Ve třetím manželství to starostům zatím klape. Po prvním divokém partnerství s TOP 09 a nepodařené avantýře s lidovci to teď zkusili s Piráty. A aby o spojenectví nebylo sebemenších pochyb, staronový šéf hnutí Vít Rakušan v projevu na úterním sněmu mluvil pomalu více o svém přátelství s kapitánem Pirátů Ivanem Bartošem než o volebním programu koalice.
Jedna věc jsou ovšem vřelé vztahy předsedů, druhá pak reálné chování jejich voličů. Piráti se starosty dobře zvládli začátek spojenectví, když se jim podařilo navzájem si neodradit voliče. Pak dokonce během jara výrazněji lépe než trojblok Spolu kasírovali nespokojenost lidí s výkonem vlády během pandemie - příznivci ANO tehdy po statisících emigrovali právě k opoziční dvoukoalici.
Jenže tomu je nyní konec. Premiér si své voliče bere zpět a do Pirátů se úspěšně trefují i konkurenti ze Spolu. Prozatímní výsledek? Podpora Pir/STAN ve srovnání s jarem klesla o celou třetinu - na současných 20 procent.
Velká část odpovědnosti za volební výsledek dvoukoalice tak nyní leží právě na lídrech starostů - pokud si nechají další procenta nestálých voličů upláchnout k Babišovi, opoziční sen o většinové nebabišovské vládě padne. Pokud ovšem své příznivce přesvědčí alespoň o tom, že jsou tím nejmenším zlem na politické scéně, mohou premiéra odstavit od moci.
Jako v roce 2017. Vyjma starostů
Poté co na jaře část komentátorů prorokovala, že Andreje Babiše čeká po nezvládnuté koronakrizi politický konec, nyní s viditelným zklamáním připouští jeho jasné vítězství. Premiér jej ale nemá ani zdaleka jisté.
Pokud si odmyslíme koaliční bloky, připomíná rozložení voličských preferencí předvečer posledních sněmovních voleb.
Předseda ODS sice reálně šéfuje jedenáctiprocentní partaji, své okolí ale nepřestává ujišťovat, že na podzim bude sestavovat vládu. Podobně silácké řeči vedou lídři TOP 09 a lidovců, ačkoli stále vedou přinejlepším pětiprocentní strany. Piráti se stále nemohou rozhodnout, zda dostát svému radikálnímu názvu, nebo se transformovat v racionální nabídku pro široký elektorát. Extremisté jsou v úhrnu rovněž na svém. A ČSSD se nadále snaží o kvadraturu kruhu, tedy mít od Babiše teplá ministerská křesla, ale zároveň alespoň pět procent voličů přesvědčit, že s ním nemají vůbec nic společného.
Jediný rozdíl představují starostové. Po nešťastném registrovaném partnerství s lidovci šli do voleb nakonec sami a do sněmovny pronikli se štěstím jako nejslabší strana. Nyní v měřeních stabilně dosahují desetiprocentních preferencí. To je nepochybně úspěch. Starostům se spojenectvím s Piráty zjevně podařilo zbavit voliče strachu, že by jejich hlas mohl propadnout.
Jenže příběh STAN tím zdaleka nekončí. Pro spoustu příznivců Pirátů, ale i ODS, ANO či Přísahy představují starostové další přijatelnou volbu - a nyní se bojuje o to, zda se stanou tou první, nebo až náhradní. Vítu Rakušanovi se v posledních letech podařilo desítky tisíc lidí přesvědčit, že hlas mají dát jeho uskupení. Nyní ale všechny politické síly - vyjma spolupracujících Pirátů - dělají všechno pro to, aby se voliči vrátili ze starostenského vandru zpět k nim domů.
Kdo bude premiér
Útok už začal. A sociolog Martin Buchtík jej před časem v rozhovoru pro Aktuálně popsal výmluvně: "Z průzkumů víme, že STAN jsou nejšířeji akceptovatelnou stranou - prakticky nikomu nevadí. Babišův útok na Piráty je tak především atakem na voliče, kteří chtějí dát hlas dvoukoalici zejména kvůli usedlejším centristickým starostům. Šéf hnutí ANO je chce znechutit připomínkou, že tak dají hlas i vyhraněnějším Pirátům, a přilákat je k sobě."
Stejnou strategii vůči STAN zjevně zaujali i ostatní konkurenti. Na úterním starostenském sněmu se sice vystřídala v roli řečníků celá galerie opozičních lídrů - a všichni se předháněli v komplimentech, zdání ale klame. Každý z vystupujících ve skutečnosti chce Vítu Rakušanovi odlákat co nejvíc hlasů. Proto teď také koalice Spolu s takovou vervou zveřejňuje plakáty, kolik starostů (s malým es) podporuje jejich trojblok.
Je to pochopitelné. Nehraje se totiž samozřejmě jen o odstavení Andreje Babiše od moci, ale také o to, kdo jej případně nahradí ve Strakově akademii. V zákulisí obou koalic přitom není nouze o hlasy, které potvrzují, že zvítězí-li Spolu, Piráti se asi nakonec podřídí a do vlády vedené občanskými demokraty s brbláním usednou. Pokud však vyhraje dvoukoalice, zůstane pro část ODS přijatelnější variantou spolupráce s ANO než představa, že by existoval kabinet, kterému předsedá Ivan Bartoš. Proto se teď Spolu tak zoufale snaží odloupnout starostům alespoň pár procent voličů, aby ukořistila právo nominovat premiéra.
Až přijde čas pro kompromis
Ať už volby nakonec dopadnou jakkoliv, zdá se být jisté, že nové mocenské poměry jen tak nezrodí. Prezident Miloš Zeman dal opakovaně najevo, že buď nechá Andreje Babiše ještě nějaký čas vládnout v čele starého kabinetu, nebo jej pověří vedením nové menšinové vlády, aby měl - podobně jako v roce 2017 - dost času sehnat si v nové sněmovně podporu.
S tímto vědomím je úspěch či neúspěch starostů ve volbách klíčovým faktorem. Pokud zafunguje Babišova negativní kampaň vůči Pirátům, které lídři Spolu přizvukují, starostové přijdou o své početné vlažné voliče - a podobně jako po minulých volbách nevznikne reálná možnost sestavit vládu bez účasti ANO. Pokud si ale STAN své voliče udrží, nebo se mu dokonce ještě podaří přilákat k urnám i ty dosud nerozhodnuté, pak nejen že ANO nedoroste zpět ke 30 procentům, ale rozhodnuto bude i o pořadí obou opozičních koalic.
Každopádně platí, že momentálně nenajdeme důležitější voličské hlasy než ty, které za sebou sešikovali starostové - a jež se jim teď všichni ostatní snaží na poslední chvíli odlákat.
