Karolína Šimková Karolína Šimková | Komentáře
25. 6. 2019 15:55

Hořkosladká chuť čokolády. Kakaový byznys zaměstnává dva miliony dětí

Foto: Pierre-Yves Babelon / Shutterstock.com
Kupování certifikované čokolády (samozřejmě hořké, ve které je vysoký podíl kakaa) je to nejjednodušší, co můžete udělat.

Možná patříte k těm, kteří se zajímají, odkud jejich jídlo pochází. Možná jste omezili spotřebu masa a nekupujete výrobky s palmovým olejem. Ještě že není ve vaší oblíbené čokoládě, říkáte si, jenže…

Češi mají čokoládu rádi: ročně každý z nich sní asi pět kilogramů (není to naopak málo? může vás napadnout). Čokoláda se vyrábí ze zkvašených, usušených a následně pražených kakaových zrnek, která jsou ručně vybírána z kakaových bobů. Na jedno kilo čokolády je potřeba asi 300 až 600 zrnek. Hlavními producenty kakaa jsou africké a jihoamerické státy, těmi největšími Pobřeží slonoviny, Ghana a Indonésie.

Západoafrické lesy v ohrožení

Evropský kontinent je největším odběratelem kakaa. Většina kakaových zrn se dováží do Evropy ze zemí západní Afriky, hlavně z Pobřeží slonoviny (51 procent) Ghany (15 procent) a Nigérie (11 procent). Z necelých pěti tisíc tun kakaa, které se na světě ročně vyrobí, je certifikovaných jen 30 procent. To znamená, že pouze u 30 procent kakaových bobů, které farmáři vypěstují, jsou dodržována pravidla, která přispívají k udržitelnosti, sociální spravedlnosti a ochraně "kakaových dělníků". Na to dohlíží a certifikát udílí především dvě největší organizace: Fairtrade a Rainforest Alliance / UTZ. Ty mohou vyjednávat pro "své" farmáře lepší podmínky a certifikovaní farmáři si díky nim vydělají víc peněz. I tak ale žijí na hranici chudoby a certifikát v praxi není stoprocentní zárukou, že nedochází k ničení přírody nebo k porušování práv zaměstnanců. A co teprve těch 70 procent, která nikdo nekontroluje?

Levná a bezohledná výroba samozřejmě ohrožuje tamní krajinu - je to stejné jako s masovou produkcí palmového oleje nebo sóji. Všechny tyto plodiny přispívají k nevratnému ničení lesů a životního prostředí, hlavně v chudších, rozvojových zemích. V západní Africe je úbytek lesů do očí bijící: v roce 1960 tvořily polovinu území (16 milionů hektarů) Pobřeží slonoviny deštné lesy, o 50 let později už to byly jen dva miliony hektarů. V západoafrické oblasti už zmizelo asi 90 procent původních lesů, protože se s nimi zachází jen jako se spotřebním, jednorázovým zbožím s krátkou životností.

A v případě pěstování kakaa nejde jen o deštné lesy, ale i o jejich obyvatele, o zaměstnance malých kakaových farem. V těžkých podmínkách tam pracují dospělí, ale i děti.

Po dobré čokoládě se netloustne, energeticky vás nakopne, jednu si dám každý den k snídani, abych se nastartovala, líčí Šárka Robinson Pomahačová.
20:50
Po dobré čokoládě se netloustne, energeticky vás nakopne, jednu si dám každý den k snídani, abych se nastartovala, líčí Šárka Robinson Pomahačová. | Video: Daniela Drtinová

Nesplněné sliby

Necertifikované (ale možná i některé certifikované) farmy v západní Africe zaměstnávají přes dva miliony dětí, které jsou nelegální levnou pracovní silou. Někdy zastávají i velmi náročnou a nebezpečnou práci, jako je osekávání stromů mačetou, výjimkou nejsou nekonečně dlouhé pracovní dny. Takový obraz je běžný na malých rodinných farmách, které nemají peníze, aby zaplatily další zaměstnance, protože už tak žijí na pokraji chudoby. Některé děti přicházejí bez rodičů a bez dokladů na práci z vedlejšího Mali a Burkina Fasa.

