mezi odpůrci politické korektnosti nyní populární - přemalovávání loga Google tak, aby tvořilo slovo Gulag.
