Americké volby mají jednu výhodu. Ať jde o ty prezidentské, nebo kongresové, konají se vždy v listopadu. Podle zákona z roku 1845 je to konkrétně "v úterý po prvním pondělí v listopadu". Letošní hlasování (kdy se zároveň v řadě států volí guvernéři a další posty) připadly na příští úterý, 8. listopadu.
Ta pravidelnost je báječná nejen proto, že víte, že každý sudý rok je listopad v USA volební. Ale také proto, že v Americe (přinejmenším na východním pobřeží a na Středozápadě) je podzim právě v úplňku. Lesy Pensylvánie se táhnou ve vlnách jako barevné strakaté moře, před rodinnými domky ve větru plápolají černé závoje halloweenských příšer, a když se zešeří, začnou se z verand šklebit nebo smát obličeje vyřezané do nasvícených, oranžových dýní.
Samotná předvolební atmosféra však s těmito bukolickými americkými výjevy ostře kontrastuje. Obě strany, demokraté i republikáni, samy sebe děsí tím, jakou apokalypsou by bylo, kdyby vyhráli ti druzí.
Ještě snesitelné to je, když jde o konkrétní, uchopitelná témata. Republikáni buší do demokratů vysokou inflací, cenami benzinu, zločinností, ilegální imigrací. Zatímco o potratech, jež po červnovém verdiktu Nejvyššího soudu, který zrušil ústavní právo na jejich dostupnost, v řadě svých "červených" států zakázali nebo přísně omezili, republikáni teď důsledně mlčí.
Potraty neboli "reprodukční práva"
Verdikt totiž politicky zafungoval jako republikánský výstřel do vlastní nohy, v jednu chvíli se zdálo, že voliči - a hlavně voličky - jim to sečtou. Takže oni teď ani nemukají, na jejich předvolebních shromážděních je tohle téma tabu. I když už předem vyhlásili, že pokud by volby vyhráli a převzali od demokratů Kongres, pokusili by se prosadit celonárodní, federální zákaz interrupcí po patnáctém týdnu těhotenství.
Demokraté se naopak ze všech sil snaží, aby se na potraty a jejich republikánské zákazy nezapomnělo. V Pensylvánii se jejich předvolební, televizní spoty soustředí prakticky jen na toto téma. A rovněž na předvolebních shromážděních je to zpravidla první věc, kterou řečníci zmíní. I když tam to není přes příběhy konkrétních dívek a žen jako ve zmíněných spotech, ale varují, že ohrožena jsou obecně "reprodukční práva".
O ekonomice demokraté mluví z opačného konce než republikáni, upozorňují na Bidenovy výdajové programy (na podporu byznysu a občanů proti dopadům covidu, do infrastruktury, do zelené agendy, na zastropování cen léků), které jsou z jejich pohledu jasnými úspěchy jejich dlouhodobé agendy.
Zatímco podle republikánů jsou to právě tyto federální peníze, které od nástupu Bidena proudily do ekonomiky, co je hlavním zdrojem inflace. Putinova válka proti Ukrajině podle nich s vysokými cenami pohonných hmot nijak nesouvisí. Republikáni vyhlašují, že by výdaje ořezali. Demokraté bijí na poplach, že by tak došlo na krácení penzí, zvýšení věku pro odchod do důchodu a omezení dostupnosti zdravotní péče pro seniory a potřebné.
To vše je ale ještě v zásadě praktická debata. Sice doprovázená přepjatým humbukem, ale pořád ještě založená na uchopitelných politických postojích. Amerika se ovšem začíná nebezpečně naklánět, nořit do temnoty, když dojde na fundament. Na věci, na kterých byla založena a o které se vždy opírala. O sdílené hodnoty, o demokracii, jejímž úhelným kamenem jsou svobodné, férové volby a také přijetí jejich výsledku.
Co je vlastně ta svoboda?
"Tyto volby jsou o tom, zda vyhraje demokracie, nebo zda nám na dveře zaklepe totalitarismus," vyhlašuje na svém předvolebním shromáždění demokrat John Fetterman, který v Pensylvánii kandiduje na uvolněné místo do amerického Senátu. Silná slova. Jeho republikánský soupeř Mehmet Oz, kandidující pod reklamní značkou z jeho televizní show Dr.Oz, to ale také vidí fatálně, katastroficky. Jen z druhého břehu. "Jsou to volby mezi Amerikou, která stojí na svobodě, a Amerikou, kterou nesmíme dopustit, kterou si nemůžeme dovolit."
Stejně jako velká většina republikánských kandidátů, souhlasí při tom i Dr.Oz s exprezidentem Donaldem Trumpem, že prezidentské volby 2020 mu byly ukradeny. Je to sice tvrzení bez jakýchkoli konkrétních, věrohodných důkazů, mnohonásobně odmítnuté v soudních řízeních, opakovaně vyvrácené v přepočtech volebních výsledků v klíčových státech. Ale pro většinu republikánských voličů je to "pravda".
Tou mírnější odpovědí, zda věří, že volby 2020 byly zfalšované, je konstatování: "Nevím, nemám dost informací, ale v pořádku to nebylo". A každý druhý spíše přesvědčivě řekne: "Byl to podvod." Tečka.
V republikánských státech se teď volební zákony zpřísňují, někde to hraničí s omezováním rovného přístupu k volbám. Demokraté proti tomu bijí na poplach, že v ohrožení jsou samotná "volební práva" Američanů, což ale obecně není pravda. Při pohledu zvenčí se přitom zdá, že kompromis by neměl být tak těžký. Definovat volební pravidla není "raketové inženýrství". V USA by se sice stále lišila stát od státu, ale v rámci nich by to se společnou dobrou vůlí neměl být neřešitelný problém.
Až vzplanou ohně v ulicích
Jenže to je jen pohled zvenčí, zevnitř vidíte, že Amerika na to nyní nemá, schází jí právě ta společná politická vůle. Trump ničí republikány, jejichž většinu si vzal jako rukojmí své lži. Ničí demokraty, v jejichž řadách to slouží jako alibi, že jakýkoli společný průnik je vyloučený, a jedinou možnou odpovědí je radikální protitlak. A celou Ameriku Trump táhne do neprobádané, nebezpečné krajiny.
Pokud republikáni v nadcházejících volbách zvítězí - a průzkumy to předpovídají - bude to pro Trumpa, který podpořil stovky kandidátů, potvrzení jeho síly a vlivu. A povzbuzení, aby v roce 2024 sám znovu kandidoval na prezidenta. Ale co by se pak stalo, kdyby znovu prohrál?
Prohlásí republikánští guvernéři ve svých státech volby za neplatné? Vezmou jeho skalní voliči do rukou zbraně? A jaká by byla reakce levicových demokratů a jejich úderných sil? Vzplály by celé čtvrti amerických měst plamenem?
Předvolební podzim je v Americe tradičně nádherný, vyhlídky do budoucnosti o dost temnější. Na rozdíl od umělých nafukovacích halloweenských upírů, kteří se teď už pomalu, s přibývající zimou a unikajícím vzduchem, tiše skládají na trávník, má před sebou tato skvělá země skutečné, vážné a narůstající hrozby.