V 90. letech se začalo mluvit o dětské práci na kakaových farmách a velcí zpracovatelé kakaa jako Nestlé a Mars slíbili, že do roku 2020 nebudou nakupovat jiné než "udržitelné", certifikované kakao a že se jim podaří snížit dětskou práci v kakaovém světě o 70 procent. Dnes je jasné, že svůj závazek nesplní, ani zdaleka. Deník The Washington Post zjistil, že tyto firmy dnes znají původ jen asi poloviny kakaa, které zpracují.

Víc peněz farmářům = méně dětské práce

Nedávná studie ukázala, že zdražení kakaa o 47 procent by znamenalo konec dětské práce na farmách v Ghaně a už při zvýšení o pouhá tři procenta by děti nemusely vykonávat nejrizikovější práci. Chudí farmáři je využívají, protože děti pracují téměř zadarmo. Pokud by ale vydělali víc, mohli by si najmout dospělé zaměstnance, na které nyní nemají peníze.

Dva největší producenti kakaa, Pobřeží slonoviny a Ghana, se rozhodli vyjednávat o minimální prodejní ceně. Dřív nebyla stanovena a kvůli nadbytku úrody dlouho klesala, což nejvíc škodilo malým rodinným farmám. Právě určení minimální ceny by mělo takovému kolísání zabránit.

A to se jim podařilo: 12. června se domluvili zástupci výrobců s politiky na stanovení minimální ceny 2600 dolarů za tunu. Vyjednávač z Ghany řekl, že jde o historický moment, protože až doteď cenu určovali pouze ti, kdo kupovali.

Máme to štěstí, že žijeme ve vyspělé a bezpečné zemi. Můžeme si namlouvat, že se nás ekologická krize rozvojových zemí netýká, říká Stanislav Lhota.
2:06
Máme to štěstí, že žijeme ve vyspělé a bezpečné zemi. Můžeme si namlouvat, že se nás ekologická krize rozvojových zemí netýká, říká Stanislav Lhota. | Video: DVTV

Ze stomiliardového byznysu s čokoládou se k farmářům ročně dostane jen asi šest miliard dolarů. Většina zisku jde do kapsy distributorů zpracovaného kakaa a čokoládových gigantů, jako jsou Nestlé, Mars, Mondelez nebo Ferrero. Zvýšení minimální ceny za tunu by mělo zabránit tomu, aby malí farmáři najímali děti na nejnáročnější práci. A čím vyšší minimální cena bude, tím méně dětí bude muset pracovat ve špatných podmínkách místo chození do školy.

Až si budete příště kupovat čokoládu, podívejte se pro jistotu, jestli je označená nějakým certifikátem, třeba Fairtrade nebo UTZ / Rainforest Alliance. Jasně, certifikáty nejsou samospasitelné, problém je mnohem hlubší, systémový. Odpovědnost je hlavně na vládách (inspirací jsou Německo nebo Belgie) a nadvládních organizacích (EU, OSN) a taky na největších výrobcích čokolády, kteří by měli začít tlačit na zvyšování cen a ochranu lidských práv na kakaových plantážích.

Ale podobné akce se rozjíždějí pomalu. V této chvíli je kupování certifikované čokolády (samozřejmě hořké, ve které je vysoký podíl kakaa) to nejjednodušší, co můžete udělat. Vybrat si kvalitu před kvantitou. Snad se brzy dočkáme i certifikátů "child labor free" a "rainforests friendly".

 

Právě se děje

Aktualizováno před 26 minutami

Na Praze 6 havarovala v pondělí ráno cisterna na cement, převrátila se v ulici Do Horoměřic

 V Praze 6 havarovala dnes ráno cisterna na cement, převrátila se v ulici Do Horoměřic. Unikající provozní kapaliny hasiči zajistili, cement se nevysypal, řekl mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. V době zásahu hasičů a vyšetřování nehody byl provoz v místě řízen kyvadlově. Řidič utrpěl lehčí pohmožděniny, záchranáři ho převezli do nemocnice, řekla mluvčí záchranné služby Jana Poštová.

Nehoda se stala kolem 7:00. "Podle informací z místa se měl řidič kamionu vyhýbat protijedoucímu vozidlu, najel na krajnici, která se sesunula, a spadl do pole. Cisterna se obrátila na střechu," popsal nehodu policejní mluvčí Jan Rybanský. Vyproštění a přečerpání nákladu nyní zajistí firma, které cisterna patří, dodal.

Třiatřicetiletý řidič měl lehké pohmožděniny, byl převezen do vojenské nemocnice, doplnila mluvčí záchranářů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy