Karolína Šimková Karolína Šimková | Komentáře
Aktualizováno 9. 6. 2019 20:45

Zachraňte Willyho před plasty. 8 milionů tun ročně skončí v oceánech a v žaludcích

Ze všeho plastového odpadu, který jsme vyprodukovali, se do dnešního dne zrecyklovalo jen devět procent.
Kosatka v igelitu, fotomontáž. Zatím.
Kosatka v igelitu, fotomontáž. Zatím. | Foto: Martina Badini / Shutterstock.com

Bylo mu teprve sedm, když jeho mrtvolu vyplavilo Tyrhénské moře na pláž nedaleko Palerma. Vorvaň obrovský se přitom normálně dožívá až sedmdesáti let. V sobě měl kusy plastů, které byly s velkou pravděpodobností příčinou smrti.

V dubnu, o pár týdnů dřív, vyplavilo moře na sardinskou pláž březí samičku vorvaně, měla v sobě kromě nenarozeného mláděte asi 22 kilo plastů. V březnu na Filipínách našli mrtvého vorvaňovce, který měl v žaludku 40 kilogramů plastových tašek. O podobných případech čteme stále častěji a to ani nevíme, kolik otrávených kytovců a jiných živočichů skončí na dně oceánů.

Znečištěnými oceány nejvíce trpí jejich obyvatelé, zatímco konzumenti vesele dál "plastují". Trpí tím ptáci, delfíni, mořské želvy, velryby, celkem asi 700 druhů mořských živočichů. Ti přitom často patří k ohroženým druhům a kvůli nadměrnému lovu jich i bez toxických plastů ubývá, jenže právě na nich stojí celý mořský ekosystém. A v některých částech světa i potravní řetězec - mořští tvorové jsou pro miliony lidí hlavním zdrojem bílkovin. Všežravce člověka ohrožuje přítomnost mikroplastů v komerčně lovených rybách, přesný účinek na lidský organismus zatím není úplně známý.

Poměr ryb a plastů v roce 2050: Jedna k jedné

Každý rok v oceánech přibude asi osm milionů tun plastového odpadu k odhadovaným asi 150 milionům tunám, které už v mořských vodách plavou. Podle autorů studie se má do roku 2025 počet plastů, které skončí každý rok v oceánech, zdvojnásobit. Moře devastuje lidská činnost, toxický odpad, ale i globální oteplování a s ním spojené zvyšování hladiny, které ohrožuje obydlí desítek milionů lidí.

Tady jsou další čísla: V roce 2014 byl váhový poměr plastů a ryb 1:5, v roce 2050 je očekávaný poměr podle zprávy Světového ekonomického fóra 1:1.

Neumím si představit rodiče, kteří dovolí svým dětem koupat se v moři plném rozkládajících se plastů; tak proč nám nevadí, že v plastové žumpě plavou ryby, a že ryby znečištěné mikroplasty ve velkém pojídáme? Nebo možná vadí, ale předstíráme, že to nevidíme. Je to tak jednodušší.

Jednotlivci už pochopili, že důležité je změnit vlastní návyky a přemýšlet o tom, jaké má naše chování dopad na životní prostředí. Přemýšlet v souvislostech a v dlouhodobém horizontu, upřednostnit udržitelnost před okamžitým uspokojením. Používat papírová a bambusová brčka místo plastových a vlastní hrnek na kafe místo jednorázového. Třídit odpad, nosit si svoji nákupní tašku, nejezdit autem, když to není nutné. Velký díl odpovědnosti ale zůstává na politicích, státech a hlavně na mezinárodních společenstvích, jako je EU nebo OSN, bez jejich zásahu můžou dobrovolníci čistit pobřeží v režimu 24/7, ale dalšímu hromadění odpadu nezabrání.

EU si problému všimla, Trump se k němu nehlásí

I když Evropa produkuje významné množství plastového odpadu, plasty, které se dostanou do moře z pobřeží evropských států, tvoří jen 3,6 procenta z celkového objemu svinstva. Nejvíc ho do oceánů "dodává" východní Asie, která kromě svého ve velkém přijímá i odpad ze západních států, třeba z USA nebo Kanady, a někdy nelegálně vyhazuje do vody. Jak vyplývá z výzkumu z roku 2015, Čína (která s přehledem vede tabulku znečišťovatelů), Filipíny, Vietnam, Thajsko a Indonésie odpovídají za víc než 60 procent plastového odpadu, který končí v oceánech (i když často nejsou zemí, kde se plastová lahev coca-coly prodala a vypila). Celá Asie má na svědomí 80 procent odpadu a začíná se bouřit proti tomu, být "popelnicí Západu". Třeba Filipíny a Malajsie teď znečištěný odpad vrací do zemí, ze kterých ho přijaly. Čína kontaminovaný plastový odpad nepřijímá už od roku 2018.

V květnu se problém probíral na mezinárodní úrovni, a výsledek? Plasty přibyly na seznam nebezpečných odpadů, které by měly být kontrolovány při výměně mezi zeměmi. Na tom se dohodlo 186 států v Basilejské úmluvě o nebezpečném odpadu. Země, respektive obchodníci, kteří budou chtít plastový odpad vyvážet, budou muset od přijímající země získat souhlas s odesláním většiny nechtěných nebo nerecyklovatelných plastových odpadů. Tím můžou státy ukládání nežádoucího odpadu kontrolovat. To přijala i Evropská unie, takže členské státy nesmí vyvážet nerecyklovatelný plastový odpad do rozvojových zemí proti jejich vůli.

