Možná malý krok pro euroskeptiky, antibruselany a odpůrce takzvaných elit či údajné nevolené byrokracie. Ale důležitý. Šanci, že jsou schopni si vynutit změnu, mají.
Ukázalo to středeční nizozemské referendum o asociační dohodě EU s Ukrajinou. Zvítězilo Ne, přičemž k platnosti hlasování stačilo, aby přišlo třicet procent oprávněných voličů. Přišlo dvaatřicet.
Proč minimální počet není třeba padesát procent, toť otázka na nizozemské zákonodárce, kteří to navrhli a schválili.
Zvítězil hlas proti mnoha věcem najednou: Proti euroelitám a "eurohujerům", proti vstupu Ukrajiny do EU, proti přistěhovalcům, proti Angele Merkelové. Proti stranám, které stále ještě stavějí na Unii.
"Je to začátek konce Evropské unie,“ raduje se kritik islámu a EU Geert Wilders, zatímco mluvčí britské kampaně za vystoupení z Unie Leave.eu Brian Motheith rovnou tvrdí, že nad "Evropskou unií zapadá slunce".
Paradoxně mají vlastně pravdu. Nad Unií, jak jsme ji znali, asi opravdu zapadá slunce. V časech krize a nejistoty mají lidé sklon uzavírat se víc do sebe, do svých rodin, do svých komunit. A – do svých států. Ochotněji také naslouchají jednoduchým či radikálním řešením.
Není to náhoda, protože právě Nizozemsko patřilo k zemím, které dlouho odmítaly, ba bojkotovaly rozšíření schengenského prostoru o Rumunsko a Bulharsko. Jistě, většina Nizozemců vůbec hlasovat nešla. Nestálo jim to za to, což je ovšem též vypovídající.
Nevíme, jak se výsledek promítne do praxe. Nizozemská vláda si zřejmě bude muset vyjednat v asociační dohodě s Ukrajinou nějakou výjimku.
Kromě euroskeptiků má nepochybně radost Vladimir Putin. „Víme, kdo bude v případě vítězství Ne otevírat šampaňské,“ říkal ještě před hlasováním šéf nizozemské vládní Strany práce Diederik Samsom.
Zda opravdu v Kremlu bouchají zátky, cinkají stakany nebo je jen slyšet vítězné plácání rukou, nevíme. I když jde možná pro ruské vedení o malý krok, každý je dobrý k dosažení velkého cíle. Zachovat Ukrajinu a co nejvíce z ní na ruské oběžné dráze.
Potvrzuje se také, že euroskeptici jsou až na malé výjimky partnery Ruska. Nizozemští aktivisté, kteří vyvolali referendum a chtěli odmítnutí dohody, argumentovali po „rusku“ údajnou vládou fašistů na Ukrajině.
"Výsledky nizozemského referenda o přidružení Ukrajiny k EU jsou ukazatelem vztahu Evropanů k ukrajinskému politickému systému," tweetuje ruský premiér Dmitrij Medveděv.
Nehledejme úplně za vším Putinovu ruku. Ale na rozbití Evropské unie, úspěších euroskeptiků a problémech Ukrajiny současná Moskva samozřejmě zájem má. O tom žádná.
Ti, kdož v Česku nechtějí velký vliv Ruska, se musejí smířit se skutečností, že Západoevropané jsou k jejich obavám neteční. Například nedávná zpráva vyšetřovatelů, která obvinila Vladimira Putina z organizování vraždy agenta Alexandra Litviněnka v Londýně, podle průzkumů drtivou většinu Britů nezajímala.
Nizozemsko se v tomto Británii podobá, přestože země dost prožívala sestřelení malajsijského letadla nad východní Ukrajinou v roce 2014. Většinu z 298 obětí tvořili Nizozemci a podezření padá na proruské separatisty.
Po nizozemském referendu přijde právě to britské. Pokud brexit nenastane a 23. června se Britové rozhodnou v Evropské unii zůstat, může to zastavit příval dobrých zpráv pro euroskeptiky a prorusky orientované Evropany. V opačném případě asi padne na oslavy hodně šampaňského i vodky.
