Olomoucká kauza se pomalu vyjasňuje. Hejtman za ČSSD Jiří Rozbořil byl obviněn. Údajně letos v srpnu nabídl Karlu Kadlecovi, náměstkovi krajského policejního ředitele, úplatek. Žádal prý, aby policie odložila vyšetřování dotace pro jezdecký areál v Olomouci. Náměstek Kadlec byl také obviněn.
Další politicko-policejně-podnikatelský malér: Kadlec podle zatím nepotvrzených informací nutil šéfa hospodářské kriminálky Petrůje stíhat podnikatele a člena ČSSD Jaroslava Králíka. Kvůli eurodotacím. (Petrůj byl policií obviněn.) Kadlec plán prozradil podnikateli Ivanu Kyselému (i on byl obviněn). Kyselý prý Kadlece zase žádal, aby ovlivnil vyšetřování bývalé náměstkyně olomouckého primátora Hany Kaštilové Tesařové (ČSSD), jež je souzena za údajně nevýhodný prodej městské nemovitosti.
Kadlec s Kyselým měli také domlouvat taktiku vyšetřování olomouckého akvaparku. Kyselý dostával policejní informace. Oba pak měli varovat hejtmana Rozbořila. Atd. Atd.
V nové olomoucké kauze tedy zřejmě nejde o solární elektrárnu Ševětín, jak se původně odhadovalo. Což je pikantní, pozorovatel si uvědomí: jakmile policie rozjede nějaký případ v podstatě na jakémkoli místě republiky, média snadno vygenerují dvě tři i více velmi smrdících možností, o které může jít. Špinavých kauz je mnoho, nejsou výjimečné. Tak vypadá česká realita už celá léta.
Nedávno se v centru pozornosti ocitl případ České pošty. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) měl být zatažen do korupční kauzy. Premiér kvůli případu svolal Bezpečnostní radu státu (BRS), což bezpečnostní experty překvapilo, působilo to přinejmenším neadekvátně. Zjevně šlo o to, aby byl Chovanec rychle očištěn. Ale zdůvodnění znělo jinak - prý byly ohroženy bezpečnostní zájmy státu.
V olomoucké kauze byl obviněn hejtman ČSSD Rozbořil. Blíží se krajské volby, pro stranu to je malér. David Rath dvě? Ještě horší, rizikovější, je zapojení špičkových policajtů do případu. Vynášení informací, ovlivňování dotačních kauz, honění podnikatelů na zakázku. Mafiánské praktiky. Zase jsou ohroženy „bezpečnostní zájmy státu“. Policie ve službách zločinu.
Andrej ihned vycítil šanci
Ihned se toho chytil předseda ANO Andrej Babiš. Žádá, aby i nyní byla svolána Bezpečnostní rada státu. A ze svého pohledu má pravdu. Pokud ji premiér Sobotka svolal jaksi „na obranu ČSSD“, na obranu Chovance, v případu zjevně méně významném, těžko zdůvodní, proč by ji nesvolal nyní, když ve špíně zřejmě jede hejtman jeho partaje.
Samo sebou, bylo to absurdní u České pošty a je to absurdní u olomoucké kauzy. BRS přece nemá „řešit“ živé kriminální kauzy, kde navíc policie zasáhla. V tomto případu protimafiánský útvar ÚOOZ. Jenomže to už dnes, po kauze České pošty, neplatí. Sobotka se chytil do vlastní pasti. Měl by BRS svolat, tam by pak měla policie a státní zástupci detailně vysypat, co se děje.
(Pokud to nejvyšší olomoucký státní zástupce Ivo Ištvan neodmítne. Což by měl. BRS nemá právo do živé kauzy vstupovat.)
Místopředseda vlády popadl příležitost za pačesy. Chce ukázat, jak jsou „staré“ či „klasické“ partaje beznadějně zapletené v síti korupce a klientelismu. Nejenže by rád, aby Sobotka svolal „béeresku“, Babiš také míní, že pokud Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) nezasahovala, když měla, musí padnout její ředitel Ivan Bílek. Říká (a zase má pravdu): „Pokud tady dochází k zatýkání a zadržování vysoce postavených policistů, tak to měl v první řadě řešit GIBS.“
Možná nevyhrajou. Stojí ale na naší straně
Ano. Zásahy proti policistům mají probíhat v režii inspekce. Jenomže se zdá, že její člověk v kauze figuruje (údajně šéf olomoucké expozitury GIBS Tomáš Uličný). Proto to logicky nebylo možné. Navíc je tu ještě jiná okolnost. Ředitel GIBS Bílek je považován za „Langerova člověka“. A exministr vnitra za ODS Ivan Langer v případu zřejmě vystupuje, jinak by v jeho bytech detektivové nedělali domovní prohlídky.
O olomouckém vrchním státním zástupci Ivo Ištvanovi a jeho týmu plus o řediteli ÚOOZ Robertu Šlachtovi a jeho lidech se říká, že jsou „jakobíni“. Jako že to přehánějí a jsou mimo realitu. To je vlastně přesné. Jak vidíme, česká realita vypadá na mnoha místech dost strašně. Klientelismus, korupce, prodej informací...
A v tom se pohybuje skupina žalobců a policajtů, nevíme, kolik jich je, kteří na tyhle věci prostě nehrajou. Ištvanovi je jedno, jestli v případu figuruje hejtman, premiér, ministr nebo policejní šéf. Šlachtovi je to taky buřt. Vrchní státní zástupkyni Lence Bradáčové zřejmě též. Jsou to jakobíni, které nutně potřebujeme.
Mají proti sobě velmi silné soupeře. Vzpomeňme, jak jim Nejvyšší soud (NS) zakázal stíhat poslance ODS Tluchoře, Šnajdra a Fuksu, jak jim je odejmul. Chtěli je stíhat za kšeftování s poslaneckým mandátem. NS na ten obchod vztáhl imunitu. Bylo to neuvěřitelné, šokující.
Až mnohem později ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková ve verdiktu k jiné kauze řekla jasně: „Projev je vyjádření názoru nebo sdělení informace, může to být i hození sněhové koule nebo roztržení vlajky, ale nemůže to být uzavření smlouvy, nebo jsme výslovně řekli vzdání se poslaneckého mandátu.“ Dala Ištvanovi a jeho lidem zcela za pravdu. Avšak tři exposlanci vyklouzli, soud se nekonal.
Takže ano, jakobíni proti prohnilým a velmi dobře vybaveným. To se u nás v posledních letech odehrává. Dost možná jakobíni nevyhrajou. Stojí ale na naší straně.