S úmluvou nesouhlasí (neratifikovaly ji ani nebyly zahrnuty do rozhodovacího procesu) Spojené státy, největší vývozce (v současnosti vyváží asi 80 procent svého plastového odpadu), producent i konzument plastů na světě. Ale nezbývá jim než zákaz také akceptovat a o odpad se "nějak" postarat. Nová úmluva platí od ledna 2021, ale nedává nám odpověď na otázku, co se vším tím plastovým odpadem dělat. Kontaminované plasty se sice už nebudou vyvážet do "popelnic" v chudších regionech, ale odpadu bude dál přibývat, a jak úspěšně se ho budou zbavovat státy, které byly zvyklé jej vyvážet, není jasné.

Slabá recyklace

Vyvážet - přes půl světa - tuny umělohmotných lahví, tašek, pytlů a dalšího smetí je dlouhodobě neudržitelné, ekologická marnost. Musíme se snažit - pokud možno - se plastů vzdát a zvykat si na život bez nich. Tím spíš, že ze všeho plastového odpadu, který jsme vyprodukovali, se do dnešního dne zrecyklovalo jen devět procent. Státy jako Austrálie, Velká Británie nebo Evropská unie už nařídily omezení nebo zákaz některých jednorázových plastových výrobků. Podobná pravidla platí také v několika afrických zemích (třeba v Keni můžete jít za používání igelitek teoreticky až na čtyři roky do vězení) nebo na Tchaj-wanu.

Že se někteří vysmívají zákazu brček nebo plastových tyčinek do uší, o kterém nedávno rozhodla Evropské unie, je úplně mimo. Problém naopak je, že takových opatření proti nadměrné výrobě a spotřebě jednorázových plastů není víc a nepřijímají se rychleji a efektivněji po celém světě. Že moderní civilizace - výroba, obchod a spotřeba - nemyslí víc na to, jak žít bez plastů. Jen zákazem plastových výrobků kus po kuse se obrovský průšvih, do kterého jsme se sami dostali a kterému čelíme, nevyřeší.

Kanaďan z plastu postavil hrad. Teď chce z umělé hmoty vybudovat celou vesnici | Video: MEL Films
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Skokanka Ptáčková získala na olympijských hrách mládeže bronz

Skokanka na lyžích Štěpánka Ptáčková vybojovala na zimních olympijských hrách mládeže v Lausanne bronz a postarala se o druhou českou medaili v oficiálním hodnocení zemí. Sedmnáctiletá reprezentantka, která už dokázala bodovat v seniorském Světovém poháru, navázala na čtvrteční stříbro rychlobruslařky Zuzany Kuršové.

V Lausanne se radovali z medailí také čeští hokejisté, kteří byli členy mezinárodních týmů ve formátu tři na tři. Štěpán Maleček a Zuzana Trnková získali zlato, Matyáš Šapovaliv přidal bronz.

Třetí zimní olympijské hry mládeže potrvají v Lausanne do středy.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Francouz Noël zopakoval ve Wengenu loňský triumf ve slalomu

Francouzský lyžař Clément Noël obhájil ve Wengenu loňské vítězství ve slalomu. Na trati, na níž v minulé sezoně zaznamenal premiérový úspěch ve Světovém poháru, dnes vedl už po prvním kole a nakonec vybojoval pátý triumf v kariéře. Vedoucího muže průběžného pořadí SP i disciplíny Henrika Kristoffersena z Norska porazil o čtyři desetiny sekundy.

Jediný český reprezentant ve startovní listině Jan Zabystřan nedokončil úvodní kolo a další body do hodnocení SP nepřidal.

Dvaadvacetiletý Noël vyrazil do závodu s číslem jedna a v 1. kole se jeho času nikdo ze soupeřů nedokázal přiblížit. Před Kristoffersenem měl náskok 67 setin a ve finálové jízdě si v houstnoucím sněžení druhé vítězství v sezoně pohlídal. Na třetí místo se posunul Rus Alexandr Chorošilov.

Kristoffersen se díky druhému místu vrátil do čela celkového hodnocení SP. Před Francouzem Alexisem Pinturaultem, jenž dnes druhé kolo nedokončil, vede o 78 bodů. V hodnocení slalomu má náskok 62 bodů před Noëlem, který v pořadí přeskočil dnes pátého Švýcara Daniela Yuleho, vítěze posledních dvou závodů z Adelbodenu a Madonny di Campiglio.

Závod SP ve sjezdovém lyžování ve Wengenu (Švýcarsko):

Muži - slalom:

1. Noël (Fr.) 1:46,43 (50,72+55,71), 2. Kristoffersen (Nor.) -0,40 (51,39+55,44), 3. Chorošilov (Rus.) -0,83 (52,15+55,11), 4. Foss-Solevaag (Nor.) -0,85 (51,90+55,38), 5. Yule -0,90 (52,20+55,13) a Zenhäusern (oba Švýc.) -0,90 (51,71+55,62), 7. Schwarz (Rak.) -0,91 (51,45+55,89), 8. Nef (Švýc.) -1,05 (51,93+55,55), 9. Grange (Fr.) -1,23 (52,74+54,92), 10. Meillard (Švýc.) -1,32 (51,90+55,85), …Zabystřan (ČR) nedokončil 1. kolo.

Průběžné pořadí slalomu (po 6 z 12 závodů): 1. Kristoffersen 402, 2. Noël 340, 3. Yule 335, 4. Zenhäusern 225, 5. Pinturault (Fr.) 206, 6. Foss-Solevaag 202.

Průběžné pořadí SP (po 21 z 44 závodů): 1. Kristoffersen 691, 2. Pinturault 613, 3. Kilde (Nor.) 591, 4. Paris (It.) 556, 5. Mayer (Rak.) 512, 6. Feuz (Švýc.) 461, …119. Zabystřan 12.

Zdroj: ČTK
Další zprávy